Články / Reporty

Tahle show je to, co jsem udělal se svým životem (Hugleikur Dagsson)

Tahle show je to, co jsem udělal se svým životem (Hugleikur Dagsson)

Tomáš Kouřil | Články / Reporty | 09.12.2018

Velvet Comedy je první pražský stand-up v angličtině, který funguje na pravidelné týdenní bázi. Poskytuje prostor pro lokální komiky i ty, kteří se svým pořadem obráží více zemí. Jedním z takových je i Hugleikur Dagsson, islandský karikaturista proslavený svými mimořádně černohumornými kresbami. Dělá si v nich legraci ze společnosti, médií, náboženství, mindráků, strachu a lidské nemotornosti. Stand-up, se kterým ke konci roku 2018 objíždí Evropu, má jako jakýsi vedlejšák. Který je stejně úderný a nemilosrdný jako jeho kresby.

Dagssonovy kresby jsou postavené na velmi šikovném popichování těch nejbolavějších míst. Když začal tím, že Česká republika je jediná země ještě depresivnější než Finsko, kde byl se svým stand-upem předtím, byl to teprve decentní rozjezd. K prvnímu „záseku“ posloužily severské státy - jen co briskně vysekl švédský a dánský přízvuk, tnul do norských blackmetalistů, kteří sice vypalují kostely a jedí lidské maso, ale co naplat, když norština zní jako „haťla ťaťla“.

Dagsson jde proti klišé o zachmuřelých Seveřanech, díky poťouchlému výrazu i hlasu a hlavně živelné energii působí spíš jako ukecaný italský kadeřník. Který se stejně jako jeho kresby nebojí otřít o cokoli. A nevyhýbá se ani tomu, dělat si krutou srandu sám ze sebe. Třeba explicitní etudu o flatulování ukončil slovy: „Ano. Je mi jedenačtyřicet a tahle show je to, co jsem udělal se svým životem. Maminka je pyšná.“

Dagsson se nebojí ani fyzické akce. Různě se svíjí, předvádí bizarní promluvy lidí při souloži a skoro se válí po pódiu. Rovněž skvěle pracuje s hlasem a jako správný nerd do své show plynule zapojuje odkazy na ledasco. Darth Vader pronášející slavnou promluvu k Luku Skywalkerovi ve švédštině nebo fyzické ztvárnění muže, co si na Tinderu prohlíží jednu ženu za druhou a chová se jako čmuchající divoké prase, představovaly vrcholy večera.

Černý humor je prý pro ty, co chtějí být „hustí“, ačkoli v jádru nejsou. Daggson působí spíš roztomile než drsňácky, každopádně je vtipný a vůbec se nebojí na pódiu se odvázat. Minimálně jeho show tak „hustá“ je.

Info

Hugleikur Dagsson (isl)
5. 12. 2018 Bar Naproti, Brno

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Ve zvukové krajině labyrintu Faunu (Faun festival)

Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024

Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...

Poslední nádech (Bendik Giske)

Julia Pátá 15.04.2024

Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...

Hřejivý folk chladne a tmavne (Tábor + Cardo & Decumanus)

Kryštof Kočtář 13.04.2024

Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.

Let s gripenom, nohami pevne na zemi (Dukla)

Jakub Veselý 12.04.2024

Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.

Od tance ke smyslovému přetížení (Jednota v noci)

Dominik Polívka 08.04.2024

Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.

Laciné kostýmy, vytříbené kytary (Devil Master)

Marek Hadrbolec 08.04.2024

Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.

Strejc is not děd! (Hentai Corporation)

Kryštof Kočtář 02.04.2024

Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.

Paprsky v mlze (Bohren & der Club of Gore)

Kryštof Kočtář 31.03.2024

Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.

Dvě světla na konci deště (Kaleida + Viah)

Tomáš Jančík 28.03.2024

I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.

Swag a dechberoucí sexappeal (Annet X & NobodyListen)

waghiss666 24.03.2024

Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace