Články / Recenze

Třikrát a dost? (Temples)

Třikrát a dost? (Temples)

Veronika Myšková | Články / Recenze | 20.11.2019

Po dvou letech se britští Temples vrátili s očekávanou deskou Hot Motion. Tentokrát pod novým labelem ATO Records a bez původního bubeníka Sama Tomse, kterého na živých vystoupeních nahradil Rens Ottink. Kapela se prosadila v roce 2014 debutem Sun Structures, které se tentýž rok umístilo na sedmé příčce ve Velké Británii a ihned je katapultovalo mezi přední představitele psychedelického rocku.

Hot Motion uvádí stejnojmenná písnička, která zní podobně jako singly z předchozích nahrávek, včetně prvků garážového rocku typických pro The Horrors či The Black Keys. Euforicky gradujícím textem dávají najevo transformaci či znovuzrození. A hlásají jediné – jsme zpět, tentokrát ale silnější než kdy předtím. V refrénu se ovšem veškerá energie ztrácí, opouštíme realitu a letíme do říše snů. Rychlostí blesku jsme z ní ale pryč, otevíráme oči a už jsme zase strženi výrazným vokálem a pozitivní popovou melodií, která prostupuje celou písní. Tímto balancováním mezi mystikou a realitou nám Temples hned v první skladbě dopřávají to, co na nich máme rádi.

Nadšení se nevytrácí ani u You’re Either Onto Something, která svým šedesátkovým hippie nádechem a chytlavým refrénem aspiruje na rádiový hit. I textově si na ni dali záležet. Ústředním tématem je večírek – noc je den, pocit blaha eskaluje, křičící lidi jsou všude kolem a jejich malátné pohyby po pulzující podlaze se míhají před očima. Všechno se halí do tmy a objevuje se nový svět.

Majestátnost The Howl dodávají pochodové bicí. Refrén pak vyzývá k akci jako nějaký motivační pokřik, díky kterému je jasné, že měli Temples ambici vytvořit hymnu. Nakonec je z toho pouze song zahalený do klišé, u kterého si maximálně párkrát dupneme do rytmu. Naopak Step Down zůstane rezonovat podstatně déle, a to především díky kytarové lince, která dává skladbě funky vyznění. Průběh připomíná silný poryv větru, který hned prvním taktem strhne všechno s sebou, postupně zeslabuje a proměňuje se v třepotající vánek. Stejně uvolněně a nenuceně působí i její text – je na čase přestat utíkat a schovávat se.

Deska zapadá do diskografie Temples a některé skladby zní, jako by se album Sun Structures (2014) dočkalo pouze rozšířené verze. Texty jsou formálně propracovanější, ale pořád jde o jakousi sbírku různých témat, většinou v podobě emocí, vjemů, vizí či výkřiků. V těch lze jen těžko najít společného jmenovatele, který by albu dodal pocit celistvosti.

Otázkou tak zůstává, zda se Temples až příliš nedrží ve své komfortní zóně a nehrají na jistotu. Díky tomu se z nahrávky Hot Motion stává jen ničím výjimečný následovník dvou předchozích, a to i přes ambiciózní začátek plný energie a silných slov o změně a výrazném přerodu. Škoda.

Info

Temples – Hot Motion (ATO, 2019)
album na Spotify

Temples (uk)
25. 11. 2019 19:00
Roxy, Praha
fb událost

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Pozvolný sestup do nekonečné noci (Serotonin Michela Houellebecqa)

Jiří Zahradnický 13.12.2019

Dříve přitažlivý Florent-Claude Labrouste se tak v šestačtyřiceti začíná proměňovat v malátného impotentního tlouštíka, jehož hlavní zálibou už není sex, ale...

Barevné spektrum Hiromi

Karolina Veselá 06.12.2019

Kolosální Rhapsody in Various Shades of Blue skrývá další písně – objevuje se motiv z Coltraneovy Blue Train a středovou část zabírá rocková balada Behind Blue Eyes od The Who.

Téma smrti a konečnosti (Pixies)

Jaroslav Myšák 28.11.2019

Vykročení mimo tradiční pole působnosti na sebe strhává pozornost, přesto některé skladby působí nedotaženě.

Smutek, co vám udělá radost (Wilco)

Jakub Lang 25.11.2019

Wilco dokázali vyzdvihnout meditativní stránku vlastní tvorby, která je více nebo méně přítomná po celou jejich pětadvacetiletou existenci.

Baterie temných nomádů (Koonda Holaa)

Jiří Vladimír Matýsek 24.11.2019

Koonda Holaa je stvoření z jiného časoprostoru, který tím naším jen tak mimochodem proplouvá, vyzbrojen jen kytarou a baterií efektů.

Temné stránky, chyby, pochyby i strachy (Beth Hart)

Jiří Vladimír Matýsek 19.11.2019

Finále v podobě tandemu Thankful a I Need a Hero spolehlivě patří k tomu nejlepšímu, co Beth Hart coby autorka a interpretka vytvořila.

Život přichází (The Comet Is Coming)

Jakub Koumar 18.11.2019

The Comet Is Coming si pohrávají s kosmickými zvuky a afrofuturistickým vizionářstvím Sun Ra (Lifeforce I), s nimiž si King Shabaka měl tu čest zahrát.

Zpověď rebelky elektropopu (Tove Lo)

Veronika Svrčinová 14.11.2019

Je to pořád elektropop, ale už nestaví na prostě líbivých a opakovaných melodiích. Tentokrát si Tove Lo s hudbou vyhrála, přidala dynamiku, složitější kompozice, hlubší texty.

Promyšlená porce podzimní mizérie (The Lumineers)

Anna Valentová 05.11.2019

Skladby na albu III jsou seřazené za sebou tak, že postupně vypráví životní příběhy tří členů rodiny Sparksových, jejichž předobrazy nacházeli autoři ve svém okolí.

Vnitřní dítě Jacoba Colliera

Karolina Veselá 04.11.2019

Během následujících dvou let vydá nové čtyřalbum, projekt padesáti skladeb nesoucí název Djesse. Ten evokuje Collierovy iniciály, ale prý jde o náhodu.