Lucie Tlustošová | Články / Sloupky/Blogy | 08.12.2018
Sychravé počasí mě nutí zalézt do nejbližšího festivalového místa, kina Metropol. Sleduju propojení dokumentu a fikce v krátkém filmu Ditch Plains od Loretty Fahrenholz. Záběry na zdevastovanou čtvrť Far Rockaway po hurikánu Sandy kombinuje se snovými pasážemi, ve kterých má hlavní roli tanec. Robotické pohyby těl tanečníků z Ringmasters Crew přenášejí do sálu strach a zlost. Improvizovaný trhavý tanec imituje boj o život, znepokojení zvyšují bezvládně ležící těla v jinak vylidněných ulicích. Fahrenholz budí beznaděj odkazy na sociální kontext našeho světa, policejní rasismus znechucuje.
Nutně potřebuju špaténku rozbít něčím odlehčeným, třeba blokem krátkých filmů Miloše Tomiće. Na plátně se míhají animace, hrané scény, vystřihovánky a následné koláže. Nic tak milého jsem dlouho neviděla. Poetické a hravé. Režisér představuje i svůj nový film Hudební traumata – komplexy, které si odnášíme z hudebních nauk přísných a nikdy spokojených učitelů, působí v Tomićeho podání úsměvně. Oroduju za postavení antistresových místnůstek s nikdy nekončící projekcí Tomićeho snímků.
Večer se s přibývajícím programem dostávám do festivalového dilematu. Co si vybrat? Rakouského filmaře Kurta Krena, nebo hudební projekt Martina Kohouta? Kohout alias Tole pouští do prostoru mlhu a ztrácí se v nedohlednu, vytváří kontinuální půlhodinovou kompozici hutných zvukových koláží. Po koncertě zůstávám sedět na místě a netrpělivě vyčkávám na předpokládaný highlight dnešního dne. Začíná audiovizuální performance Hydrangea II od litevského producenta J. G. Biberkopfa a australské spisovatelky Holly Childs. Syntezátorové třaskanice a míchanice ruchů i šumů doplňuje mluvená angličtina. Jsme unášeni do budoucnosti. To, z čeho se formovala, tvoříme my dnes. Lyrický projev apeluje na ekologickou uvědomělost, tematizuje rozmělňování osobnosti skrze technologie. Ve slovech se ale místy ztrácím a subtilně zakomponované významy mi unikají.
Seriózní Hydragenu II střídám pásmem ujetých youtube klipů od Matcatlady. Kvanta CGI postaviček, objektů a světů vyvolávají otázku „wtf?“ Video s T-Rexem otáčejícím se kolem své vlastní osy za doprovodu jednoduché elektroniky má tři minuty a takových bizarností chrlí Wendy Vanity stovky. Lidi ze sálu postupně odcházejí. Klipy baví jako jednotlivé fragmenty, ale sledování celého pásma navozuje pocit přesycenosti z absurdit. Odcházím se nechat ukolébat hudbou Dominika Gajarského aka Slowmotiondancera. Synthpop šmrncnutý soulem se s lehkostí vytrácí do ztracena, tma rezonuje melancholií…
PAF 2018
8. 12. 2018 Olomouc
Michal Pařízek 12.08.2022
Někdejší setrvačnost skončila na jaře 2020, od té doby – a s letošními událostmi možná ještě o to víc – člověku dochází, jak to bylo divné a snad i nesprávné.
Michal Pařízek 29.07.2022
„Do deseti let tady všichni shoříme.“ Ano, na zahrádce před Veletržním palácem padají i takovéto věty. Není se čemu divit.
Michal Pařízek 15.07.2022
„Když něco považuješ za zázrak, tak se toho jen tak nevzdáš,“ říká Michal Kaščák v rozhovoru pro bulletin festivalu Pohoda a moc dobře ví, o čem mluví.
redakce 11.07.2022
Festival, na který jezdíme velmi často a ne pouze po jednotlivcích? Letos se vypravili i nováčci, vedle nich jsme oslovili i kamarády z řad médií nebo hudebníků, které jsme na…
Michal Pařízek 01.07.2022
„Dunaj s Bittovou, Nick Cave, Mňága. Během dvou dní. Devadesátky jsou zpět. Když si nezapomenu vzít léky, bude to pěkný týden,“ nechal se Jindřich Šídlo, smál jsem se dvacet minut.
prof. Neutrino 24.06.2022
Nabízí se aluze na slavné album Eskimo (1977) konceptualistů The Residents, kteří na něm zpracovali život inuitské vesnice. Expedice: Má láska aneb Le Pole Nord.
redakce 21.06.2022
Tohle bude svátek. Kdy naposledy se stalo, že se během dvou dnů v Česku objevili Crime & the City Solution a Nick Cave? Správná odpověď je... nikdy.
redakce 20.06.2022
Anglický novinář Richard Foster (The Quietus nebo Louder Than War) mluví o rotterdamské kapele Tramhaus jako o jednom z největších tajemství místní scény.
Michal Pařízek 17.06.2022
Deset dní na cestě, respektive na festivalu. Praha, Barcelona, Lublaň a zpátky. To je život, chtělo by se říct. A vlastně možná jo. Jenže ne vždycky je to tak růžové,…
redakce 13.06.2022
První střípky dojmů a emocí z letošního ročníku festivalu Ment ve slovinské metropoli. Podrobnější info, historky a drby čtěte v letním dvojčísle.