Články / Reporty

Takhle bude vypadat jazz budoucnosti? (Jazz Goes to Town 2020)

Takhle bude vypadat jazz budoucnosti? (Jazz Goes to Town 2020)

Jiří Vladimír Matýsek | Články / Reporty | 09.10.2020

Nad již tradiční položkou podzimního hudebního programu, královéhradeckou přehlídkou Jazz Goes to Town, visela celá řada otazníků. Některé byly méně závažné, dokonce hravé a určené k zaujatým diskuzím – hlavně ta, jak se na vyznění akce projeví změna dramaturga, kterým se od letošního ročníku stal Michal Wróblewski. Ty druhé naopak už z podstaty existenci festivalu ohrožovaly. Podaří se, i přes epidemii koronaviru, a hlavně chaotická vládní opatření JGTT nakonec protlačit. Nakonec to, i přes programové změny, klaplo.

Sám jsem se do víru dění ponořil až s druhým večerem. Jak je dobrým zvykem, patřil dvěma tělesům, přičemž to první bylo zahraniční. Navzdory okolnostem podařený úlovek. Samuel Blaser Trio přivezlo uvolněnou muziku, která je plná melodických nápadů i značné odvahy v jejich rozvíjení, rozbíjení a dalším prozkoumávání. Nosným prvkem se stala zvukově zajímavě zabarvená kooperace trombónu a elektrické kytary. Bylo to velice spontánní, a přece v rámci daného řádu. Škoda jen, že se hlavní dialog odehrával mezi muzikanty na pódiu, diváky do pomyslné konverzace pouštěli jen občas.

Další programová položka, kvartet Soukup/Procházka/Uhrík/Švejnar – česko-slovenská polovina sestavy nahradila původně avizované dánské muzikanty – přinesla humor a nadhled nad jazzovou tradicí. Výsledkem byla uvolněná hudba plná vnitřního propojení čtveřice hudebníků, svižně tepající v duchu swingující rytmiky dvojice Uhrík-Švejnar. Klavír, střídmě použitý syntezátor a asi nejvíce vytížený saxofon. Improvizace nad pevným základem, jistoty nahlížené mladým okem. Třeba jako Colemanova Times Square, která, dost možná neplánovaně vytvořila můstek do dalšího dne. Stala se prostorem pro pohrávání si s odkazem legendy, citlivě, s elegancí a svébytně.

Ve středu se Colemanem skončilo, ve čtvrtek začalo. Tedy alespoň s titulem jeho alba A Shape of Jazz to Come, které pořadatelé vetkli do názvu letošní festivalové novinky, jež má šanci se proměnit v tradici. Podařilo se jim totiž spojit pětici mladých hudebnic – Michaelu Turcerovou, Janu Havlákovou, Lucii Páchovou, Kláru Pudlákovou a Anežku Novákovou –, které se staly rezidentkami JGTT a v tomto složení během tří dnů nazkoušely zbrusu nový materiál. Výsledkem byla rozsáhlá suita, kde se přirozeně mísily prvky free jazzu, ohlasy folklóru, náznaky drone i ozvěny bluesové melodiky. Výbuchy atonálního chaosu se silou beranidla rozbíjely křehké ukolébávající momenty, slova se přelévaly ve zvuky, hudba v obrazy. Orgie nevyzpytatelnosti se pro některé posluchače staly nestravitelnými a sál opustili. Jejich škoda. Freejazzový pionýr Ornette Coleman by měl radost.

Organic Quartet Ondřeje Pivce, hráče na hammondky se světovým renomé, byl vedle toho, co do hradeckého Bia Central přivezla pětice dam, pohodový čajíček. Jasný rytmický fundament, přehlednost, písničková skladba. Ale zároveň bez prvoplánovosti, s dostatečným prostorem pro sólové vstupy jednotlivých muzikantů. Opět se tu tak hladce prolínala tradice s modernou a měnila se v přístupnou formu, která se zároveň nezpronevěřuje instrumentální virtuozitě. V jazzu budoucnosti je dost místa pro obě polohy.

Info

Jazz Goes to Town
7.-10. 10. 2020 Hradec Králové

foto © Jazz Goes to Town

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Vpřed! (Move Fest)

Veronika Mrázková 14.10.2020

"Za Hitlera se pálily knihy, dnes se na Facebooku skrývají nevhodné komentáře." Co je nevhodné? Hned první večer došlo na českou premiéru kusu Brave New Life.

Zvláštní magie (Jazz Goes to Town)

Jiří Vladimír Matýsek 11.10.2020

Může mít jazz punkovou energii? Může unést do jiných dimenzí? Může uspávat? Drtit sonickou stěnou? Samozřejmě. All That Jazz!

Mezi Smetanou a music clubem (Bez ambicí)

Michaela Šedinová 09.09.2020

Ve skvělém prostředí – venkovní Smeták stage stála u Smetanova domu a vnitřní v industriálním klubu Kotelna.

Setkání v sadu: Sedmá pečeť, rok nejtemnější (Pelhřimovy 2020)

Václav 04.09.2020

Posledních několik let jsem měl pochybnosti o přínosnosti celé akce. Proč dělat něco, čeho je v Čechách nyní dosti. Hluboce jsem se mýlil.

Něco nadčasového (Tata Bojs & Filharmonie Brno & „mladí Mozarti“)

Adéla Polka 04.09.2020

Funguje to. Nenásilně a vkusně.

Darkshire v jeskyni skrývá budoucnost

Vadim Petrov 01.09.2020

Nová vlna dnb. Tady nejde o formality v rámci jednoho žánru, ale o estetiku nastupující generace.

„Tam, odkud jsme, krásně zpívají ptáci, a vzduch je naplněný hudbou.“ (Vivat vila)

Michal Pařízek 30.08.2020

Malé akce jako festival Vivat vila jsou strašně potřebné a důležité, tady i díky komunitnímu přesahu, nejde jen o hudbu.

Když se rozestoupilo nebe (Jednota Kalvárie)

Jakub Šíma 25.08.2020

Cestou z Úštěku do Blíževedel nespouštím oči z kalvárie, kterou na obzoru nejde přehlédnout. Majestátně se vypíná mezi okolními kopci a i ze vzdálenosti několika kilometrů.

Dobršská brána 2020: Pánubohu pod okny

Jan Starý 19.08.2020

Ondřej Bezr označil „brněnský Trutnov“ za „jednu z mála akcí, které se letos konají“. To je hodně daleko od pravdy.

Vybraná slova po B: Hviezdne noci Bytča

David Čajčík 19.08.2020

„Vedeli ste, že Bytča je podľa jedného sociológa najtypičtejšim malomestom na Slovensku?“ Ne tak úplně. Smack my Bytča!