Články / Rozhovory

Superorganism: Jsme jen znuděné děti

Superorganism: Jsme jen znuděné děti

Jakub Béreš | Články / Rozhovory | 11.06.2018

Jen o málokteré začínající kapele se na přelomu minulého roku mluvilo tolik jako o osmičlenném kolektivu Superorganism. Jejich indiepopový koktejl totiž chutná svěžeji, než by se dalo v roce 2018 očekávat. Navíc zabodovala i jejich crazy hudební videa a malá výpomoc od Franka Oceana nebo Ezry Koeniga, kteří šířili zvěsti o mladé internacionální kapele z různých koutů světa (Japonsko, Nový Zéland, Británie, Jižní Korea). Než se Superorganism sešli v jednom londýnském domu, tak spolu komunikovali pouze po Skypu. A na něm jsem se sešel i se zpěvačkou Orono Noguchi, která odpovídala typickým znuděným hlasem.

Proč ses přidala do skupiny Superorganism, místo toho abys založila kapelu s lidmi z okolí nebo ze školy?

Nebyl to můj plán, ale nakonec to tak dopadlo. Nikdy jsem nebyla v obklopení lidí, kteří by sdíleli můj hudební vkus, natož abych měla s kým dělat muziku. Když jsem poznávala členy Superorganism online, tak jsem zjistila, že si s nimi rozumím mnohem víc než se spolužáky. Pokud by se ale někdo takový našel, byla bych tomu otevřená.

Doporučila bys takový postup mladým hudebníkům?

Nic doporučovat nechci, každý by si měl najít způsob, který mu vyhovuje. Můj případ byl ale takový, že jsem našla mnohem větší podporu a pochopení online než ve škole. Ve virtuálním světě se totiž vždycky najde někdo, kdo pro tvou osobnost bude mít větší pochopení a opravdu vám porozumí. Možná i proto, že si bude procházet podobnými věcmi. Jsem znuděný teenager a bavit se s lidmi kolem nebo ve škole je někdy otrava.

Kdy jste se rozhodli, že vylezete z virtuálního světa do toho normálního?

Náš příběh i hudba vyvolaly větší reakci, než jsme čekali. Najednou jsme dostali několik nabídek na koncerty, takže jsme se museli setkat a začít zkoušet. Skypem sice dokážu vyřešit spoustu věcí, ale společně zkoušet, vytvářet choreografii nebo ladit vizuál, to by nešlo.

Pak jste se společně sestěhovali do Londýna.

Většina kapely už tam žila. Představa toho, že bychom si každý měli platit svůj nájem, pro nás byla ekonomicky nepředstavitelná. I když jsme si všichni velmi blízcí, tak pořád trávím spoustu času za počítačem. Raději dělám na nové hudbě o samotě a spoluhráčům nápady posílám, i když jsou jenom o pár kroků vedle.

Takže způsob tvorby se moc nezměnil.

Ani ne. Pořád žijeme hlavně na internetu, protože zároveň děláme i na jiných projektech. V každém pokoji se tak ve stejnou dobu děje něco úplně jiného.

Každý pocházíte z jiné části zeměkoule. Každý vkládáte do společné tvorby něco ze své kultury?

Každý přinášíme něco specifického, jenom si nemyslím, že by to mělo co dočinění s místem našeho původu. Většina z nás pochází z rodin, které hodně cestovaly a byly neustále v pohybu. Proto pro nás není žádné místo tak podstatné, aby se vepsalo silněji do naší tvorby. Naším domovem je internet, jeho kultura se do nás vepisuje nejsilněji.

Takže si ani vzájemně neukazujete to nejzajímavější, co se děje ve vašich zemích?

To děláme neustále, pořád si něco sdílíme, já například objevila spoustu australských neznámých kapel. Jenom si nemyslím, že by to příliš ovlivňovalo naši hudbu. Uvažujeme globálněji a z každé části světa si bereme jenom nepatrné inspirace.

Překvapilo tě někdy něco, co tví spoluhráči sdíleli?

Upřímně, nejsem zrovna typ člověka, který se dá jednoduše překvapit. Jsem zvědavá a otevřená všemu novému, takže vím, že na světě je spoustu podivných věcí. Málokdy mě něco vyloženě dostane.

Vaše hudba je hodně pozitivní – interpretuju ji správně?

