Články / Reporty

Ticho v Letňanech (Ed Sheeran)

Ticho v Letňanech (Ed Sheeran)

David Čajčík | Články / Reporty | 10.07.2019

Sedmnáctiletý usměvavý klučina pochází z malé vesnice na indonéském ostrově Lombok východně od Bali a vydělává si na to, aby jeho malá sestra mohla chodit do školy. Má to štěstí, že mluví obstojně anglicky a komunikace s baťůžkáři ze západu a z Austrálie mu prakticky nečiní potíže. Jeho práce je vyvést je na vrchol třítisícové sopky Rinjani a zase je svést dolů. Z mobilu mu celý sestup od kráteru po úpatí hraje Shape of You. Třeba padesátkrát za sebou. „Znáš Eda Sheerana? Já ho miluju!“ Čísla nevypovídají o ničem – takhle se pozná globální fenomén.

Sedmdesát nebo osmdesát tisíc – v pražských Letňanech rozdíl mezi prvním a druhým koncertem nejde moc poznat. Pár vedle se zkouší protlačit zpět na „svoje“ místa. Výsledkem je výsměch. Ze stání B vidí všichni tak nějak stejně blbě, Zaru Larsson i Jamese Baye registrujeme tak napůl. „Tuhle znám, tuhle znám,“ křičí nadšeně holka opodál, když Bay zahraje první tóny Hold Back the River. Úsměvné, ale kolikrát mají mainstreamoví umělci vystupující v Praze předskokany, jejichž písničky hrají i v našich rádiích?

Když LEDky ne úplně obřího pódia nahodí obraz Eda Sheerana ze zákulisí, nejde si nevzpomenout na ikonickou scénu z Bohemian Rhapsody, potažmo Live Aid. Kývnutí na security, výběh na pódium, první smyčka. Castle on the Hill, Eraser… „Jestli neznáte moje písničky, tak to pro vás bude dlouhá noc,“ směje se Sheeran a vysvětluje funkci looperu. Snad aby opravdu i ten nejnatvrdlejší návštěvník pochopil, že skutečně nemá za stěnou pódia schovanou kapelu. A to by nebylo vůbec špatné. Koncept osamoceného písničkáře funguje stoprocentně, ale jak dlouho je nutné držet tuhle linii? Ostatně, o své skromnosti a introverzi už skutečně nemusí nikoho přesvědčovat. Divoký závěr Bloodstream nebo závěrečná You Need Me, I Don't Need You si o kapelní aranže přímo říkaly, stejně jako irská vypalovačka Galway Girl nebo Sing, ve které se bez skutečného kopáku rozeskákat publikum jednoduše nepodařilo. Možná je načase rozjet večírek ve velkém stylu s ansámblem, jaký Sheeran rozjíždí na mnoha předávání cen nebo vybraných festivalech.

Pravdou však je, že minimálně polovina koncertu, včetně jeho vrcholu – skladby I See Fire z Hobita, fungovala nejlépe právě v tom nejintimnějším podání. „And I see fire burn on and on and mountains side,“ publikum téměř šeptalo. Ed Sheeran možná překonal návštěvností porevoluční Rolling Stones (a generace čtyřicátníků se to musí naučit akceptovat), ale především ukázal bezprecedentní vliv na dav před sebou, který si nedovolil klábosit. A to ani při skladbách, které ještě v éteru příliš nezněly. Jedna z posledních štací turné k albu Divide naštěstí novinkami ze Sheeranova nového No. 6 Collaborations Project neoplývala a i ty zahrané (Blow, Beautiful People, I Don’t Care) vyzněly bez průměrných hostovaček A týmu showbusinessu podstatně lépe.

fotogalerii z koncertu zhlédněte tady

Ed Sheeran je především sympaťák, hodný, upřímný kluk. Tuhle image si střeží jako svůj největší poklad. „Chrisi, mám tě v uších,“ zarazí se uprostřed proslovu, aby se vzápětí omluvil lidem, že jim nevěnoval pozornost, protože mu něco říkal zvukař do odposlechů. Tohle jiné současné hvězdy jeho velikosti opravdu nedělají. Podobně jako Miley Cyrus v seriálu Black Mirror se Ed Sheeran rozhodl hrát své dost sarkastické já ve filmu Dannyho Boylea Yesterday, kde musel překousnout i dost trefnou výtku ke kvalitě svého rapu. Skladbu One Life, která zní na konci snímku, zahrál v Letňanech naživo úplně poprvé.

Never be anything but a singer-songwriter
The games over but now I'm on a new level
[…]
You need me, man, I don't need you
You need me, man, I don't need you

Poslední song mi zní v hlavě celou cestu domů. Vyhýbám se enormnímu špuntu u vstupu do metra, nasedám do stočtyřicítky jako poslední před zavřením dveří a doma jsem ještě před tím, než poslední návštěvníci vrátí kelímky. Všichni jsou amatéři. Ale prodat to umí jen Ed Sheeran.

Info

Ed Sheeran (uk)
8. 7. 2019 Letiště Letňany, Praha

foto © Romana Kovácsová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Z predátora obětí. A naopak (Panthera, 420PEOPLE)

redakce 11.09.2019

Pět šelem v kleci pomalu krouží a soustředěně, hladově vyhlíží. Přichází Panthera...

Netančilo se: HTRK

redakce 09.09.2019

Začalo to drtivým duněním pomalých basů. Kytara jen probleskovala, zpěv se blížil spodní hranici slyšitelnosti. Tak HTRK znít neměli...

Neobyčejně obyčejná Courtney Barnett

redakce 07.09.2019

Sebeironická vypravěčka i zuřivá punkerka. Ultrasympatická bytost, s níž byste moc rádi strávili noc. A spíš než co jiného tím mám na mysli...

Ty už odcházíš? (Courtney Barnett)

redakce 07.09.2019

To není její věta, neodpustila jsem si říct nahlas. Patří snad Carrie Fischer a mně se příčí, když je cizí věta tou nejzajímavější částí textu...

V tempu. Ariana Grande

redakce 06.09.2019

Průhledná ledvinka za osm dolarů, se stejnou cenovkou průhledná taška i kabelka. Nad nabídkou oficiálního webshopu s merchandise Ariany Grande se nelze než pousmát.

Ve spleti harfy, na pláni cella: Mary Lattimore, Julia Kent

redakce 06.09.2019

Svým oblíbeným vtipem uváděla americká harfenistka Mary Lattimore kompozici nazvanou The Warm Shoulder, prý romantickou.

Jiná opera, jiné zvuky: Ostravské dny 2019

redakce 02.09.2019

Když Morton Feldman oslovil Samuela Becketta s žádostí o libreto, oba se okamžitě shodli na tom, že operu nesnáší. Úměrně tomu v Neither absentuje většina jejích specifik, například děj.

Magická krajina blikající žárovky (Aluk Todolo)

redakce 30.08.2019

Aluk Todolo aneb jak z mála vydolovat hodně. Platí to o jejich hudbě, platí to i o vizuální stránce koncertu. A sklepní ráj Underdogs' tomu dal ideální prostor.

Tohle není jen další písničkář (Hozier)

redakce 29.08.2019

Když zazní rozvážná Talk z letošní desky, v duchu si říkám „To je ono! Právě za to ho mám ráda – za ty temné polohy, z nichž mrazí v zádech“.

Acidová bouře The Warlocks

redakce 29.08.2019

Už během prvních tónů písně Disfigured Figure z nového alba Mean Machine Music bylo zřejmé, že nepřivezli žádný hippie oceánský zefír z minulých let...