Články / Reporty

Tempo lidských strojů (Nitzer Ebb & co.)

Tempo lidských strojů (Nitzer Ebb & co.)

Michal Smrčina | Články / Reporty | 24.04.2022

Organizátoři ze Sanctuary po několika nucených odkladech konečně potvrzují letošní termín. A díky tomu se Nitzer Ebb, kteří si prošli několika rozpady, trefují do čtyřiceti let na scéně. Slavnost může začít. Dějištěm se stává MeetFactory a syrovost prostor kulturní fabriky odpovídá industriálnímu ladění i zájmu a kapacitě.

Kultovní status hudebníků z Essexu ve světě tvrdší elektroniky i pozice kapely definující počátky EBM, industrialu nebo i houseu jsou zřejmé. Klub se zaplňuje už zkraje večera a věkový průměr odpovídá headlinerům. Nitzer Ebb před pár dny vystoupili v Německu a pokračují do Bruselu, přesto do Prahy přitáhli mnoho nejen německých příznivců. To by nemělo nikoho překvapovat.

Večer startují Body of Pain, kteří se v uplynulém roce etablovali na tuzemské scéně svým kovovým zvukem, úderným beatem a chladným zpěvem. Že stihnu jen závěr, nevadí, jen si potvrzuji, že je o co stát. Chvíli delirické, chvíli odosobněné, ale se zápalem pro věc. Tábor Radosti z Jihlavy si připravili unikátní set The Machineries of Joy a avizovali jej dopředu. Atmosférické ambientní plochy se střídají či prolínají se strojovým zvukem, postavy v maskách a kapucích určují rytmus, set tentokrát ale upřednostňuje hlavně dystopické, táhlé krajiny s rytmickým, pochodovým tempem na pozadí než hlukové stěny. Dojem nakonec není zlověstný, spíš snový a odlidštěný. Symboly, znaky, osobité vize. Vystoupení uběhne až moc rychle, což kamarád komentuje prorocky: „Kapely hrají tak dlouho, jak se rozhodnou.“

Nitzer Ebb otvírají hymnou Blood Money. Holé hlavy se kývají do rytmu, objevují se první krůpěje potu i blažené výrazy. Frontman Douglas McCarthy si omotává publikum kolem prstu a rozhodně na něm není poznat, že ještě nedávno musel koncerty rušit kvůli zdravotním problémům. Vitalita a živelnost neschází ani Bon Harrisovi, jehož lesklá hlava se míhá po celém pódiu a frenetické poskakování místy připomíná excitovaný vojenský marš. Deklamace i zpěv, minimalismus, dunění, rovné beaty i komplikovanější aranže a závany let minulých, kdy se industriální a EBM scéna formovala. Nejvíc prostoru dostávají zavedené klasiky z raných alb Belief či That Total Age a nezdá se, že by s tím měl někdo problém. McCarthy si v černém obleku, košili a brýlích udržuje výraz cynického kazatele, který neztrácí nadšení z dob, kdy začínali.

Nasazení je nakažlivé a ze všech na pódiu je cítit radost z živého hraní. Jízda trvá něco přes hodinu, přídavky jako Violent Playground názvem adekvátně komentují celou show, jede se na doraz. Publikum se mačká jen trochu, každý si drží pohodlný osobní prostor, operace Nitzer Ebb i přes všechny odklady dopadá úspěšně. Klopýtání chladnou nocí kolem smíchovských kolejí a drážních světel už jen podtrhuje vyznění celého večera, v němž se protnula organická živelnost i strojové rytmy.

Info

Nitzer Ebb (uk) + Tábor Radosti + Body of Pain
20. 4. 2022 MeetFactory, Praha

foto © Profimedia.cz

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Mé dojetí se tady snadno ztratí (Low)

Jiří Přivřel 14.05.2022

Low na svém aktuálním turné srdce Evropy míjejí, já zase minul jejich pražský koncert před třemi roky v Meetku. Bylo to v létě, byl jiný program, dodnes lituji. Z letošní…

GusGus každému z nás

Tomáš Kouřil 10.05.2022

Zastávky na turné GusGus k poslednímu albu se brněnská Fléda dočkala skoro až rok poté, co deska Mobile Home vyšla. Stálo to za to?

Letmé, a intenzivní (Donaufestival)

Bára Jurašková 10.05.2022

Dvouhodinový dialog s publikem za sebou nechal kromě hudební vzpomínky hlavně chuť nepřehlédnutelné, bezpodmínečné laskavosti. Hyperpopová diva nutí publikum šílet...

Mnohorozměrná Róisín Murphy

Akana 05.05.2022

Myslím, že takhle komplexní, propracovanou a zároveň bezprostřední a oduševnělou show jsem naposledy zažil před čtyřmi lety u Davida Byrnea...

Zkrocený temperament Céu

Akana 01.05.2022

Písně, v nichž Céu kombinuje brazilské tradiční rytmy s popem, jazzem nebo elektronikou, nejsou stavěné pro hlučné arény.

Král pouštního blues (Mdou Moctar)

Jiří V. Matýsek 29.04.2022

Je to oprávněné, není to oprávněné, těžko říct. Našlápnuto Mdou Moctar vážně má. V MeetFactory hrál v české premiéře.

Sharpe 2022: O tom, co ti chci říct...

Michal Pařízek 25.04.2022

Skvělý songwriting, úžasný hlas a hlavně nefalšovaná radost z možnosti po několika velmi těžkých měsících být znovu před publikem. Silná místa, i ta slabší, rovnováha.

Nová zostava, rovnaké čaro (Billy Barman)

Ema Klubisová 23.04.2022

V sále zavládlo ticho a na tri a pol minúty publikum prevzalo rolu speváka, zatiaľ čo Juro hral.

Fanúšik je kamarát (Tommy Cash)

Ema Klubisová 10.04.2022

O pár minút na to sa rozsvietili červené svetlá a po krátkom potlesku a skandovaní sa ukázala aj estónska superstar...

Tajemství zavřené restaurace (Poprvé a naposledy, 420PEOPLE)

Maria Pyatkina 09.04.2022

Když jsem zamířila ke svému stolku, potkal mě povědomý úsměv – tanečník Filip Staněk držel v rukou dvě lahve a nabízel bílé nebo červené.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace