Články / Rozhovory

Subtilní něžnost pražského undergroundu (Miroslav Sosoi)

Subtilní něžnost pražského undergroundu (Miroslav Sosoi)

Lucie Mihálová | Články / Rozhovory | 22.02.2018

Miroslava Sosoie znáte buď jako básníka nebo jako nezdolného návštěvníka pražských hospod a barů. Nebo oboje. Na konci února mu vyjde pátá kniha Divá Báro. Na rozdíl od předchozích expresivních publikací s extatickými rituálními, kazatelskými a starozákonními motivy je nový počin nezvykle křehký. Co zůstává, je využití argotu, radikální subjektivismus a existencialismus.

Navazuje nová kniha na ty předchozí?
Rozhodně ne. Ty dva tituly (Déšť který nebyl, 2015 a Žlutej král, 2016, pozn. ed.) na sebe vzájemně odkazovaly a poskytovaly si odpovědi na položený otázky, který sem v jistým období řešil a nevyřešil.

Otázky?
Překvapující možná, ale čekání na boha, nikoliv v teologickým slova smyslu doufám.

O čem je sbírka Divá Báro?
Je to rámcově subtilní pojednání, pokud se budeme bavit o formě. Snad by se dala přirovnat k obdobnýmu přístupu úvah, s jakým nejspíš operoval Baudelaire při Fanfarlo. O Jean Duvallový, sjetý mulatce, kterou obdivoval. To jen pro ilustraci.

Motiv lásky…
Ne tak úplně. Sbírka je jakousi anabází mýho návratu z Německa zpět do Čech. Popisuje čtyřměsíční pobyt ve čtvrti Braník, mý pracovní návštěvy hotelu Savoy, ale primárně se tam snažim determinovat svůj vztah ke konkrétní osobě, bezskrupulózně a upřímně. O nejhlubším pocitu touhy, kterej jsem doposud nezažil. Je to text o vztahu k ženě, kterej doposud trvá.

Co jsi dělal v Německu?
Pracoval a zbavoval se návyku na pervitinu, což se podařilo.

Jak vypadala odvykačka?
Odvykačka vypadala úchvatně, byl to můj dobrovolnej krok, takže jsem se tam zkrátka odstěhoval s tehdejší přítelkyní s tím, že v konzervativním Bavorsku, kdyby se mi náhodou chtělo, bude těžký sehnat shit. Ten předpoklad se potvrdil, párkrát se chtělo a hovno jsem sehnal...

V průběhu textů více či méně odkazuješ na básně Filipa Topola.
V oněch čtyrech měsících na Bráníku jsem zažil opravdu romanticky šílený období a během smrtelných dopoledních kocovin, když jsem se sbíral před zrcadlem, mi zezadu z obýváku prakticky každý ráno snímala jehla gramofonu poškrábanej povrch desky Psích vojáků, žiletky ve vlasech se zhmotňovaly a Marilyn Monroe společně s Kiliánem se muchlovali v mý zasraný posteli. Mívám období, kdy se zamiluju. No a když se to stane, neustále poslouchám ty samý songy, jako od prvního dne platonickýho šílenství. V procesu psaní Divý Báry jsem nejvíc sjížděl Vojáky a Birthday Party. Leitmotiv od Psích vojáků ovlivnil svou rytmikou frázování jistý básně. Zároveň je to z mý strany i pomyslnej hold, kterej mu tim nejsnažším způsobem mohu vzdát. Integrita mi vždy byla a je svatá.

Jak funguje integrita u smažky?
To musej v textu posoudit jiní, já jsem přeci jen zaujatej, nemyslíš?

Ukázka básně?

Anděl Píča

Celá ta divná symetrie přestávala bejt symetrická
kámo
nebyla už tak smysluplná jako mý bílý prostěradlo
šponovaný každej večer do všech pěti rohů postele
bez nebes a bez Anděla
Celá ta divná symetrie se vyprázdnila jako
nevoholená vagýna
A já v ní na sucho se smrtelnou vopicí za krkem
k smrti rád tantricky usínal
Vrtěl a rochnil jsem se v Tobě
ty Píčo pokousal jsem se do obou divnejch divokejch rtů
pokaždý abych zavyl jako krotký zvíře kerý vpustili do hotelu Savoy
můj anděli
tobě tvý symetrii

Vagýna je básnická licence?
Vagýna je pochybné dámské přirození. Takovej mysogynskej fór.

Na hudbě si víc všímáš melodie nebo textu?
Na hudbě si všímám obojího, vzhledem k tomu, ze melodie určuje frázováni. Každopádně vždycky mi byl bližší obsah sdělení.