Spíše než pozitivní bych řekla optimistická, protože můžeš být v depresi, ale zároveň optimistický k životu jako takovému. To je i můj případ. Často přijdu po dlouhém dni večer domů a mám chuť se z toho všeho zabít. No a protože to nikdy neudělám, tak si říkám, že jsem optimistický člověk. Říkám si, že je všechno v pohodě, ale jenom tím maskuju, že to není, jak bych si přestavovala. Taková je i naše hudba, ironií se chráníme a maskujeme.

Nedávno jste vystupovali v NPR Tiny Desk Concert a své vystoupení jste pojali dost originálně. Kdo vymýšlí takové věci?

Tak nějak všichni. Naším cílem je dělat koncerty a podobné vystoupení hlavně zábavné. Chceme, aby si nás lidi zapamatovali a věděli, že jsme kapela, která jím udělá lepší náladu. Je až neuvěřitelné, že k tomu stačí vzít z domova pár náhodných věcí a vydávat s nimi zvuky. Někdy je lepší nehledat nic složitého a realizovat všechny nápady, které se nabízí.

V recenzích na vaši desku se často opakovala slova jako future pop a podobné výrazy odkazující mezi indie pop a mainstream. Vystihuje vás to?

Těžko říct. Není to nic zlého, ani dobrého. Nedokážeme ovlivnit, co o nás píší média nebo si kdo myslí. Pro nás je důležité hrát to, co nás baví, i kdyby to někomu mělo připadat směšné nebo otravné. Jsem si sebou jistá. Ale vlastně je to fajn, přinejmenším to znamená, že to děláme dobře, i když asi nebudu přemýšlet nad tím, co to znamená dělat future pop.

Info

Superorganism (uk)
web kapely

Živě:
Metronome Festival Prague 2018
22.-23. 6. 2018
Výstaviště, Praha
fb událost

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Roman Odjinud, Petr Vrba (Alternativa Festival): Máme ruce od sazí

redakce 23.09.2019

Když už se zdálo, že „alternativní“ dramaturgie se poněkud unavila, obměnil se organizační tým. Z něj promlouvají dva z členů festivalu. Marx, klišé i osypky. Rozhovor.

Steffi: Nepotřebujeme pořád sedět jedna vedle druhé

redakce 20.09.2019

Steffi a Virginia, rezidentky berlínského Berghain/Panorama Baru o nadcházející desce Work a Change, která vychází na labelu Ostgun Ton.

Zdeňka Morávková (V centru | Im Zentrum): Centrum je tam, kde si ho uděláš

redakce 18.09.2019

Jesenický umělecký festival svou dramaturgií poukazuje na česko-německou spolupráci, která v regionu po léta přirozeně probíhala. Rozhovor.

Radim Zbránek (Story): Jen vnímat, nechat mobil v kapse

redakce 16.09.2019

Večírku s názvem Story se po několik let dařilo odvážným propojením dvou zdánlivě neslučitelných světů vyvolat atmosféru, jakou široko daleko zažil málokdo... Rozhovor.

Wrekmeister Harmonies: Všetko má expiráciu, krása aj utrpenie

redakce 15.09.2019

Predo mnou zrazu sedeli dve vyrovnané a veľmi príjemné bytosti, hovoril najmä JR. A pokojným hlasom ma dôkladne vyškolil o kráse a šťastí, ktoré je všade okolo nás.

Dušan Svíba (Earth Music): Potkávat se s lidma

redakce 09.09.2019

"Ústředním bodem je zájem a potřeba mít vliv na prostředí, ve kterém se pohybujeme," říká o svých plánech i ambicích Dušan Svíba.

George Clark (Deafheaven): Ordinary Corrupt Human Love je nový začátek

redakce 08.09.2019

Během kodaňské zastávky evropského turné se frontman Deafheaven rozpovídal o procesu, který z novinky Ordinary Corrupt Human Love udělal nejdůležitější album jejich kariéry.

Aparde: V Berlíně nejsem navždycky

redakce 02.09.2019

Hlas je mým dalším nástrojem říká v rozhovoru Paul Camillo Schroeder alias Aparde, inovátor německé elektronické scény, který se netají tím, že nemá rád rivalitu v hudbě.

Protokol: Alyona Alyona

redakce 30.08.2019

Na podzim se Alyona Alyona do České republiky vrací ke dvěma klubovým koncertům a u té příležitosti jsme se jí zeptali na její vzory a inspirace.

Bernard Sumner (New Order): Po letech jsme měli deadline

redakce 29.08.2019

Rozhovor se členem Joy Division a New Order se neodmítá, peripetie kolem náslechu a utajení alba ovšem překonaly všechna očekávání... Čtěte před pražským koncertem.