Články / Profily

(U)tajený klenot Nového Zélandu

(U)tajený klenot Nového Zélandu

redakce | Články / Profily | 28.11.2013

Kdyby mi někdo před pár měsíci řekl, že budu psát o Seth Frightening, zaťukal bych si jen sardonicky na čelo. Mé první setkání neproběhlo zrovna ku spokojenosti obou. Na festivalu Camp A Low Hum jsem odzíval pár písní a odešel poměrně znuděn s tím, že jsem si floutka na pódiu zařadil do škatulky k dalším ufňukánkům.

Člověk míní, pánbů mění. Od zmíněného festivalu jsem viděl Seana Kellyho (hlavní postavu Seth Frightening) několikrát a vztah se postupně vyrovnával. Když jsem se zúčastnil (skvělé!) akce Weird Folk for Weird Folk v kryptě kostela sv. Marie ve Wellingtonu, bylo to tak dobré, že jsem místy (a to velmi často) omdléval blahem.

Máme-li připodobnit poměrně originální zvuk Seth Frightening k něčemu, zkouším freak folkové běsnění Animal Collective, Sufjana Stevense, „divňouse“ kolem finského vydavatelství Fonal či třeba Fursaxu. Sami Seth Frightening se škatulkují jako folk-noise, chytlavé melodie narušují psychedelickými sonickými vpády.

Aby to nebylo tak jednoduché, je rozdíl, zda vystupuje Sean Kelly sám, anebo s kapelou. Pokud hraje sám s kytarou, je produkce intimnější, charakterizovaná vysoce položeným, až ženským hlasem, s občasnými emocorovými výkřiky. Zvuk kapely je rockovější, jde o mutaci post-rocku a noise rocku naroubovanou folkem. Kromě Kellyho tvoří kapelu nejčastěji stálý spolupracovník, velký kamarád a další figurka wellingtonského „podzemí“ Thomas Lambert (má vlastní dronový projekt i. ryoko; spolu se podíleli na těžce psychedelickém a fantastickém soundtracku na pomezí weird folku, ambientu, noise a drone music k divadelní performanci o konci světa – Eschaton Soundrack). Kelly je také člen méně „komplikovaných“ písničkářských Seth & Merle. Pokud neskousnete Seth Frightening, vřelé doporučení.

Seana jsem několikrát potkal v ulicích Wellingtonu, kde je v současnosti usazen, působí tak, že byste mu i pětidolar hodili – asi navždy ho budu mít zafixovaného v momentce před kostelem sv. Marie jako „trhana“ držícího v jedné ruce ošoupaný pedál s kytarou a v druhé rozpitou petku cideru. Avšak museli byste být slepí, abyste si nevšimli jeho kultovního statusu. Neobejde se bez něj prakticky žádná (undergroundová) akce, kde většinou vystupuje poslední – jako „velká“ hvězda. (O něčem vypovídá i fanpage na facebooku ). Kelly má za sebou také předskakování před velkými indie jmény jako Jonsi, Grizzly Bear, Beirut.

Než se pustíme do tvorby Seth Frightening, je třeba zmínit jednu důležitou věc, v dnešním cynickém světě stojící opět na okraji, a to, že veškerá jeho tvorba je založena na totální upřímnosti. A syrovosti.

Začneme Seannovou tvorbou na střední škole, z níž vybral na nahrávku B. Hoo/High school pět písní, které jsou tak dobré, že byste si nejraději usekali obě ruce. Nemusíte být příznivcem žádného alternativního třeštění, dokonce můžete poslouchat něco jako Kryštof, ale prostě musíte podlehnout. Posmutnělý lo-fi folk, který si Sean nahrával ve svém pokojíčku, staví na tradiční písničkové struktuře a obsahuje jen pár pazvuků, jako je třeba startování letadla. Za všechny třebas píseň Raven, při jejímž refrénu přestávám pravidelně i nepravidelně dýchat.

Docela si dovedu představit ten šok v roce 2010, který způsobil debut The Prince and His Madness. Něčím mi připomíná debut kanadských Final Fantasy (v náladě a dopadu na scénu), akorát místo houslí hraje prim kytara. Hudba kopíruje název, rozkročuje se mezi aristokratismem vlastní výjimečnosti, výbuchy šílenství a mladistvou radostí. Já jsem v (pozitivním) šoku doteď. (Mimochodem, stále je v prodeji limitovaná edice cd.)

