Články / Reporty

Tell me it’s love, tell me it’s real (Cigarettes After Sex)

Tell me it’s love, tell me it’s real (Cigarettes After Sex)

Dominik Polívka | Články / Reporty | 22.11.2019

„Vždycky sem si myslel, že to zpívá ženská,“ baví se ve frontě před klubem Roxy mladý pár, jeden z mnoha toho večera. Není divu, na dreampopové ploužáky se single nechodí a dnes tomu jinak nebude. Cigarettes After Sex (CAS) mají vyprodáno a hrají sólo. Fronta se táhne přes přechod ulice Rybná a pomalu se stáčí doprostřed Dlouhé.

Kolem osmé začíná půlhodinové promítaní filmu. Mnoho volných míst nezbývá. Balkón i parket jsou plné a zbývající místa kolem mixážního pultu zvukaře a z obou stran baru rychle mizí. Několik projektorů osvětlujících plátno za pódiem vykresluje noireovou scenérii. Sépiový pohled z dlouhé balkónové terasy na moře skrze kamenné sloupovité zábradlí. Zřejmě záznam z Mallorky, na které byla nahrána většina písní nového alba Cry. Neustálý déšť na pozadí statického obrazu působí jako ASMR, vtahující návštěvníky do nostalgického snu CAS. „Love Is always strange when it just starts. Everything is wrong but it’s all right,“ střídá se na plátně text singlu You’re The Only Good Thing in My Life. S poslední slokou a za silného vřeštění ženského osazenstva přichází frontman Greg Gonzalez se zbytkem kapely.

Z pódia se zvedá hustý dým, ve kterém září siluety čtveřice hudebníků z texaského El Pasa. Bezbarvá světla věrně následují intimní éterický zvuk slowcorového uskupení, v němž se mísí jemné delayové plochy elektrické kytary a takřka neměnný rytmus bubeníka Jacoba Tomského. Něžný hlas Grega Gonzaleze a jeho romantické texty jsou středobodem vystavěné atmosféry. „No one else could have the love we share,“ zpívá ve skladbě Don’t Let Me Go, zatímco se na plátně za ním střídají zamilované pohledy žen. Při skladbě Nothing’s Gonna Hurt You Baby si slečna v davu suverénně zapaluje cigaretu. Věří tomu.

fotogalerii z koncertu najdete tady

Očarované publikum reaguje nadmíru vřele. Aplausy překvapí hlasitostí a na moment vytrhnou z hřejivého opojení hudbou. Gonzalez ví, co dělá. V proslovech je střídmý a pokorný, v písních zas autentický a přesný. Souhra hudby a světel je dotažená. Ať už se jedná o siluety na postranních zdech Roxy při skladbě Cry, šestici paprsků kolem Gonzaleze při písni Hentai nebo točící se odrazy diskokoulí při závěrečné Apocalypse.

Dvojitý přídavek v podobě singlu Heavenly uzavírá shoegazová Dreaming of You, která hlukovou stěnou probouzí klub z hodinového ambientního setu. Cigarettes After Sex je nenáročná hudba, která funguje díky věrným emocím, jež dokáže vyvolat. Silné antidepresivum pro zamilované a příjemný koncert pro kluka, kterému nepodepsali vinyl. Za pokus to stálo.

Info

Cigarettes After Sex (us)
21. 11. 2019, Roxy, Praha

foto © Marek Kolařík

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

V kuchyni pod stolem, v atomovém krytu Simony Blahutové

prof. Neutrino 07.07.2020

Průvodcem výstavy je figurka legendární multifunkční hračky - Igráčka, jež neodmyslitelně patřila k povinné výbavě socialistické mládeže.

Full Moon 10: Buď promotérkou VI

apx, Jiří Šurák 02.07.2020

"Když jsme s klukama ze Scrape Sound čekali v příletové hale na Swans, koupila jsem si u Kosty dvě kafe, aby se mi přestaly klepat kolena, a dělala jakože nic,"…

Ani ne tak třaskavá jako ironická směs Františka Skály

Adéla Polka 29.06.2020

Být náhodný kolemjdoucí, řeknu si, že pánové obstojně hrají staré vály od táboráků a že se tomu u mikrofonu daří s jistou dávkou sebeironie napodobovat Elvise.

Banksy v Praze aneb jak znásilnit uměleckého teroristu

Ondra Helar 24.06.2020

Ta chvíle, kdy jsem Banksyho viděl poprvé. Palestina, zaprášená silnice vedoucí východně od Betléma, před více jak deseti lety...

Full Moon 10: Pokora je dar. Wovenhand (us) 1. 6. 2010 Bush Hall, Londýn, UK

Pavel Vulterýn 01.04.2020

Všechny tváře Grazu: Poznámky z Elevate 2020

Václav Adam, Jan Starý 11.03.2020

Rakouský festival nepatří k těm největším, ale sestavu nabídl prvotřídní a zejména skvěle využil možnosti města.

Zasnená ženská melanchólia (Agnes Obel)

Lucia Banáková 10.03.2020

Štyri dámy na pódiu a jemná dávka škandinávskej melanchólie nasvietená modro ružovými farbami.

„Energy crew, kde ste?!“ (Stormzy)

Jonáš Sudakov 05.03.2020

Lúč svetla neustále sledoval Stormzyho po pódiu, a keď zostal osamotený v tme, na chvíľu z neho šiel dojem, ktorý miestami rezonoval aj na albume Heavy Is The Head.

Vájb devadesátek je zpátky! (Pushteek Fest)

waghiss666 29.02.2020

Z koncertů se čím dál více vytrácí jakýsi aspekt vzrušujícího nebezpečí. Budu nadosmrti vzpomínat na všechny barvy, riffy, rytmy, tváře a pocity z tohohle večera.

Jen začátek nečeho velkého (Algiers)

waghiss666 24.02.2020

Půldruhé hodiny večírku u konce světa? Prý kdyby se o slovo nehlásila tradiční páteční diskotéka, hráli by ještě dýl. A mi by ani to nestačilo.