Články / Rozhovory

Subtilní něžnost pražského undergroundu (Miroslav Sosoi)

Subtilní něžnost pražského undergroundu (Miroslav Sosoi)

Lucie Mihálová | Články / Rozhovory | 22.02.2018

Miroslava Sosoie znáte buď jako básníka nebo jako nezdolného návštěvníka pražských hospod a barů. Nebo oboje. Na konci února mu vyjde pátá kniha Divá Báro. Na rozdíl od předchozích expresivních publikací s extatickými rituálními, kazatelskými a starozákonními motivy je nový počin nezvykle křehký. Co zůstává, je využití argotu, radikální subjektivismus a existencialismus.

Navazuje nová kniha na ty předchozí?
Rozhodně ne. Ty dva tituly (Déšť který nebyl, 2015 a Žlutej král, 2016, pozn. ed.) na sebe vzájemně odkazovaly a poskytovaly si odpovědi na položený otázky, který sem v jistým období řešil a nevyřešil.

Otázky?
Překvapující možná, ale čekání na boha, nikoliv v teologickým slova smyslu doufám.

O čem je sbírka Divá Báro?
Je to rámcově subtilní pojednání, pokud se budeme bavit o formě. Snad by se dala přirovnat k obdobnýmu přístupu úvah, s jakým nejspíš operoval Baudelaire při Fanfarlo. O Jean Duvallový, sjetý mulatce, kterou obdivoval. To jen pro ilustraci.

Motiv lásky…
Ne tak úplně. Sbírka je jakousi anabází mýho návratu z Německa zpět do Čech. Popisuje čtyřměsíční pobyt ve čtvrti Braník, mý pracovní návštěvy hotelu Savoy, ale primárně se tam snažim determinovat svůj vztah ke konkrétní osobě, bezskrupulózně a upřímně. O nejhlubším pocitu touhy, kterej jsem doposud nezažil. Je to text o vztahu k ženě, kterej doposud trvá.

Co jsi dělal v Německu?
Pracoval a zbavoval se návyku na pervitinu, což se podařilo.

Jak vypadala odvykačka?
Odvykačka vypadala úchvatně, byl to můj dobrovolnej krok, takže jsem se tam zkrátka odstěhoval s tehdejší přítelkyní s tím, že v konzervativním Bavorsku, kdyby se mi náhodou chtělo, bude těžký sehnat shit. Ten předpoklad se potvrdil, párkrát se chtělo a hovno jsem sehnal...

V průběhu textů více či méně odkazuješ na básně Filipa Topola.
V oněch čtyrech měsících na Bráníku jsem zažil opravdu romanticky šílený období a během smrtelných dopoledních kocovin, když jsem se sbíral před zrcadlem, mi zezadu z obýváku prakticky každý ráno snímala jehla gramofonu poškrábanej povrch desky Psích vojáků, žiletky ve vlasech se zhmotňovaly a Marilyn Monroe společně s Kiliánem se muchlovali v mý zasraný posteli. Mívám období, kdy se zamiluju. No a když se to stane, neustále poslouchám ty samý songy, jako od prvního dne platonickýho šílenství. V procesu psaní Divý Báry jsem nejvíc sjížděl Vojáky a Birthday Party. Leitmotiv od Psích vojáků ovlivnil svou rytmikou frázování jistý básně. Zároveň je to z mý strany i pomyslnej hold, kterej mu tim nejsnažším způsobem mohu vzdát. Integrita mi vždy byla a je svatá.

Jak funguje integrita u smažky?
To musej v textu posoudit jiní, já jsem přeci jen zaujatej, nemyslíš?

Ukázka básně?

Anděl Píča

Celá ta divná symetrie přestávala bejt symetrická
kámo
nebyla už tak smysluplná jako mý bílý prostěradlo
šponovaný každej večer do všech pěti rohů postele
bez nebes a bez Anděla
Celá ta divná symetrie se vyprázdnila jako
nevoholená vagýna
A já v ní na sucho se smrtelnou vopicí za krkem
k smrti rád tantricky usínal
Vrtěl a rochnil jsem se v Tobě
ty Píčo pokousal jsem se do obou divnejch divokejch rtů
pokaždý abych zavyl jako krotký zvíře kerý vpustili do hotelu Savoy
můj anděli
tobě tvý symetrii

Vagýna je básnická licence?
Vagýna je pochybné dámské přirození. Takovej mysogynskej fór.

Na hudbě si víc všímáš melodie nebo textu?
Na hudbě si všímám obojího, vzhledem k tomu, ze melodie určuje frázováni. Každopádně vždycky mi byl bližší obsah sdělení.

