Články / Recenze

Třpytky a rozkousaný rty (Pokoj25)

Třpytky a rozkousaný rty (Pokoj25)

Tomáš Červenka | Články / Recenze | 29.04.2020

OHODNOŤTE DESKU

Tramvaje, vnitrobloky i poslední cigareta, než půjdu na stage. „Ještě jedno?“ Kulichy, náušnice, tetování, „kolik jsem jich měl?“ „No tak jo, je to jen občas.“ Probouzím se v pokoji s vysokými stropy, do jehož oken občas dolehne osamělé zazvonění tramvaje a na parapet přistane holub. Kocovina, rozkousané rty a zbytek třpytek na obličeji; krásnej den. A bude hůř je další sbírkou povídek z pražského světa barevných vran.

Vojtěch Grabač alias producent Scorn (Sebe, Hošty, Násilník ad.) započal svou sólovou dráhu loňským debutem Noční hudba. Nyní navazuje pokračováním, které sám označil mozaikou myšlenek a příběhů svého posledního půl roku. Tentokrát však sebejistěji, svérázněji a osobněji.

Oproti Noční hudbě se A bude hůř posunulo především zvukově. Okouzlení Psími vojáky tentokrát zůstalo pouze v textech a chytlavé piano-saxofonové melodie vystřídaly syntezátory. Přes aktuálněji znějící doprovod však slyšíme známé prolínání zpěvu s rapem, prokládané občasnou recitací a naléhavými výkřiky provokujícími další verše.

Z celého projektu Pokoj25 je od počátku slyšet potřeba zvěčnit tak snadno zapomenutelnou atmosféru každodenních rituálů. „Na, dej si trochu ode mě. Spálíme ty propasti v nás, jsme sami a spolu…“ My a zase idylické my. Místy až zneužívané množné číslo společně s přítomným časem uzavírá popisované scenérie do časové kapsle a vyvolává nostalgii, ve které se jakákoliv surovost a nedokonalost proměňuje v autenticitu. Romantismus veršů citově vydírá jako Kerouacův půlnoční duch nebo Zelenkův taxikář. Ačkoli by narozdíl od nich neměl mít Pokoj25 na nostalgii právo, funguje zde bezchybně.

Pomineme-li posluchačsky nejúspěšnější skladbu Ester, která se svou úderností dostala až do Velké sedmy Radia 1, nejzajímavějším překvapením nahrávky A bude hůř je sedmiminutová osobní výpověď Vojtěchu, která nás provede snad všemi typy každodenních sociálních interakcí pražského kluka. Dialogy doplňují zvonkové melodie, které svými narážkami na Noční hudbu připomínají, že se stále nacházíme ve stejném světě. V jeho rytmech se opět ztratíme jako v klapavém zvuku kol tramvaje, z něhož nás vyruší pouze hlasatelka s názvem zastávky a zazvonění odstartuje další song.

Deska A bude hůř není tak velká a plná chytlavých melodií jako Noční hudba. Ani se o to však nesnaží. Je sebehledáním ukazujícím, že v Pokoji25 není pouze piano a melancholie, ale také vysoké ambice, které vzbuzují očekávání, co přijde příště.

Info

Pokoj25 – A bude hůř (vlastní náklad, 2020)
bandcamp interpreta

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Monolitičnost buďto uhrane, nebo unudí (Phurpa)

Dantez 10.08.2020

Ruské trio Phurpa prezentuje hudbu po vzoru rituálních ceremonií tibetského náboženství zvaného Bon.

Fantazijní krajiny denního snění (Ambar Lucid)

Jiří Akka Emaq 05.08.2020

Již pseudonym hudebnice s mexickými kořeny, vlastním jménem Ambar Cruz, napovídá, o co tady půjde. O bdělé snění a jeho přenos na posluchače.

BC Camplight nemocný, autentický, děsivý

Adéla Polka 03.08.2020

Chlápek vykládá na mikrofon, že je psychicky nemocný a publikum se až hystericky zajíká smíchy. Tohle je tak jednoduché a zároveň děsivé!

Přízrační chlapci aneb Amulet Roberta Bolaña

Libor Staněk 01.08.2020

Bolaño zde čerpá ze svých studentských let, kdy byl považován za buřiče, jenž v duchu infrarealismu házel kameny na přednášející autory a kradl knížky z knihkupectví.

Jeden kmen dvou větví (Jaye Jayle)

waghiss666 31.07.2020

Krátkozraká přirovnání či snad rovnou osočení z vykrádání se snažím přidusit, ale když se pomrkává po velikánech, co ovlivnili kdekoho, těžko se tomu ubránit.

ep's oops: Lindy-Fay Hella – Taag

Barbora Kadlíčková 30.07.2020

Na pomyslné mapě měst zcela zasvěcených hudbě by v Norsku určitě zářivě svítil Bergen, který dal světu jména jako Aurora, Kygo, Gorgoroth a mnohá další.

Hudba k vašim posledním prázdninám (Ohmme)

Lucie Tlustošová 27.07.2020

Je to deska, kterou budete poslouchat na letní brigádě v zahraničí, zatímco budete přemýšlet nad tím, jestli v té cizině nechcete vlastně nakonec zůstat.

Plout ve známých vodách (Woods)

Anna Valentová 24.07.2020

Jemná psychedelie, konzistentně pomalé tempo a patřičná dávka melancholie. To jsou nejnovější Woods.

Zvrácená mystika nasáklá popem (Amnesia Scanner)

Bára Jurašková 20.07.2020

Nezáleží tolik, jestli jde o rozchod lidstva s planetou, sbohem zemi, kterou nepřestáváme ničit, nebo rozchod s přírodou, které se snaží naše technologická společnost vymanit.

Greg Fox spíš hledá, než nachází

Jan Starý 18.07.2020

Foxovou specialitou je osobitý styl: frenetický, vágně tribální, polyrytmický, plný úderů o hrany bubnů a s výrazně organickým zvukem.