Budeš křtít novou knihu?
Ano. 27. února v Pragovce na Kolbence v novým artspaceu. Místo je to pěkný, industriální a to my rádi. Během akce mě bude doprovázet Ludvík Jacek na housle, Pavel Kopecký na kytaru a František Tomášek na akordeon. Zlatým bodem programu bude koncert Kill the Dandies!, jejichž tvorbu už několik let sleduju a jsou pro mě nejvýznamnějším epigonem český rockový nezávislý scény. A myslim tim nejenom český nezávislý scény. Za jejich čas a ochotu jsem vděčnej.

Jak to myslíš, že jsou Dandies epigoni nezávislý scény? Můžeš být epigonem třeba Velvetů, ale scény?
Nemyslím to v žádným případě pejorativně, nicméně z mýho pohledu je česká nezávislá scéna poměrně chudobnej útvar, nikoliv chudej… Vidím tady z let předchozích Esgmeq, Štěstí, Dybbuk a další, ale možná jich víc jen neznám. Každej odkazuje a každej je někym determinovaj, ať chce či nikoliv.

Sisi z Esmeq a Štěstí má teď Povodí Ohře, to tě nebaví?
To neznám, ale Sisiho znám velice dobře... Seznámili jsme se, když jsem bydlel v Pilsnu. Chodili jsme do hospody Šenk, kde dělali i jídlo, a obsluhovaly tam vysloužilý šlapky z Pamely, místního bordelu.

Info

Křest knihy M. Sosoi: Divá Báro
hosté: Kill The Dandies!
27. 2. 2018 Pragovka, Praha
fb událost

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Michal Kočan (Underdogs'): Chci donutit lidi přemýšlet

Jarmo Diehl, su, ScreamJay 26.05.2020

Víte, že Underdogs' zdaleka není jen klub? Je to komunita i promotérský kolektiv, který organizuje Fluff Fest. S Michalem Kočanem o plánech do budoucna i vzniku jedinečného kolektivu.

Vstupní prohlídka: Raptor Koch

redakce 25.05.2020

Hudební škatulky pro něj nejsou hluboké ani dost vysunuté, freakpopovou písničku rádiového charakteru střídá lo-fi ambient. Je to blázen, nebo ne?

Douška vydavatelská: XION

redakce 21.05.2020

XION se pokouší překlenout žánrové škatulky, chce představovat zajímavou hudbu z různých koutů vesmíru, hudbu jako eklektické místo s vášní a entuziasmem.

Alexandr Smutný (#zazivouhudbu): Vytváříme kulatý stůl pro všechny

Michal Pařízek 20.05.2020

K výzvě Za živou hudbu se přihlásilo téměř 3 000 lidí, vyšly desítky různých článků a objevilo se také několik disputací. Co si o ní myslet celkově? Rozhovor.

Vstupní prohlídka: Liem

redakce 20.05.2020

Vladimír Jaške je na klubové scéně známý především jako energický kytarista s neopakovatelným rukopisem, z projektů Munroe nebo 2Cold.

Full Moon 10: Editorské tipy Viktora Paláka

redakce 13.05.2020

"Vždycky jsem rád pozoroval, jak celá řada autorů roste," říká Viktor Palák o tom, co je na práci editora nejlepší. Ke kterým textům ze své kariéry ve Full Moonu doporučuje…

Full Moon 10: O smutném méďovi. Rozhovor John Congleton (us)

waghiss666 13.05.2020

Aby bylo jasno: nikdo není takový mílius jako práve John Congleton. Prý že je v L.A. se svou prítelkyní, je tam teplo a má se fajn. "Tenhle týden nepracuju, beru…

Full Moon 10: Řekni mi to ještě jednou - a ještě, a ještě! Rozhovor Abel Ferrara (us)

Jakub Peřina 13.05.2020

S režisérem Abelem Ferrarou o nutkání nespokojit se jen tak s něčím, touze jít do extrému, rokenrolových deziluzích a chuti žít. A ještě!

Vstupní prohlídka: Fields of Grain

redakce 12.05.2020

Pražská alternativní skupina Fields of Grain vznikla v roce 2017 a svou první nahrávku se chystá vydat ve spolupráci s Aid Kidem. Co o nich víme?

Douška vydavatelská: Krmelec Recordings

redakce 11.05.2020

Krmelec Recordings patří k předním tuzemským vydavatelským hráčům na poli taneční scény a experimentující elektroniky. Co chystají?