Články / Recenze

Téma smrti a konečnosti (Pixies)

Téma smrti a konečnosti (Pixies)

Jaroslav Myšák | Články / Recenze | 28.11.2019

OHODNOŤTE DESKU

Od svého návratu na hudební scénu v roce 2004 nahráli Pixies desky Indie Cindy a Head Carrier. Ty spojovala snaha napodobit klasické nahrávky kapely, nicméně výsledek byl v obou případech nevalný. Na podobu materiálu na aktuální Beneath the Eyrie mělo podle slov kapely vliv jeho skládání a nahrávání ve studiu vybudovaném v prostorách bývalého kostela. V kombinaci s životními eskapádami některých členů to podnítilo vznik skladeb temnějšího ražení, než jsme doposud měli u Pixies možnost slyšet.

fotogalerie z koncertu ve Foru Karlín zde

Zvuk posluchače překvapí hned u první skladby The Arms of Mrs Mark of Cain, v níž jsou některé postupy vyloženě gothicrockové. Další skladby si zachovávají ponurou atmosféru, nicméně jsou charakteristické zejména nenásilným zapracováním folkových prvků do indie rocku. Je zde ale možné slyšet i ozvěny dalších žánrů. Vykročení mimo tradiční pole působnosti na sebe strhává pozornost, přesto některé skladby působí nedotaženě a jsou zajímavé spíše svou odlišností v rámci diskografie kapely, ne pro své kvality. Ve srovnání se dvěma předchozími dlouhohrajícími počiny je kladen větší důraz na melodičnost. Kromě toho se autoři křečovitě nesnaží, aby jejich hudba měla stejnou energii jako na přelomu 80. a 90. let a zní přiměřeně jejich věku.

Naladění hudby odpovídá i obsah výpravných textů, které řeší témata smrti a konečnosti. Dočkáme se fantaskních příběhů o čarodějnické kletbě v On Graveyard Hill nebo souboji ženy se sumcem, kterého si chce uvařit, ve skladbě Catfish Kate. St. Nazaire pojednává o útoku na nacistickou ponorku a odkazuje přitom na skotskou mytologii. Long Rider a Los Surfers Muertos, ve kterých se vokálů chopí basistka Paz Lenchantin, jsou o smrti její známé v mořských vlnách pří surfování. Kromě toho, že jsou vybírány originální a svérázné zápletky, tak jsou napsány docela jednoduše a srozumitelně, občas až stroze. Nelichotivě ale mezi nimi vyčnívá Ready For Love, která vyznívá prázdně a zmateně.

Beneath the Eyrie je určitě nejzajímavějším i nejlepším dílem Pixies od jejich comebacku. Je příjemné slyšet, že tvoří hudbu, která se neohlíží do minulosti. Namísto toho hledají nový směr.

Info

Pixies – Behind the Eyrie (BMG | Infectious, 2019)
web kapely

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Vesmír ľudskej mysle (Pandorama)

Milan Hrbek 26.01.2020

Rozbiehajúci sa label Tabačka records z Košíc priniesol na slovenskú hudobnú scénu vskutku originálne a netradičné zjavy...

Ponor do minulosti i současnosti taneční scény (808 State)

Jaroslav Myšák 12.01.2020

808 State jsou na nové desce jednoznačně jistější v dříve prozkoumaných oblastech. Skladby, které nevybočují ze zavedených postupů, mají na desce kvalitativně navrch.

Agresívnejší, prieraznejší (Flash the Readies)

Radoslav Lakoštík 04.01.2020

Duna je neskrývane druhým postrockovým albumom skupiny Flash the Readies, ktorá si prešla za svoju existenciu zaujímavým vývojom.

Nejlepší texty Full Moonu roku 2019: Tři metry nad zemí (Kult: Vlasta Třešňák)

Akana 02.01.2020

Málokdo asi bude zpochybňovat, že jeho Zeměměřič je jednou z nejoriginálnějších a nejryzejších nahrávek našeho před- i porevolučního folku. Kult, texty z tištěného Full Moonu, to nej online.

Posmutnělý, ale konstruktivní (Pan American)

Tomáš Kouřil 29.12.2019

Diskografie Pan American je někde v půli mezi kytarovými mágy Labraford a téměř čistě ambientní dvojicí Anjou, v níž Marc Nelson také působí.

Cesta do zářivé mlhy (Michal Ajvaz, Města)

Jiří Zahradnický 25.12.2019

V knize není ani běžná veteš současné prózy – psychopati, devianti, masoví vrazi, ani drogoví dealeři. Ajvaz má letitou slabost pro...

Sluníčkové koláže Ariela Pinka

Bára Jurašková 19.12.2019

Po dvou řadových deskách – Pom Pom (2014) a Dedicated to Bobby Jameson (2017), vydává Ariel Pink první trojici ze série Ariel Archives.

Peneři prastrýčka Homeboye (Debut)

Honza Nosek 17.12.2019

Vladimír 518 to nakousl v podcastu Ladislava Sinaie – v určitou chvíli se člověk přestane cítit součástí scény a přestává si s ní rozumět.

Můžete bez obav zůstat (Chromatics)

Tomáš Kouřil 16.12.2019

Retro estetika je pro ně prostředkem, výraznou, ale ne omezující kulisou pro vyjádření něčeho hlubšího, než je záliba v syntezátorovém zvuku a neonových světlech.

Mrtvá kočička? (Tove Lo)

Tomáš Kouřil 15.12.2019

Zatímco před pár lety se bolestínsky vyzpívávala z prázdnoty, na nejnovější desce Sunshine Kitty je optimističtější.