Články / Reporty

Trápení kokainové kočičky (Tess Parks)

Trápení kokainové kočičky (Tess Parks)

Jakub Peřina | Články / Reporty | 15.04.2019

Koncert Tess Parks nenabídl zrovna moc argumentů, proč tuhle slečnu raději neposlouchat doma. Nabídl ale jednu neodbytnou otázku. Co všechno musíte udělat, abyste naživo zněli hůř než na desce?

1. Za své hrdiny si zvolte zvukově nedostižné vzory typu Galaxie 500 či Mazzy Star. Budete mít takřka neochvějnou jistotu, že i ve svých nejsilnějších chvílích budete pořád znít jako jejich lepší béčko ze singlu.

2. Věnujte veškerou energii práci ve studiu. Nahrávejte všechno stokrát dokola, než najdete ten nejlepší zvuk. Pomůže vám zkamarádit se s někým, kdo je podobně pedantsky obsesivní. Anton Newcombe z Brian Jonestown Massacre je skvělá volba.

3. Pokud vám to zní jako nesplnitelné přání, nezoufejte. Tihle egomaniaci jsou tím dosažitelnější, čím jsou starší. Zrovna u Newcomba stačí málo. Najděte si ho v Berlíně, až bude dělat dje v nějakém rock’n’rollovém klubu v Kreuzbergu, a řekněte mu, že ho k smrti adorujete. Sice vás pak bude ve studiu nutit, ať děláte všechno přesně tak, jako jeho kapela posledních dvacet let, ale to přežijete.

4. Neberte ho na turné, stejně by nejel. Na místo toho se obklopte studiovými muzikanty, se kterými pak posluchači budou mít problém poznat, jestli ještě zkoušíte, nebo už začal koncert. Tak důkladní a poctiví kluci to budou.

5. Vykašlete se na jakoukoliv vizuální stránku své show. Co na tom, že u všech kapel, ze kterých vycházíte, nešlo jen o to, co hrajete, ale i jak to umíte prodat. Nedopusťte, abyste působili jakkoliv zapamatovatelně. Pokud si pořád nejste úplně jistí, co se po vás chce, podívejte se na YouTube, třeba na záznam vystoupení Mazzy Star u Joolse Hollanda z roku 1994. Ano, přesně tohle.

6. Většina českých kapel vašeho žánru má problém s tím, kdy ukončit písníčku. Mají takovou radost z hraní, že jí raději natáhnou až do umrtvení. Vy máte štěstí, nejste Češi. Ale nebojte, taky můžete mít každou písničku dvakrát delší, než by si zasloužila. Co na desce působí omamným hypnotizujícím dojmem, bude naživo (při důkladném plnění předešlých bodů) omamně otravné.

7. Ve městě, kde momentálně hrajete, nesmíte hrát poprvé. Ideální bude, pokud tam zahrajete už tak o čtyři roky dříve, kdy vás ještě nikdo neznal. Pokud navíc zahrajete sami, bez kapely a v bytě pro pár fajnšmekrů, máte takřka jistotu, že se tomu další vystoupení nevyrovná, ani kdybyste se postavili na hlavu.

8. Něco speciálního ale vymyslet musíte. Co takhle vzít si růže a pokusit se je strčit do mikrofonu? Možná že kdybyste to dělali celý koncert namísto zpívání... Ne, špatný nápad, mikrofon se vzpouzí a nejde to.

9. Pořád si ale myslíte, že vaše písně jsou transformační zážitek a je to třeba něčím vypíchnout. Přemýšlíte. Záměrem koncertu přece není jen se pohupovat a poslouchat, smyslem je vroucí setkání, svobodné prožití třeba i silných niterných emocí, inspirace pro duchovní růst a sdílená radost, láska a pohoda! Vezměte růže a mezi písněmi řekněte: „Nechám tuhle růži putovat po sále a chci, abyste se jí každý dotknul, vytvoříme tak skvělou energii!“

10. A máte vyhráno! Už nejste jen trochu nudná kapela, kterou je lepší poslouchat doma. Už jste skutečně otravná záležitost, před kterou je lepší utéct ven na cigáro a zbytek koncertu poslouchat z uklidňujících dálek na baru.

Info

Tess Parks (ca)
12. 4. 2019 Kasárna Karlín, Praha

foto © Martina Věrčáková

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

V kuchyni pod stolem, v atomovém krytu Simony Blahutové

prof. Neutrino 07.07.2020

Průvodcem výstavy je figurka legendární multifunkční hračky - Igráčka, jež neodmyslitelně patřila k povinné výbavě socialistické mládeže.

Full Moon 10: Buď promotérkou VI

apx, Jiří Šurák 02.07.2020

"Když jsme s klukama ze Scrape Sound čekali v příletové hale na Swans, koupila jsem si u Kosty dvě kafe, aby se mi přestaly klepat kolena, a dělala jakože nic,"…

Ani ne tak třaskavá jako ironická směs Františka Skály

Adéla Polka 29.06.2020

Být náhodný kolemjdoucí, řeknu si, že pánové obstojně hrají staré vály od táboráků a že se tomu u mikrofonu daří s jistou dávkou sebeironie napodobovat Elvise.

Banksy v Praze aneb jak znásilnit uměleckého teroristu

Ondra Helar 24.06.2020

Ta chvíle, kdy jsem Banksyho viděl poprvé. Palestina, zaprášená silnice vedoucí východně od Betléma, před více jak deseti lety...

Full Moon 10: Pokora je dar. Wovenhand (us) 1. 6. 2010 Bush Hall, Londýn, UK

Pavel Vulterýn 01.04.2020

Všechny tváře Grazu: Poznámky z Elevate 2020

Václav Adam, Jan Starý 11.03.2020

Rakouský festival nepatří k těm největším, ale sestavu nabídl prvotřídní a zejména skvěle využil možnosti města.

Zasnená ženská melanchólia (Agnes Obel)

Lucia Banáková 10.03.2020

Štyri dámy na pódiu a jemná dávka škandinávskej melanchólie nasvietená modro ružovými farbami.

„Energy crew, kde ste?!“ (Stormzy)

Jonáš Sudakov 05.03.2020

Lúč svetla neustále sledoval Stormzyho po pódiu, a keď zostal osamotený v tme, na chvíľu z neho šiel dojem, ktorý miestami rezonoval aj na albume Heavy Is The Head.

Vájb devadesátek je zpátky! (Pushteek Fest)

waghiss666 29.02.2020

Z koncertů se čím dál více vytrácí jakýsi aspekt vzrušujícího nebezpečí. Budu nadosmrti vzpomínat na všechny barvy, riffy, rytmy, tváře a pocity z tohohle večera.

Jen začátek nečeho velkého (Algiers)

waghiss666 24.02.2020

Půldruhé hodiny večírku u konce světa? Prý kdyby se o slovo nehlásila tradiční páteční diskotéka, hráli by ještě dýl. A mi by ani to nestačilo.