Články / Sloupky/Blogy

Thom Yorke, čtyřicátník s copkem, si plní své sny

Thom Yorke, čtyřicátník s copkem, si plní své sny

Tomáš Tkáč | Články / Sloupky/Blogy | 10.07.2013

Nový plnohodnotný projekt Thoma Yorka již za pár dní vystoupí jakožto jedna z hlavních hvězd festivalu Bažant Pohoda. Proto neuškodí lehce pichlavá polemika nad produkcí staronového kvinteta Atoms for Peace.

Ještě než bylo vypuštěno samotné album, mohli jsme na sklonku minulého roku nakouknout pod atomovou pokličku díky singlu Default. Subtilní bicí, lepkavý acidový opar obemykající hlavní synthový motiv a Yorkův hlas odrážející se od stěn největší koupelny světa. Paranoia a elektronika. Hodně elektroniky. V podstatě jen a pouze elektronika (otázka bokem: Proč že je v téhle kapele bubeník R.E.M. a basák Red Hot Chilli Peppers?). Singl představil dva zásadní závěry: 1) Yorke znovu potvrdil svou dlouholetou schopnost složit a následně zamaskovat popový hit za kvaziprogresivní, komplexní skladbu, určenou pro kvazináročného posluchače, 2) Nigel Godrich pokračuje v naprosto otřesném masteringu „žádné středy, ještě míň basů“, který si vyzkoušel na poslední radioheadovské placce The King of Limbs.

Zásadně pak nesouhlasím s tezí o záměrných citacích předchozí tvorby, kterou ve svém článku nastoluje Ondřej Cakl (Full Moon # 29). Je nutné si uvědomit, že album je výsledkem dodatečné postprodukce nahrávek z jam sessions kapely z roku 2010. A sám Yorke o projektu mluví jako o živém provedení svých laptopových nápadů. Kdybychom šli hlouběji, určitě stojí za to si připomenout, že Yorke nikdy nebyl ten, kdo do nahrávek přinášel přesahy, které Radiohead posouvaly za hranice žánru. Tuto roli plnil především Jonny Greenwood. Geniální vize autodidakta Yorka se mohly volně a zcela bez zábran realizovat díky promyšleným citacím, jež obstaral Greenwood; jediný člen kapely s formálním hudebním vzděláním.

Pro Yorka je očividně důležitý fakt, že novinka vznikla spontánně. Tím se předešlo dlouhým porodním bolestem, kterými nepochybně trpí každé album Radiohead. Při poslechu elektroniky se ale soustředím především na to, jak schopně dokáže producent využít nekonečnou paletu možností. Yorke a spol. se však místy tváří, že stačí pustit bicí do smyčky. Perkusista Mauro Refosco se pak marně snaží v koutě a vypouští jednu nesmyslnou vrstvu za druhou (Stuck Together Pieces).

Je jasné, že si York napodruhé plní svůj sen a byť nemůže být pochyb o tom, kdo má v Radiohead poslední slovo, užívá si tvůrčí svobody. Ke spolupráci si překvapivě nepřizval nikoho z nastupující generace elektronických producentů, se kterými běžně spolupracuje na jednorázových projektech. Namísto toho povolal gardu starých přátel. Tím bohužel dopředu eliminoval jakékoliv třecí plochy, které by genezi alba prospěly. Ani koncertní provedení pak nenahrávají názoru, že je York „týmovým hráčem“, většinu z nich realizoval pouze za Godrichovy asistence, obklopený nekonečnými zdmi kontrolerů a padů. Otázku, zda je Amok jen přeceňovanou snůškou Yorkových nápadů, si můžete zodpovědět na Pohodě.

Info

Atoms for Peace (uk)
www.atomsforpeace.info

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Šejkr #89: Někdo jiný, někde jinde?

Michal Pařízek 07.10.2022

Obviously, we’re not golfers. Jedno z hesel, které vetkla do erbu Full Moonu Apačka, a taky pochopitelně aluze na velkého zevla. Bezbřehý sarkasmus a hlavně pravda.

Šejkr #88: Zůstaň tu tak dlouho, jak chceš…

Michal Pařízek 23.09.2022

„Dávejte pozor na podlahu,“ zazní ve chvíli, kdy nečekaně došlápnu na ztvrdlé bahno umístěné na podlaze setmělé instalace thajsko-amerického multimediálního umělce Korakrita Arunanondchaie.

Šejkr #87: Pěna dní

Michal Pařízek 09.09.2022

Na chodníku za zdí Prezidentské (Grasalkovičovy) zahrady sbírám první letošní kaštan. Sakra, já to věděl.

Šejkr #86: Nepopsaný papír

Michal Pařízek 26.08.2022

Původně jsem zamýšlel tenhle sloupek věnovat Joe Strummerovi, minulou neděli by mu bylo sedmdesát. Nakonec z toho vylezly poznámky o smutku a růžoví delfíni.

Brutal Assault 2022: pohlednice z dovolené

redakce 21.08.2022

Nastal čas na rekapitulaci toho nejlepšího, nejhlasitějšího, nejcivilnějšího i nejpompéznějšího. Headlineři, klubovky, jistoty, nečekané objevy.

Šejkr #85: Kde se to zastavuje?

Michal Pařízek 12.08.2022

Někdejší setrvačnost skončila na jaře 2020, od té doby – a s letošními událostmi možná ještě o to víc – člověku dochází, jak to bylo divné a snad i nesprávné.

Šejkr #84: „Je jedno, že spíš, ono si ťa to počká…“

Michal Pařízek 29.07.2022

„Do deseti let tady všichni shoříme.“ Ano, na zahrádce před Veletržním palácem padají i takovéto věty. Není se čemu divit.

Šejkr #83: Zázrak na letisku

Michal Pařízek 15.07.2022

„Když něco považuješ za zázrak, tak se toho jen tak nevzdáš,“ říká Michal Kaščák v rozhovoru pro bulletin festivalu Pohoda a moc dobře ví, o čem mluví.

Pohoda Festival 2022: To nejlepší

redakce 11.07.2022

Festival, na který jezdíme velmi často a ne pouze po jednotlivcích? Letos se vypravili i nováčci, vedle nich jsme oslovili i kamarády z řad médií nebo hudebníků, které jsme na…

Šejkr #82: Otevřete si okno

Michal Pařízek 01.07.2022

„Dunaj s Bittovou, Nick Cave, Mňága. Během dvou dní. Devadesátky jsou zpět. Když si nezapomenu vzít léky, bude to pěkný týden,“ nechal se Jindřich Šídlo, smál jsem se dvacet minut.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace