Články / Recenze

Tady není bůh, Drom?

Tady není bůh, Drom?

Jiří Akka Emaq | Články / Recenze | 01.05.2018

OHODNOŤTE DESKU

Koncepční deska libereckých Drom se vyjadřuje k ožehavému tématu romského koncentračního tábora v Letech. Nechodí ale kolem horké kaše a rovnou ji posluchači vmete do tváře. Protože tohle je pořád tak horké, jak se to uvařilo a protože doutnající oheň z pecí masových genocid se stále ještě snaží hrstka psychopatů rozdmýchávat.

Nechci polemizovat, nakolik je peklo internace a dehumanizace přenositelné skrze postrockové postupy. Je ovšem důležité, že takováto nahrávka vznikla. Nepřenáší totiž sterilní muzejní zážitek, kurátorsky ošetřený badateli a oprášený obrýlenými archiváři. Je to atmosférické tnutí do (možná až moc) živých kořenů tzv. „obyčejného fašizmu“. Lomcování spokojenými spáči a otevírání očí zaslepených blahobytem.

Drom se na novince s ničím nemažou a prostě to nekompromisně valí, drsná struktura temné riffařiny je protkaná jemnou nití kytarových vyhrávek. Desku otevírá poklidná variace na romskou lidovku Kalo Čiliklóro (Černý ptáček), pak už nastupují jen syrové krajiny beznaděje. Řev místo zpěvu a knoby na maximum navazují na kapely stáje Silver Rocket, jako jsou Děti deště, Fetch nebo Lyssa, odříkávané či samplované mluvené slovo zase na legendární Lvmen či Ravelin 7.

Těžké téma s sebou nese jistou dávku patosu, tu ale vyrovnává silným sdělením. Propadá se vlastní vahou a propaluje se vlastním žá(n)rem skrze podlahu norem na morální dno lidských pohnutek. V době, kdy se opět legitimizuje popírání holokaustu, začínají ze skříní vykukovat antropologicky analyzované kostry nadlidí a usurpovat si právo rozhodovat o osudech „méněcenných“ či „nepřizpůsobivých“ nebo jakkoliv je soudobá propaganda pojmenuje.

Ve světle organizovaných vražd se může zdát, že Bůh není. Že je jen chimérou. Zkusme ale nahradit slovo „Bůh“ slovem „morální kodex“. To je to, co přináší. Tím je v nás. Když popřeme existenci něčeho… čehokoliv, co člověka přesahuje a je nad ním, dláždíme tím jen cestu k absenci morálky, a tím i k bezbřehému animálnímu ničitelskému pudu. Popřeme-li existenci Boha, strháváme tím tu jedinou zástěnu, jež nás dělí od zvířecí nevědomosti.

Info

Drom – Tady bůh není! (s/r, 2018)
bandcamp kapely

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Za stínem vlastní duše (Načeva)

Adéla Polka 03.07.2020

Je to plynutí v čase, plynutí hříchů v něm. Niterné pocity, pro které je forma básně ideální, vystupují ze své intimity, jsou odhaleny.

Full Moon 10: Houpací koně - Desolation Peak

Kristýna Trochtová 02.07.2020

Desolation Peak, jak lze ostatně vyčíst už z názvu, je deska inspirovaná a zároveň věnovaná Jacku Kerouacovi. V roce 2018.

V erupcích hněvu a zoufalství (Drom/Tengri)

Jiří Vladimír Matýsek 19.06.2020

Drom se netají tím, že jejich polovina je prvním vykročením k novému materiálu, prvotním průzkumem možných cest. A Tengri?

Zvukové nákresy s ostrými hranami (Anna Calvi)

Jakub Koumar 05.06.2020

Symfonicky košatý, atmosférický pop však vyžaduje i precizní zpěv, do něhož se jí v mládí zrovna moc nechtělo.

Vyzrálé spratkovství Jamese Colea

Dantez 31.05.2020

Za úsměvným akronymem se skrývají slova Money Rain Dancer a jde o proces nemálo podobný šamanistickému vyvolávání deště.

Klamou tělem, omamují melodiemi (Kurt Rosenwinkel Trio)

Jiří Vladimír Matýsek 30.05.2020

Po uvolněné, latinou načichlé a sluncem prozářené předchozí desce Caipi se Rosenwinkel, v rámci svého tria, vrací zpět ke komplikovanější stavbě skladeb.

Becca Stevens nabádá k tanci

Karolina Veselá 23.05.2020

Wonderbloom je soubor čtrnácti různorodých skladeb obsahující, jak už je u Stevens zvykem, neméně dobré texty se silnými příběhy.

Smutné zprávy postrádají sílu (Childish Gambino)

Štěpán Sukdol 18.05.2020

Nahrávka se snaží předávat děsivou a smutnou zprávu o současné společnosti, hudební složka jí však podráží nohy.

Full Moon 10: Hannah Gadsby - Nanette

Lukáš Grygar 13.05.2020

Smích léčí? Vystoupení australské komičky Hannah Gadsby nemá za cíl vás pobavit, i když to Gadsby dokáže stejně samozřejmě jako největší esa stand upu.

Obžerná radost (Kvelertak)

Jiří Vladimír Matýsek 13.05.2020

Melodií od starších desek přibylo, díky tomu je i Splid o něco barevnější deskou, která nemá slabých míst.