Články / Reporty

Tradice a progres, ruku v ruce (GoGo Penguin)

Tradice a progres, ruku v ruce (GoGo Penguin)

Dominik Polívka | Články / Reporty | 02.05.2019

Po necelém roce a půl se do pražského Paláce Akropolis vrátilo britské trio GoGo Penguin. Zpátky na místo činu, nyní však s novou deskou A Humdrum Star, kterou tučňáci vydali z kraje roku 2018. Posouvají na ní svou převážně akustickou souhru do elektronických rovin. Před klubem stepující řada jazzových fanoušků studujících nadcházející program. Alfa Mist bude očividně další štací. Sál zaplněný již půl hodinu před startem byl při příchodu muzikantů narvaný tak, že zadní dveře do haly musely zůstat otevřeny. Koncert, na kterém se člověk zrovna nechce mačkat, ale spíše pozorně stražit uši, vyhráli ti, co měli místa na sezení na balkóně nad parketem. S úvodní skladbou Prayer se v sále více než jemné tóny ozývalo otravné klábosení přešlapujících návštěvníků. Modlitbu střídá stejně jako na novém albu zřetelnější píseň Raven. Výrazný klavírní motiv konečně strhl pozornost i posledního diletanta v sále a za bouřlivých ovací se prchavé tóny rozběhly do nadšeného davu.


fotogalerie z koncertu v Olomouci zde

Silná výpravnost vedla posluchače nostalgicky laděnými skladbami připomínajícími filmovou hudbu, či soudobou klasiku, která byla citelná nejen z podání pianisty Chrise Illingwortha, ale i ze smyčcových pasáží kontrabasisty Nicka Blacka. Neposedné bubnování Roba Turnera hravě vyplňovalo převážně čtyřčtvrťový takt, který kapelu doprovázel po celou dobu setu. Skočná rytmika a zlomené beaty dodávající funkový groove, ve kterém se dynamicky prolínala zbylá dvojice nástrojů, udržovala elektrizující náboj, který doplňovala efektová zabarvení posouvající zvuk do acid jazzových, nebo nu jazzových vod. Krásné křídlo tak při skladbě Bardo znělo jako perkusivní synťák, jenž by mohl odstartovat nejednu taneční party. Táhlý reverb skřípějícího kontrabasu zas podtrhl vygradovanou odpalovačku Reactor, ve které se mimo jiné promítlo i pedálové zhutnění basů a bicích, které překvapily svou rezonancí a mohutným zvukem.

Do němé hudby, mezi skladbami, Black krkolomně děkoval otřepanými frázemi o skvělém městě a nejlepším publiku. Zbytečně. Hudba mluvila za vše. Mrštné pianové kudrlinky v hravém songu Window přehazovaly otěže z jednoho nástroje na druhý, až se rozeběhly každý jinou cestou, stále však dokonale sehrané. Příjemná hra světel neokatě přecházela z jednoho muzikanta na druhého, podle toho, kdo zrovna vedl. Odezva z publika uprostřed skladby Ocean In a Drop, z živého alba Live at Abbey Road, byla jasným znamením souznění hudby a posluchače. Basovější skladba Strid nechala zazářit rychlé prsty a mňoukavé vibrato Nicka Blacka. Barevné výšiny a extatická naplnění přišly se závěrečnou hymnou Transient State završující celý večer.

Přídavku nebylo zapotřebí, i když si ho spokojené publikum vydobylo. Hopopono z pět let staré desky v2.0 nemohl chybět. GoGo Penguin se uvedení nového A Humdrum Star povedlo bravurně. Živé přetvoření postprodukčních efektů, jež se zdálo při vydání desky problematické, proběhlo nakonec bez obtíží. Lví podíl nesl i osobní zvukař a tajný čtvrtý člen kapely. Jazz žije a že není nudnou snobárnou dokazují GoGo Penguin s každým dalším vystoupením. Tradice a progres, ruku v ruce.

Info

GoGo Penguin (uk)
3. 4. 2019 Palác Akropolis, Praha

foto © Jiří Přivřel

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Dvě světla na konci deště (Kaleida + Viah)

Tomáš Jančík 28.03.2024

I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.

Swag a dechberoucí sexappeal (Annet X & NobodyListen)

waghiss666 24.03.2024

Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.

Mezi chaosem a soustředěním (The Ex)

Akana 24.03.2024

Pří ohlušujících noiseových náletech se především Hessels s Moorem svíjeli se svými nástroji s takovou bezuzdností, až to bylo o strach.

Róisín Murphy: elegancia a veľa vtipu

Michal Mikuláš 20.03.2024

Vstupenky na nenapodobiteľnú írsku disco queen boli v nedeľu popoludní už nedostupné. No wonder...

7 okamžiků South by Southwest 2024

David Čajčík 20.03.2024

Unikátní zážitek, kdy je možné vidět jedny z největších jmen amerického kreativního či tech průmyslu, hollywoodské hvězdy vedle stovek a stovek zcela neznámých hudebních projektů.

Někdy to vazbí, někdy vázne (Idles)

Michal Smrčina 17.03.2024

Nadšení bylo všudypřítomné, k hale přijelo pár autobusů zapálených výprav. Možná nevěděli, co SaSaZu znamená, možná jim to bylo jedno.

Ze dna spirály (hackedepicciotto)

Kryštof Kočtář 15.03.2024

Po zvukové stránce v něm – obdobně jako rovněž dvojice Dead Can Dance – namíchalo koktejl ze surovin z celého světa, avšak rozhodli se jej vypít v berlínském techno klubu.

Zapleteni v sítích filmu (FAMUFEST)

Tomáš Jančík 13.03.2024

Zpoza rohu ulice slyším šum, z dálky vidím ve tmě modře svítící neon a pod ním nespočet hloučků převážně studentů. Co bylo dál?

Harfa, která si vše pamatuje (Mary Lattimore)

Julia Pátá 12.03.2024

Každá další píseň se vznáší mezi klidně usazeným publikem, proplouvá kolejemi a mizí společně s vlaky jednou za čas projíždějícími kolem pražské MeetFactory.

Extatická geometrie s Meshuggah

Jan Starý 11.03.2024

Někdo poslouchal v nábožném vytržení, někdo mával vlasy do – některého – rytmu, nadšení ale působilo celkem univerzálně.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace