Články / Recenze

Tunelem do neznáma. Nebo do sebe. (The Bug & Dis Fig)

Tunelem do neznáma. Nebo do sebe. (The Bug & Dis Fig)

Václav Valtr | Články / Recenze | 29.04.2021

Britského producenta Kevina Martina není třeba dlouze představovat, jde o velice výraznou osobnost na poli elektronické a experimentální hudby, která ve svých projektech koketovala s jazzcorem, industriálním hip hopem a soundsystémovou kulturou. S tou je spojen především jeho pseudonym The Bug, pod kterým vydal několik desek, přičemž asi nejslavnější London Zoo se svezla na vlně zájmu o dubstepovou scénu a nemálo jí prospěla.

The Bug představuje silnou směsici dancehallu, temného dubového i dubstepového beatu, atmosférických ploch plných echa, vzbuzujících úzkost i něhu. V roce 2016 Bug vydal album Angels & Devils, kde symbolicky propojuje éterickou a zasněnou rovinu s taneční, údernou a agresivní. Nyní přichází s novinkou In Blue, na kterou přizval berlínskou vokalistku Dis Fig. Ostatně za svou kariéru se setkal s pestrou paletou umělců z různých scén, namátkově jmenujeme Grouper, Death Grips, Earth, Flowdan nebo Miss Red.

Dis Fig na Blue odložila svůj producentský um a plně se oddala vokálům, které zde tvoří lyrickou plochu, organicky propojenou s typickým zvukem Bugova apokalyptického dancehallu. Společně se jim podařilo ve dvanácti skladbách předestřít ucelenou vizi s lakonickým názvem In Blue. Celkové vyznění rezonuje smutkem a melancholickou atmosférou, která evokuje mimo jiné i Martinův dnes již neexistující projekt King Midas Sound s vokalisty Rogerem Robinsonem a Kiki Hitomi. Zvuk, postupy a struktura fanouška nepřekvapí – dočkáme se dunivých beatů, acidem ovlivněných linek, dancehallových rytmů a ploch plný reverbů a echa.


Nicméně bylo by chybou brát In Blue jako něco předvídatelného nebo říct, že se Bug opakuje. S každou další nahrávkou se totiž jeho zvuk subtilně, ale zcela jasně stává naléhavějším. Oproti předchozímu albu, které bylo jasně vymezeno dualitou andělů a ďáblů, nabízí In Blue ucelenější, komplexnější zážitek. Najdeme zde úderné tracky jako Blood nebo Take, které nevyčnívají, ale spolupodílejí se na celkové dynamice, stejně jako meditativnější kousky. Výrazné je také zahájení i zakončení skladeb Around Me, resp. End In Blue, které tvoří extatické, byť možná opatrně extatické finále.

Z In Blue je patrné i to, že bylo nahráno a smícháno v domácím prostředí v roce 2020 a odráží mnohé strachy a smutky své doby. Nelze nevzpomenout kompilaci, kterou dal Kevin Martin dohromady pro Virgin Records v roce 1994 pod názvem Ambient 4: Isolationism, jež pracovala se stejnými emocemi a náladami. Na In Blue se dočkáme něčeho podobného, ovšem ve formě jasného hudebního sdělení dvou svébytných umělců. Na přebalu alba je černá chodba tunelu vedoucí do neznáma a In Blue představuje soundtrack k průchodu neznámem, se všemi nejistotami, obavami, vzpomínkami, ale i nečekanou odvahou.

Info

The Bug ft Dis Fig – In Blue (Hyperdub, 2020)
Bandcamp projektu

foto © Caroline Lessire

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Soustavný sonický nátlak (Part Chimp)

Dantez 25.07.2021

Britští Part Chimp se dosud věnovali noise rocku, který se inspiroval Sonic Youth i zběsilými Lightning Bolt.

Po jaké době je vhodné lidem říkat, že je milujeme? (Moontype)

David Stoklas 10.07.2021

Moontype, ačkoliv by mohli, se neohánějí technikou, ale intelektuálnímu math rocku naopak trochu srazili hrany.

Že by ten správný čas vytáhnout kytaru? (Flock of Dimes)

Veronika Jastrzembská 29.06.2021

Do toho se ještě přidá rozpačité porozchodové období, kdy člověk neví, co sám se sebou, jak znovu začít, z čeho se poučit...

Historie kapitalocénu a možnosti znovustvoření

prof. Neutrino 28.06.2021

Vydavatelství Neklid přichází s obsáhlou studií o zrodu a strategiích „kapitalistické ekologie“ aneb jak si člověk dokázal zotročit člověka a zplundrovat ekosystém planety ve jménu mamonu.

Snivě i do hloubky (Susheela Raman)

Akana 26.06.2021

Její fúze západních písničkářských postupů s východními prvky nepůsobí ani trochu povrchně nebo podbízivě.

Melancholie schovaná pod slunečníkem (Dark Tea)

Jiří Přivřel 25.06.2021

Gary Canino nabízí růžové brýle. Účinné homeopatikum bez předpisu.

Dokument doby, který platí i dnes (Charlie Soukup)

Jiří Vladimír Matýsek 05.06.2021

Charlie Soukup není hlubokomyslný lyrik ani intelektuální kritik nepravostí. Je spíše pronikavým glosátorem, svérázem, který se s ironickým odstupem dívá na své okolí.

Hlasy tří generací (Femi Kuti & Made Kuti)

Akana 03.06.2021

V důrazu na silné politické a sociálně-kritické výpovědi táhnou otec i syn za jeden provaz.

Magie obnovených Plastiků

Jiří Vladimír Matýsek 29.05.2021

V kompletní, téměř osmdesátiminutové podobě zaznamenává koncert z Kopřivnice, který se konal v rámci prvního turné obnovených Plastiků.

Motorama: intimní postpunk o cestách i samotě

David Stoklas 27.05.2021

Nikdy se netajili zalíbením v minulosti, v soviet-wave hudbě, v šestnáctibitovém retru, ve vzpomínkách, které nikdy nezažili.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace