Adam Hencze | Články / Offtopic / / Movie/dox | 09.01.2016
Debut Roberta Eggerse The Witch (nebo taky The VVitch) je mrazivý thriller, který vyhrál cenu za režii na Sundance (plus nominaci na velkou cenu poroty) a který vzbudil nejeden údiv i na loňském festivalu v Karlových Varech. Ptáte se proč?
Týden tropických veder přerušila průtrž, která do festivalové kotliny přinesla krom vítaného krupobití s tisícem blesků i nezapomenutelnou projekci ve Velkém sále. Očekávání samozřejmě vysoká – kdy naposledy se stalo, že by na Sundance vyhrál horor? Upozornění na spooky zážitek a strach v očích byly naprosto na místě, nic minimalistického totiž nedorazilo, žadné thrillerové dloubání v nose ani prvoplánová lekačka. Redfordovo festivalové dítko totiž ocenilo čistokrevný hardcore horor, který se husí kůží připomene i půl roku od projekce při psaní recenze.
Eggers se kolem filmu už nějaký ten pátek motá jako kostymér a vedoucí výtvarných oddělení, nyní přesvědčuje vlastním režijním vedením a řemeslem, které staví právě na zkušenostech s prací s detaily. V rámci přípravy na zfilmování atmosférické povídky ze 17. století nakoukával Kubrickův The Shining a zadával švadlenám ruční šití kostýmů (dobovými postupy). Film budoval od začátku pečlivě do nejmenšího historicky věrného detailu, vytvořil funkčně promyšlený design produkce s chalupovým hospodářstvím u zakletých lesů v severním Ontariu. To představuje Novou Anglii kolem roku 1630, asi šedesát let před neblahými událostmi čarodějek ze Salemu. Jak příhodné.
Podtitul “a New-England folktale” to celé vystihuje docela přesně: devadesát minut nepříjemností, čistokrevného šílenství a psychologického rozkladu jedné fungující rodiny, ve kterém se normální divák bude pravděpodobně v duchu modlit za brzký konec; masochisté si to ovšem vychutnají až do vyzrálé hysterie poslední scény, posledního záběru, kdy už je většina sálu pod sedačkami a seškrabuje si z důlků zbytek očí. Skutečně to do stavu apokalypsy nemá daleko, a co hůř, těžko tomu cokoliv vytýkat.
Přítomnost typických lekaček může pro někoho snímek zbytečně degradovat, a to i přes jejich pouze občasné využití s přesností švýcarských hodinek. The Witch ale rozeznává mezi prvoplánovým nošením strachu a pozvolným pronikáním pod divákovu kůži – Eggers definuje rozličné prvky žánru a pracuje s nimi zatraceně skvěle, od zvěře přes mizení v lese po přírodní rány. Využívá rozpor fanatického křesťanství jako základní stavební kámen, staví ho do konfliktu se starou, prvotní silou, spojenou, jak už název snímku napovídá, s čarodějnictvím. Na tomto kameni stojí i charaktery, tedy rodina přistěhovalců z Británie. Ta hledá lepší budoucnost v kolonii Nové Anglie a uchovává si vnitřní integritu i přes vykázání z města do okolních lesů. Byl jejich prvotní hřích jejich osudem? A byl to vlastně hřích? Thriller brzo narazí na atributy nadpřirozena, pro které není racionální vysvětlení, ale Eggers je fascinován především dysfunkční rodinou a dobovým zasazením, oboje servíruje s podtrženým áčkem v indexu.
Eggersův rukopis lze číst jako psychologický rozklad člověka a jeho vnitřní víry. Oba motivy otec rodiny komentuje jako “zkoušku boží” a test duševní čistoty, ve které se i sebemenší hřích trestá extrémní krutostí. Lze ho číst i jako komorní hardcore horor, který promlouvá o budoucnosti, o čarodějnictví a s tím spojených tragédiích, když interpretace křesťanství dala vzniknout krom všeobecného dobra i nejednomu zlu.
