Články / Reporty

Takhle bude vypadat jazz budoucnosti? (Jazz Goes to Town 2020)

Takhle bude vypadat jazz budoucnosti? (Jazz Goes to Town 2020)

Jiří V. Matýsek | Články / Reporty | 09.10.2020

Nad již tradiční položkou podzimního hudebního programu, královéhradeckou přehlídkou Jazz Goes to Town, visela celá řada otazníků. Některé byly méně závažné, dokonce hravé a určené k zaujatým diskuzím – hlavně ta, jak se na vyznění akce projeví změna dramaturga, kterým se od letošního ročníku stal Michal Wróblewski. Ty druhé naopak už z podstaty existenci festivalu ohrožovaly. Podaří se, i přes epidemii koronaviru, a hlavně chaotická vládní opatření JGTT nakonec protlačit. Nakonec to, i přes programové změny, klaplo.

Sám jsem se do víru dění ponořil až s druhým večerem. Jak je dobrým zvykem, patřil dvěma tělesům, přičemž to první bylo zahraniční. Navzdory okolnostem podařený úlovek. Samuel Blaser Trio přivezlo uvolněnou muziku, která je plná melodických nápadů i značné odvahy v jejich rozvíjení, rozbíjení a dalším prozkoumávání. Nosným prvkem se stala zvukově zajímavě zabarvená kooperace trombónu a elektrické kytary. Bylo to velice spontánní, a přece v rámci daného řádu. Škoda jen, že se hlavní dialog odehrával mezi muzikanty na pódiu, diváky do pomyslné konverzace pouštěli jen občas.

Další programová položka, kvartet Soukup/Procházka/Uhrík/Švejnar – česko-slovenská polovina sestavy nahradila původně avizované dánské muzikanty – přinesla humor a nadhled nad jazzovou tradicí. Výsledkem byla uvolněná hudba plná vnitřního propojení čtveřice hudebníků, svižně tepající v duchu swingující rytmiky dvojice Uhrík-Švejnar. Klavír, střídmě použitý syntezátor a asi nejvíce vytížený saxofon. Improvizace nad pevným základem, jistoty nahlížené mladým okem. Třeba jako Colemanova Times Square, která, dost možná neplánovaně vytvořila můstek do dalšího dne. Stala se prostorem pro pohrávání si s odkazem legendy, citlivě, s elegancí a svébytně.

Ve středu se Colemanem skončilo, ve čtvrtek začalo. Tedy alespoň s titulem jeho alba A Shape of Jazz to Come, které pořadatelé vetkli do názvu letošní festivalové novinky, jež má šanci se proměnit v tradici. Podařilo se jim totiž spojit pětici mladých hudebnic – Michaelu Turcerovou, Janu Havlákovou, Lucii Páchovou, Kláru Pudlákovou a Anežku Novákovou –, které se staly rezidentkami JGTT a v tomto složení během tří dnů nazkoušely zbrusu nový materiál. Výsledkem byla rozsáhlá suita, kde se přirozeně mísily prvky free jazzu, ohlasy folklóru, náznaky drone i ozvěny bluesové melodiky. Výbuchy atonálního chaosu se silou beranidla rozbíjely křehké ukolébávající momenty, slova se přelévaly ve zvuky, hudba v obrazy. Orgie nevyzpytatelnosti se pro některé posluchače staly nestravitelnými a sál opustili. Jejich škoda. Freejazzový pionýr Ornette Coleman by měl radost.

Organic Quartet Ondřeje Pivce, hráče na hammondky se světovým renomé, byl vedle toho, co do hradeckého Bia Central přivezla pětice dam, pohodový čajíček. Jasný rytmický fundament, přehlednost, písničková skladba. Ale zároveň bez prvoplánovosti, s dostatečným prostorem pro sólové vstupy jednotlivých muzikantů. Opět se tu tak hladce prolínala tradice s modernou a měnila se v přístupnou formu, která se zároveň nezpronevěřuje instrumentální virtuozitě. V jazzu budoucnosti je dost místa pro obě polohy.

Info

Jazz Goes to Town
7.-10. 10. 2020 Hradec Králové

foto © Jazz Goes to Town

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Metronome ještě nemá vybudovanou tradici

Zdeněk Němec 29.06.2022

Nick Cave & The Bad Seeds, Beck a Underworld coby headlineři letošního Metronomu zabodovali. Co ostatní, co všechno ostatní?

Order of Sonic Chaos: projektivní hra ve sklepě

Minka Dočkalová 26.06.2022

Když vstupujete do sklepní části Husy na provázku, kde se nachází scéna brněnského performativního pole Terén, můžete si být jisti, že vždy budete svědky něčeho...

Noc nikdy neutekla tak rychle (Mišmaš)

Veronika Miksová, cyril kosak 26.06.2022

Jsme doma, nebo venku? Jak se dívat na vývoj festivalu Mišmaš a jak na karpatské výhledy? O potocích lásky, dobrý lidech a dětech coby nadějích.

Slunovrat po dvaatřiceti letech s Crime & the City Solution

Václav Adam 24.06.2022

Současná inkarnace Crime & The City Solution sice neoplývá tak zvučnými jmény, jako když jednu dobu téměř stínovali sestavu The Bad Seeds, ale úterní koncert byl velmi přesvědčivý.

Hvězdy, rituály a splněná přání aneb Respect Festival 2022

Akana 23.06.2022

Letos už se ale fantazie týmu kolem Borka Holečka mohla opět rozletět všemi směry. Díky tomu si návštěvníci mohli vychutnat tradiční geograficky i žánrově pestrý hudební mix.

Mesiášský komplex, nuda k uzoufání i Prince-zna (Tempelholf Sounds 2022)

Vojta Chmelík 22.06.2022

Po první díle přinášíme pokračování reportáže z berlínského festivalu Tempelhof Sounds. Muse, The Strokes, Anna Calvi a mnozí další. Včetně spálené kůže.

Právě teď žiju dobrý život: Dům kultury a naděje v HaDivadle

Minka Dočkalová 21.06.2022

Zkuste si vybavit jediný okamžik svého života. Vzpomeňte si a znovu prožijte pocit, kdy jste si v duchu řekli: ano, teď žiju opravdu dobrý život...

Přivykání na tmu i asociační hra (Trojvernisáž v Galerii TIC)

Minka Dočkalová 16.06.2022

V Galerii mladých ožívá snově surrealistické mojo, o patro výše implicitně stalkerský polodokumentární film a vedle, v Galerii u Dobrého pastýře je možné zažít dotyk postapokalyptického světa.

Rozinkové bombardéry, pražská šunka a bílé i černé kněžky (Tempelhof Sounds 2022)

Vojta Chmelík 14.06.2022

Když byl loni ohlášen nový festival s headlinery Muse a The Strokes na letišti Tempelhof, poskočil jsem radostí. A rovnou schytal od okolí pár jízlivých narážek.

Pěsti vzduchem (Dälek)

Lukáš Grygar 09.06.2022

Chvěje se sál, drnčí jeho železný interiér, mám cukání spustit něco jako pogo, ale dopadlo by to těmi pěstmi.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace