Články / Recenze

The Maghreban vykročil z mantinelů

The Maghreban vykročil z mantinelů

blueskin | Články / Recenze | 24.04.2018

OHODNOŤTE DESKU

Coby teenager chodíval Ayman Rostom s kamarády z rodného Guildfordu (osmdesátitisícové městečko poblíž Londýna) do hospody, kde vídali muže severoafrického původu. Sedával prý zády ke zdi, a zatímco usrkával pintu piva, sledoval okolní dění s podezíravým výrazem. „Byl to zvláštní chlápek. Říkali jsme mu Maghreban,“ vysvětloval Rostom původ své přezdívky v rozhovoru pro server Resident Advisor.

Není těžké pochopit, proč svůj houseový projekt pojmenoval právě takhle. Rostom je totiž v taneční elektronice stejným outsiderem, jakým byl Maghreban v oné hospodě. Dříve si říkal Zygote a pod tímto jménem se věnoval hip hopu. Posunem k houseu se pokusil vykročit z bubliny, kterou na hiphopové scéně vnímal a která mu přestala vyhovovat. Nechtěl hrát jen na akcích, kde většinu publika tvořili další DJs a MCs. Přál si, aby se lidé při jeho setech bavili, a takové publikum našel právě na houseových parties.

Z jeho singlů je nicméně znát, že ani tuto scénu nepřijal Rostom úplně za svou. Od tradičního houseu se jeho produkce liší stavbou tracků i výběrem zdrojových zvuků, nezřídka vysamplovaných z obskurních magnetofonových kazet. Zároveň ale v jeho tvorbě vždycky bylo něco nakažlivého, kvůli čemu se z Maghrebana stalo jedno z nejvýraznějších nových jmen současné taneční elektronické hudby.

Jestliže si ale šňůrou výtečných singlů pro labely Versatile, Black Acre a vlastní Zoot Music vydobyl více než slušné renomé, vydání debutové desky pro belgickou značku R&S zastihuje Maghreban tak trochu v nedbalkách. Hlavní příčinou je stylová rozháranost alba – jako by si Rostom nebyl vůbec jistý, jakým směrem se tu chce vydat. Jsou tu vedle sebe odkazy na jeho hiphopovou minulost s aktuálněji působícími kousky, tepajícími téměř houseovým rytmem.

I v klubově orientovaných skladbách zůstává Maghreban věrný své typické nevyzpytatelnosti. Pravidelných čtyřčtvrtečních rytmů se od něj jen tak nedočkáte, a když už, tak leda v doprovodu dalších, tentokrát propracovanějších rytmických linek. K tomu přidejte kupu samplů nezřídka jazzové provenience, díky nimž zní album jako tanečnější verze skladeb Barryho Adamsona.

Platí to zejména o druhé polovině desky, která působí soustředěněji a kompaktněji. I tady však řada tracků vyznívá spíš jako sbírka nápadů nahozených k dalšímu rozpracování. V djských setech budou mít tyto nápady jistě své uplatnění, k soustředěnému poslechu na albové ploše jim ale cosi zásadního chybí. Až na pár výjimek se Rostomovi nedaří pozvednout debut z oblasti hudebních kuriozit do hájemství suverénních tvůrců, kteří svým unikátním viděním hudební vývoj obohacují a posouvají.

Tak trochu připomíná 808 State v období desky Outpost Transmission, kdy se britské legendy rozhodly přehodit výhybku svého směřování, aniž by si předtím ujasnily, jakým jazykem vlastně budou v této nové inkarnaci promlouvat. Výsledkem jsou podobné – můžeme ocenit odvahu vykročit z žánrových mantinelů, zároveň se ale nelze zbavit dojmu, že toto gesto nemělo, resp. nebude mít příliš trvalý efekt.

Info

The Maghreban – 01DEAS (R&S, 2018)
bandcamp interpreta

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Sofistikovaný meditačný mood (Owen Pallett)

Matej Kráľ 18.09.2020

Ostrov je pre Palletta samota aj prázdnota, na ktorú vôbec netreba nahliadať výhradne negatívne. Objavujú sa v nej totiž obligátne úlomky svetla.

Omamnými bylinkami vyvoněná potní chýše (Fadex)

Vadim Petrov 16.09.2020

Fadex se dlouho utápěl v různých podobách dubstepu – pomalém, rychlém, smutném, veselém, sám poznal, že už stačilo.

Věčně pomíjivé pocity (Aiko)

Michaela Šedinová 14.09.2020

Album spojuje příjemné stránky popu s upřímnými texty, které odkrývají často bolestivé hledání sebe sama i k ostatním bytostem.

Pokoj na celé léto (Pottery)

Štěpán Sukdol 02.09.2020

Žánrově Pottery originálně přistupují k postpunku a art popu, nebojí se ale zapracovat i další stylotvorné prvky, například funky a groovy basové party.

Konců se nebojme, naopak je vítejme (Protomartyr)

Max Friedrich 31.08.2020

Ultimate Success Today je ucelené dílo, které demonstruje konečnost jako takovou, ať už je to, jak říká Casey, život kapely nebo život soukromý.

Izolace i nekonečná samota (Fur)

Ondřej Rudel 28.08.2020

Facing Home Mixtape obsahuje sedm skladeb připomínajících nostalgické melodie The Beatles, The Beach Boys a The Monkees.

Fantazijné podoby budúcnosti (Deerhoof)

Richard Michalik 24.08.2020

Motív apokalypsy zvukovo definuje roztržitosť jednotlivých skladieb. Deerhoof sa príliš neohliada za melódiou alebo harmóniou.

Všetko zlé raz predsa musí skončiť (Old Man Gloom)

Filip Švantner 22.08.2020

OMG na svojej novinke vstávajú doslova z popola a je potrebné podčiarknuť, že smútok je integrálnou súčasťou nahrávky.

Ničivě přesný hlas T. S. Eliota

Libor Staněk 21.08.2020

„Do dnešní doby žádný z básníků Eliotovu Pustinu nepřekonal,“ zapsal si do deníku zkraje šedesátých let Jiří Kolář.

Zábavná hudební archeologická výprava (Yaeji)

Jiří Akka Emaq 18.08.2020

Za obřími brýlemi, které se před pár lety společně s mrkváči a roláky prokopírovaly skrz časoprostorovou anomálii do současnosti, se skrývá americko-korejská hudebnice.