Po technické stránce je The Witch děsivě precizní filmařinou, který ohromuje propracovaností, produkčním detailem, fotografií s přirozeným světlem povětšinou v exteriérech kanadských lesů a v interiérech chalupy nasvícených lucernou/svíčkou (na scény v chlévu nezapomenete), milimetrovým střihem s funkčně využitou zvukovou stopou. Celý plíživý fuckfest je navíc obalen přiléhavým hudebním doprovodem Marka Korvena, jehož taktovka je vždy připravena podtrhnout tíživé mlhavo a vykřiknout nad extrémním zlem, jehož jsou sekvence nenápadně plné.
Eggers má navíc úžasného casting directora: hlas Ralpha Inesona je něco, co vás bude ještě dlouho pronásledovat ve snech, ve spojení se staroangličtinou je to samostatný filmový prostředek. Dobový jazyk protíná celou stopáž snímku a je třeba si na něj dobrých deset minut zvykat, k Shakespearovi je naštěstí daleko a anglisté mrtvý jazyk jistě ocení. Do filmu zapadá, stejně jako tam zapadá Thomasin, jméno postavy a herecké podání Anyi Taylor-Joy – nováčka v branži, hnědooké blondýny s uhrančivým pohledem a nejistým pozadím (charakterovým), která především v posledních scénách exceluje. To samé platí pro dvojčata – ta se navíc začnou až nápadně motat kolem kozla na zahrádce. Jakmile zmizí novorozeně Samuel, krvavá lázeň začíná a počet ušpiněných spodniček v sále roste exponenciálně.
The Witch je strhující debut po okraj naplněný zlověstností a špičkově zvládnutým řemeslem. Výpadek proudu v promítacím sále karlovarského festivalu s bleskovým peklem venku v podobě superbouře přidaly ještě několik procent k celkové atmosféře, i když The Witch nic takového nepotřebuje. Je to strašidelná, děsivá, šílená noční můra, která by neměla být viděna. V březnu se na české premiéře ale určitě uvidíme.
Čarodějnice / The Witch
Režie: Robert Eggers, 2015
www.thewitch-movie.com
Vyšlo v magazínu Pinbacker, redakčně upraveno.
Ondřej Oharek 04.06.2022
Příběh otce a dcery byl uvedený v Locarnu a Torontu, u nás získal dva České lvy. Čím si zasloužil tolik ohlasů?
Štěpán Nezbeda 16.03.2022
Nejvhodnější by bylo film promítat na rozpadající se zeď domu v troskách jedné z opuštěných sudetských vesnic. Proč?
Štěpán Nezbeda 06.01.2022
Paolo Sorrentino, stejně jako mnoho velkých i menších filmařů před ním, se v novém snímku Boží ruka vrací k formativním rokům svého dospívání.
Lukáš Masner 12.12.2021
Film se daří uvěřitelně vyprávět o zdánlivě samozřejmých a všedních věcech – o rozchodech a sblížení, o průměrnosti, obyčejnosti a rozhovorech, které...
Štěpán Nezbeda 09.12.2021
Do kin tento měsíc vstupuje Zvláštní cenou poroty MFDF Ji.hlava oceněný snímek Přípravy k filmu T. šestapadesátiletého debutanta Milana Klepikova.
Jakub Blaho 02.11.2021
Kurzel sa vydal na riskantnú cestu, keď sa rozhodol s pochopením preskúmať osobnosť a život Martina Bryanta, ktorý je zodpovedný za masaker v Port Arthur.
Jakub Blaho 24.10.2021
Prehliadka toho najlepšieho z európskej festivalovej tvorby posledného roka, Be2Can, priniesla aj nový film ruského režiséra Andreja Končalovskijho.
Jakub Blaho 03.10.2021
Festival Film a architektura sa nevenuje len postavám a témam výhradne spätým s architektúrou. Príkladom môže byť dokumentárna snímka The New Bauhaus.
Jakub Blaho 29.09.2021
A Machine to Live In je kontemplatívnym dokumentárnym filmom o unikátnom architektonickom projekte plánovania a výstavby brazílskej metropoly.
Jakub Blaho 04.08.2021
Za výslednou kvalitou filmu je do značnej miery podpísaný aj Miroslav Krobot, ktorému bola rola ušitá na mieru.