Budeš křtít novou knihu?
Ano. 27. února v Pragovce na Kolbence v novým artspaceu. Místo je to pěkný, industriální a to my rádi. Během akce mě bude doprovázet Ludvík Jacek na housle, Pavel Kopecký na kytaru a František Tomášek na akordeon. Zlatým bodem programu bude koncert Kill the Dandies!, jejichž tvorbu už několik let sleduju a jsou pro mě nejvýznamnějším epigonem český rockový nezávislý scény. A myslim tim nejenom český nezávislý scény. Za jejich čas a ochotu jsem vděčnej.

Jak to myslíš, že jsou Dandies epigoni nezávislý scény? Můžeš být epigonem třeba Velvetů, ale scény?
Nemyslím to v žádným případě pejorativně, nicméně z mýho pohledu je česká nezávislá scéna poměrně chudobnej útvar, nikoliv chudej… Vidím tady z let předchozích Esgmeq, Štěstí, Dybbuk a další, ale možná jich víc jen neznám. Každej odkazuje a každej je někym determinovaj, ať chce či nikoliv.

Sisi z Esmeq a Štěstí má teď Povodí Ohře, to tě nebaví?
To neznám, ale Sisiho znám velice dobře... Seznámili jsme se, když jsem bydlel v Pilsnu. Chodili jsme do hospody Šenk, kde dělali i jídlo, a obsluhovaly tam vysloužilý šlapky z Pamely, místního bordelu.

Info

Křest knihy M. Sosoi: Divá Báro
hosté: Kill The Dandies!
27. 2. 2018 Pragovka, Praha
fb událost

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Thorsten Quaeschning (Tangerine Dream): Máme plány pro nejrůznější myslitelné situace

redakce 18.10.2019

Thorsten Quaeschning se ocitl v pozici vedoucího skupiny, kterou nezakládal; vznikla deset let před jeho narozením a nezůstal v ní žádný z původních členů. Rozhovor, koncert záhy.

Vstupní prohlídka: Sunset Sons (uk/aus)

redakce 16.10.2019

Singl Heroes od britsko-australských indie rockerů Sunset Sons si odbyl ostře sledovanou premiéru v Beats1 show rádiové persony jménem Zane Lowe. Kde se vzali, kdo to je?

Mueran Humanos: Následovat svoje posedlosti

redakce 10.10.2019

Skupina, která nese v názvu sousloví Lidi chcípněte, by jistou dávku chladnokrevnosti oplývat měla. A argentinští Mueran Humanos jí oplývají. Rozhovor.

Nick Murphy: Nedělám hudbu pro sebe, ale pro jiné

redakce 04.10.2019

Před pražským koncertem jsme si povídali o umělcově službě lidstvu, cestovatelských zážitcích a Muprhyho houževnaté povaze.

Aneta Kohoutová (Nábřeží saunařů): Hrozná zodpovědnost, ale zároveň i neuvěřitelná svoboda

redakce 30.09.2019

Nábřeží saunařů, akce, která se odehraje v Hradci v závěru tohoto týdne. Co od ní čekat, jestli přijít nahý a hladový, co chystá NUUK do budoucna?

Vstupní prohlídka: Stolen (chn)

redakce 26.09.2019

Kapela Stolen z čínského města Chengdu existuje přes deset let, evropskému publiku se letos představí jako předkapela ikon New Order.

Roman Odjinud, Petr Vrba (Alternativa Festival): Máme ruce od sazí

redakce 23.09.2019

Když už se zdálo, že „alternativní“ dramaturgie se poněkud unavila, obměnil se organizační tým. Z něj promlouvají dva z členů festivalu. Marx, klišé i osypky. Rozhovor.

Steffi: Nepotřebujeme pořád sedět jedna vedle druhé

redakce 20.09.2019

Steffi a Virginia, rezidentky berlínského Berghain/Panorama Baru o nadcházející desce Work a Change, která vychází na labelu Ostgun Ton.

Zdeňka Morávková (V centru | Im Zentrum): Centrum je tam, kde si ho uděláš

redakce 18.09.2019

Jesenický umělecký festival svou dramaturgií poukazuje na česko-německou spolupráci, která v regionu po léta přirozeně probíhala. Rozhovor.

Radim Zbránek (Story): Jen vnímat, nechat mobil v kapse

redakce 16.09.2019

Večírku s názvem Story se po několik let dařilo odvážným propojením dvou zdánlivě neslučitelných světů vyvolat atmosféru, jakou široko daleko zažil málokdo... Rozhovor.