Richard Kutěj | Články / Recenze | 11.07.2019
Slovenský producent Dead Janitor získal za jedenáct let svého působení na scéně i mezinárodní uznání a na novém albu Medusa přináší zcela vlastní originální zvuk. Výsledkem soudobé IDM elektroniky mixované s industriální špínou a syrovostí je zvukově pestré album, které přináší temné, minimalistické i taneční okamžiky. Dead Janitor debutoval v roce 2008 DIY albem The Boring Structure, poté léta vydával na slovenském labelu Exitab, jedné z nejzajímavějších značek na poli tamního soudobého elektronického experimentu. Album Medusa pak vychází u neméně zajímavého slovenského labelu Urbsounds.
IDM, dark ambient, hypnotické techno, industrial. To vše dokáže Medusa zpracovat do proměnlivých a neustále se rozvíjejících zvukových okamžiků. Dead Janitor ale nemá potřebu opisovat stylotvorné slovníky. Základy tracků tvoří vlastními elektronickými vzorci a samply. Album tak nabízí rytmické plochy, čistě elektronicky tepající okamžiky i cákance, kde se zvuk postupně rozpadá do nejmenších atomů. Stejně tak i okamžiky, kde kovově ostrá rytmika vyvolává až rituálně tranceové nálady. Díky dobré aranži i zvuku se přitom všechna ta pestrost se na albu přelévá zcela přirozeně a bez zádrhelů.
Medusa je zatím nejsyrovější a nejvíce experimentující Dead Janitorovo dílo. To ale neznamená, že předchozí – více elektronicky zvuková – tvorba zaostává. Naopak. Ostatně, slovenský producent zaujal i poměrně velkou a etablovanou polskou scénu, když jeho předchozí album – Proximity z roku 2016 – vyšlo u ceněného labelu Galeria Szara Records. Vloni ho ještě doplnilo album remixů od tvůrců jako jsou Ink Midget či Stroon.
Dead Janitor kráčí vpřed a jeho releasy neustále ukazují, kolik různých poloh soudobá experimentální elektronika umí. Slovenský producent tak už léta tvoří sci-fi pro milovníky brouzdání v nekonečném vesmíru zvuků, samplů a jejich struktur. Zvukový romanopisec, jehož knihy mají zatím pořád ten správně napínavý obsah, který dokáže vtáhnout do děje a nepustit do posledního tónu.
Dead Janitor – Medusa (Urbsounds, 2019)
bandcamp projektu
Filip Peloušek 25.03.2024
Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.
Jiří V. Matýsek 10.03.2024
Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.
Dan Sywala 19.02.2024
Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.
Jiří V. Matýsek 16.02.2024
Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.
Dušan Šuster 12.02.2024
Left field je defenzívna bejzbalová pozícia a hráč, ktorý ju zastáva, býva vraj najosamelejším na ihrisku.
Veronika Tichá 25.01.2024
Deska je mixem nostalgických stesků i veselí v podobě melancholických balad, bedroom popových lovesongů nebo rychlejších kytarovek.
Jaroslav Myšák 23.01.2024
Už předchozí deska projektu Metro Riders, za kterým stojí švédský hudebník Henrik Stelzer, pracovala se zvukovým prostředím, který si asociujeme s filmy osmdesátých let.
Eva Karpilovská 19.01.2024
Flat Worms na albu Witness Marks v krátkých a úderných písních skvěle pracují s doplňujícími se nástroji a efekty.
Veronika Vagačová 16.01.2024
V porovnaní s predchádzajúcimi albumami vidno posun, Babie leto v podzemí je mierne serióznejšie, vyspelejšie.
Mária Karľaková 28.12.2023
Adichie poznáme ako bojovníčku za práva žien skrz knihy Feminizmus je pro každého a Milá Ijeawele aneb Feministický manifest v patnácti doporučeních.