O dva roky později (po malém intermezzu v podobě krásného – slabé slovo! – třípísňového B. Hoo) kontrují Seth Frightening nahrávkou plnou obsese sexem a smrtí (ach ano, píše se rok 2012 a blíží se datum 21. 12.) Don’t You Worry (Heat Death), která už charakterizuje současnou podobu. Písničková struktura se začíná rozmělňovat, přibývají hlukové a meditativně šamanské pasáže, nadpozemské melodie, zvláštní změny temp, stopáž ve většině přesahuje pět minut, vítejte ve světě weird folku. Písně Into the Water a Rebirth jsou tak něžné, že bratr tipoval (psych folkovou) Marrisu Nadler. Inu, není to ona. V podstatě ženský vokál, bez jakéhokoliv přehánění liga mistrů divného folku. Nebe se volá Seth Frightening. Chlapci v průběhu zdrsňují, v takové Don’t You Worry I Know zní skřeky jako z hlubiny samotných pekel a přidává se i hřmění apokalyptického post-rocku (Sending Stones).

Urine (A Container) z října letošního roku pokračuje v trendu drobení a destrukce písňových struktur ve prospěch táhlejších ploch a přimíchávání noisových prvků, žádné popovatění se nekoná. Asi nikoho nepřekvapí, že jde opět o zářez vynikající, ovšem stín Heat Death nepřekračuje.

Od posledního koncertu a současného poslechu nahrávek si jen mohu ukroutit hlavu, proč ten klučina není hvězdou světového formátu. Není totiž o nic horší než výše zmiňovaní interpreti, ba i lepší. Když trochu zagůglíte, není si o něm ani co počíst. Co se týče českých serverů – žádné překvapení, ale ignorace ve světě je mi podivná, protože jsem přesvědčen, že až se vydají Seth Frightening na tour, bude se uslintávat blahem, tak jako kdysi na koncertech Islaja nebo nyní u Grimes, které svého času znal také jen okruh nadšenců. Samozřejmě se mohu splést a možná se také Kelly spokojí s Wellingtonem, ale i tak jsme spolu s Full Moonem učinili první krok do informační temnoty.

P.S.: Všechny zmiňované nahrávky Seth Frightening si můžete poslechnout a stáhnout zdarma na bandcamp. Finační podpora je vítaná.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Nenalezeny žádné záznamy.

Nejlepší texty Full Moonu 2020: Co je to dneska videoklip? (Na vlastní oči: David Kořínek)

Karel Veselý 07.01.2021

David Kořínek (Rafani) současnou hudbu sleduje se stejným zájmem jako umění a to mu dává šanci oba světy, které se v mnohém ovlivňují, zodpovědně srovnávat.

Nejlepší texty Full Moonu 2020: Z okraje společnosti do kulturního kánonu (Grime)

Jakub Šíma 07.01.2021

Prošel cestu, na které dokázal dát hlas lidem z okraje společnosti, aktivizoval je a nabídnul vzory, s kterými se mohli ztotožnit. Grime.

Nejlepší texty Full Moonu 2020: Buď řeznickej pes (Michael's Uncle)

mxm 06.01.2021

Někdy v jednadevadesátém kdosi zazvonil za dveřmi v paneláku uprostřed hornického sídliště... Maxim týrá paměť v rubrice Kult. Michael’s Uncle.

Full Moon Stage 2021: The Membranes

redakce 06.12.2020

Comebacky jsou módou i prokletím posledních let. Jeden takový budeme mít na Full Moon stage na Colours. A bude to nejvíc.

Full Moon Stage 2021: The Sweet Release Of Death

redakce 05.12.2020

Strhující koláž, křišťálově čisté melodie i výbuchy surového hluku. Máte rádi Sonic Youth?

Full Moon Stage 2021: Lonker See

redakce 04.12.2020

Lonker See si zakládají na neustálém překvapování posluchačů i sama sebe, své dobrodružné kompozice staví na improvizovaných základech. Vyzkoušíme na nadcházející Full Moon Stage.

Full Moon Stage 2021: I Like Trains

redakce 03.12.2020

Neúnavný taneční beat a angažované a buřičské texty, to je čtvrtá kapela naší Full Moon Stage.

Full Moon Stage 2021: Repetitor

redakce 02.12.2020

Radost z hluku. Srbská formace Repetitor představuje to nejlepší z bělehradské alternativní rockové scény.

Full Moon Stage 2021: Vanishing Twin

redakce 01.12.2020

Chvílemi na riviéře z černobílého francouzského filmu, chvílemi na bláznivé vesmírné stanici. Seznamte se s druhou kapelou Full Moon Stage.

Full Moon Stage 2021: Health

redakce 30.11.2020

Health představují dokonalé ztělesnění konceptu ‚ubavit se k smrti‛. Hysteričtí, umělí, prázdní a nehorázně zábavní.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace