Veronika Vagačová | Články / Reporty | 11.10.2024
Praha zažila výnimočný koncert argentínskeho skladateľa a multiinštrumentalistu v rámci medzinárodnej prehliadky Mladí ladí jazz. Išlo o jeden zo siedmich koncertov v Európe, keď 73-ročný Gustavo Santaolalla sa predstavil v Obecnom dome. Na festivale sa objavili aj belgickí Echt, Colin Stetson z Ameriky o pár dní vystúpi v Kostele Nejsvětějšího Srdce Páně, no meno Santaolalla vyniká.
Santaolalla sa preslávil najmä vďaka filmovej hudbe, za ktorú dostal aj dva Oskary (Skrotená hora a Babel), Zlatý glóbus, skomponoval hudbu aj k videohre Last of Us (2013), z ktorej bol nedávno vytvorený rovnomenný seriál. Santaolalla hraje už od piatich rokov, ako mladý bol v rockovej kapele Arco Iris, kde kombinoval klasický rock s regionálnymi nástrojmi. Kvôli politickej situácií musel odísť na pár rokov do Ameriky, no po návrate sa vybral na turné naprieč celou Argentínou aj s nástrojom ronroco. Práve tento, pôvodom bolívijský strunový nástroj dal názov aj prelomovému albumu Ronroco (1998), ktorým Santaolalla nielen že prerazil v audiovizuálnom priemysle, ale najmä sprístupnil širšiemu publiku kúsok argentínskeho folku.
Ešte pred začiatkom koncertu vystúpil s krátkym príhovorom člen produkčného tímu so slovami, že koncert bude jedna veľká meditácia, tak si užívajte s kľudom. A hneď pri prvých tónoch piesne Way Up bolo cítiť, že zážitok bude výnimočný. Santaolalla rozzvučal sieň jednoduchým zvukom ronroca, ktorý postupne hladko gradoval, a pridávali sa k nemu aj ostatní členovia kapely: brat Javier Casalla, Juan Luqui, Barbarita Palacios a Nicolas Rainone. Svoj srdcový nástroj naplno demonštroval v jeho rytmických, harmonických aj melodických kapacitách, kompozície inšpirovali bohaté skúsenosti a chytľavý utopický optimizmus. Hudba mala značne evokatívny charakter, tanečné a dynamickejšie časti pripomínali scenérie z latinskoamerickej dedinky a pobehujúce deti po uliciach, iné časti dialógy, až bolo cítiť intenzitu jednotlivých replík, odpovedí.
Santaollala v jednom momente krátko opísal vesmír, kde prevláda láska a mier. Nasledoval krásne vybudovaný kúsok s roztriešteným začiatkom a napätými momentmi, a prelial sa do pokojného a harmonického pokračovania s tanečnými sekvenciami, pri ktorých bolo divné sedieť. Počas hrania medzi sebou muzikanti komunikovali pohľadmi, zabávali sa. Nechýbalo ani medley zo spomínanej videohry, ktorá dostala Santaolallu pre mnohých poslucháčov do povedomia.
Pražský koncert tak vo výsledku predstavil krásne osobnosť Gustava Santaolally. Smetanova sieň bola svedkom hĺbavej hudobnej brilancie s argentínskou príchuťou, ktorá sa len tak nevidí, skladby mali kvalitu, ktorá v každom evokovala niečo im vlastné, menila zvuk na obraz. Ako v rozprávke.
Mladí ladí jazz: Gustavo Santaolalla (ar)
7. 10. 2024 Obecní dům, Praha
foto © Mariano Gerbino
Richard Michalik 03.12.2024
Hudba dokáže otvárať nové perspektívy, ktoré neustále potrebujeme ohýbať, a NEXT si je toho veľmi dobre vedomý. Report.
Michal Pařízek 30.11.2024
Sevilla. Město plné barev, chutí a života, vonící po všudypřítomných pomerančích. Tamní showcase festival se svému městu podobá...
Viktor Hanačík 28.11.2024
Bylo to na hraně mozkové kapacity, hrozilo smyslové přetížení a nevolnost. Být snímek kratší, získal by si zřejmě pozitivnější přijetí, bez nežádoucích somatických následků.
Jan Starý 20.11.2024
Mnohokrát oceněné těleso, ze kterého vyšla také hvězdná skladatelka Caroline Shaw, se představilo u nás vůbec poprvé a očekávání potvrdila i vyprodaná kapacita.
Jiří V. Matýsek 19.11.2024
„Blues je umírající žánr,“ řekl mi v rozhovoru před osmadvacátým ročníkem festivalu Blues Alive jeho booker a majitel Štěpán Suchochleb... Jak se to vezme.
Ema Klubisová 19.11.2024
I Want to Be a Machine nie je o performance a ukážke jej novej hudby. Pozýva nás bližšie, k svojim mentálnym pochodom, chybám počas písania a myšlienkovým odbočkám.
Viktor Palák 18.11.2024
Tibet coby bosý Peter Pan morfující v maniakálního kata nás v Praze prováděl odvrácenou stranou anglického venkova i dojímal vzpomínkou na zemřelé.
Filip Peloušek 17.11.2024
Je to sotva pár dnů, co jsem dočetl Piko Apoleny Rychlíkové a Pavla Šplíchala, to mi ještě nedocházelo, jak potřebný kontext mi dodává ke křtu jedné z nejzásadnějších desek letošního…
Viktor Hanačík 07.11.2024
Oba pojí čtyři roky staré album Brass, cit pro ponuřejší vyprávění, jazz-rapové podhoubí a kontrasty z afroamerické historie... A na dlouhém baru La Fabriky mají zemité Primitivo.
Marek Hadrbolec 31.10.2024
„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...