Články / Seriály

Track týdne: Soko - Blasphémie

Track týdne: Soko - Blasphémie

Maria Pyatkina | Články / Seriály | 04.06.2020

Začínám mít tendenci se v průběhu roku pořád vracet k té samé desce. Přičemž k desce zdaleka ne nové, pouze objevené se značným zpožděním. Minulý rok jsem se naučila nazpaměť takřka všechny písničky z vynikajícího alba Ctrl R&B divy SZA, teď už několik měsíců za sebou točím postpunkové album Soko My Dreams Dictate My Reality. Od té doby, co jsem koncem února pozorovala z okna letadla oblaka zalitá sluncem a u toho poslouchala snivý duet Soko a Ariela Pinka Monster Love, do mé hudební knihovny nepřistála žádná deska, u které bych s láskyplnými vzpomínkami trávila tolik času.

V Bordeaux narozená herečka, producentka a Gucciho múza Stéphanie Alexandra Mina Sokolinski se na albu My Dreams Dictate My Reality lehce nakřáplým pološeptem svěřuje s nočními můrami a náladovými skoky nebo poněkud ironicky zkoumá otázky genderu („Tak kdo nosí kalhoty a kdo zalévá kytky?“). Je energické, jízlivé a temné, mnohem výraznější a tvrdší než debut I Thought I Was An Alien z roku 2012, jemuž vládly mimořádně křehké písničky připomínající pokojové nahrávky deníkových útržků. Soko říká, že se na něm vyzpovídala ze svých strachů a dětských traumat, zatímco druhým albem chtěla nad tím vším převzít kontrolu.

Dnes je jí čtyřiatřicet, žije se synem Indigo Blue (pojmenovaném po písničce kapely The Clean) a s partnerkou Stellou v Los Angeles a z domácí izolace vysílá na YouTube pokojové verze písniček z chystaného třetího alba. Minulý týden se na svém kanále zjevila v červených šatech s bílým límcem a poprvé zazpívala v rodném jazyce. „První písnička, kterou jsem kdy napsala ve francouzštině. Možná proto, že jsem se cítila nejtragičtěji. A nejerotičtěji. Všechno najednou. Doufám, že se bude líbit. Pusu,“ vzkázala pod videem. Teskný a zasněný motiv, šepot a valčíkový refrén – skladba Blasphémie by klidně mohla být soundtrackem k nějakému (ne nutně francouzskému a ne nutně starému) filmovému dramatu. Scény milenců prožívajících vášnivá muka a hlubokou něhu v kulisách mlhavého evropského města se přímo nabízí. A fatalismus, který k takovým příběhům patří, si našel cestu i do téhle písničky. „V podstatě je o tom, že vezmeš něco krásného a zničíš to, přičemž víš, že to zničíš, ale nemůžeš s tím vůbec nic udělat.“

„Bojím se zemřít sama. Usnout a nikdy se neprobudit. Nikdy neucítit dotek tvé tajemné kůže.“ Téma smrti Soko zpracovává celou svou kariéru a vlastně i celý život, od té doby, co jí v pěti letech zemřel tatínek. Boj s démony, který Soko reflektuje v hudbě, ale možná přes počáteční zranění a pozdější vzpíraní konečně dochází smíření. Jiný singl, který předchází novému albu, deklaruje: Být smutný není zločin. Smutek nemizí, ale časem nastupuje uvědomění, že se za něj nemusíme stydět. Nová deska Soko nazvaná Feel Feelings vychází příští pátek.

Info

Soko (us)
Facebook umělkyně

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Preview: Alhambra Monkey Week 2023

Michal Pařízek 24.11.2022

Lákadlem budiž pohled do line-upu, ale i vidina vlahého přelomu podzimu a zimy v Andalusii. Pojďme.

Vstupní prohlídka: Earie

redakce 23.11.2022

Debutový singl Paralysed je souhrou různých kytarových zvuků a efektů navozujících temnou atmosféru, která je jádrem nahrávky.

Pod pultem Kabinetu Ricardo Delfino

redakce 16.11.2022

Ricarda Delfina jsme našli nečekaně za výlohou brněnského Kabinetu múz. Poslouchejme s ním, podporujme kluby!

Preview: Le Guess Who? 2022

redakce 08.11.2022

Poslední ochutnávkou budiž tradiční Spotify playlist, ale protože návštěva Utrechtu není „pouze“ o koncertech, tak nabízíme ještě několik dalších lákadel.

Vstupní prohlídka: M¥ss Keta

redakce 08.11.2022

Co chce vždycky najít v backstagi? A jak vlastně vypadá její život na turné? Čtěte vstupní prohlídku italské rapperky, Venuše milánské klubové scény.

Vstupní prohlídka: Cold Venus Revisited

redakce 03.11.2022

Cold Venus Revisited se dali dohromady v Česku, jejich kořeny ale sahají od severu Ruska až po Turecko. Dystopie, existencialismus, melancholie.

Tak daleko, tak blízko: Kryštof Kříček (Haru, fyield)

redakce 01.11.2022

Zajděte se podívat na pražský křest projektu fyiel, a podívejte se na svět i očima Kryštofa Kříčka v naší rubrice Tak daleko, tak blízko.

10 + 1 = Daniel Brandt (Brandt Brauer Frick Ensemble)

redakce 29.10.2022

Minimalismus ovlivněný technem, ten si říká o živé provedení, ovšem projekt Brandt Brauer Frick se rozrostl do podoby živého akustického souboru.

Tak daleko, tak blízko: Lizz Wright

redakce 26.10.2022

Dnešní Toulavou kameru uvádí Lizz Wright, oceňovaná vokalistka, která na sklonku října zahraje na festivale JazzFestBrno.

Pořadatelská: Jan Starý (Jednota, Punctum)

redakce 25.10.2022

Jednota jako volné a stále se měnící uskupení promotérů, co dělají koncerty na okraji? Některé věci se mění, jiné zůstávají. Pojďte!

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace