Články / Recenze

V erupcích hněvu a zoufalství (Drom/Tengri)

V erupcích hněvu a zoufalství (Drom/Tengri)

Jiří Vladimír Matýsek | Články / Recenze | 19.06.2020

OHODNOŤTE DESKU

Liberečtí Drom se přede dvěma lety velmi výrazně zapsali do výročních žánrových žebříčků s albem Tady Bůh není! Očekávání nové desky jsou proto vysoko a liberecká formace rozhodně nespěchá. Alespoň ale posluchačům krátí čas vydáváním splitů se spřízněnými kapelami: Ještě na konci roku 2018 to byl temný drogový rauš Fullmoon Alchemy Narcotic Sessions s Blues for the Redsun, letos do ruda zbarvený vinyl UR, jehož opačná strana patří postrockovým Tengri.

Drom se netají tím, že jejich polovina je prvním vykročením k novému materiálu, prvotním průzkumem možných cest. Dvojice skladeb Jsi světlo / Tak neboj a Potomci vědění už svým názvem míří do abstraktnějších rovin, než představoval předešlý pohled na romský holokaust. Tomuto posunu „do vyšších sfér“ odpovídá forma – lament nad nedostupnou milovanou bytostí se rázem mění v kázání o nutném odklonu od pozemského k mystickému. Druhý kus pak vnáší na scénu temnotu, která nedílně prochází každým, byť sebesvětlejším okamžikem. „Z lásky k sobě / Kříž a hřeby / Z cizí krve / Mamon pro všechny,“ křičí Drom a rozbouřené sonické vody jim dávají za pravdu. Ačkoliv hudba nezrychluje a drží se spíše v poklidných středních tempech, jistota je jen zdánlivá. Neustále totiž pod nimi tepe spodní proud nestálosti a znepokojení, jež v těch správných momentech vyvěrá na povrch v erupcích hněvu a zoufalství.

Tengri svůj příspěvek vybrali z archivu. Jejich do sebe zaklesnutá a nedělitelná dvojice písní Buďme jako voda, která všechno očistí a Buďme jako země, která všechno vydrží se nese v postrockovém duchu. Doplňuje ho, pro kapelu premiérově, křičený vokál. Tengri to bezesporu mysleli dobře, ale ve své obtížné srozumitelnosti působí spíš nadbytečně. Hudba se pohybuje od frenetických, nátlakových pasáží přes škobrtavé, nepravidelné riffy až k tragicky znějícím houslovým melodiím. A v tom je dostatek emocí, není potřeba si pomáhat křikem. Rovněž je trochu škoda, že dvojskladba spíše jen plyne a postupně vyšumí, než aby měla zajímavější vnitřní vývoj. Bloky, z nichž Tengri staví svou hudbu, jsou skvělé, propojení však poněkud vratké. Téhle zdi schází malta.

Ještě že je tu emoční pojivo, které dává řád oběma stranám vinylu. Ty tvoří pevný celek, kterým se vine temná, až zoufalá linka. Ale není to beznaděj. Vzdát se, nechat svět, aby se utopil v tom špatném, co v lidech je? Nikdy. Ze zoufalství může vzejít hněv.

Info

Drom | Tengri – UR (MetalGate, 2020)
album na Bandcampu

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Reflexe emocí pomocí poetiky (Samia)

Michaela Šedinová 21.11.2020

Samia, písničkářka s andělským hlasem a výjimečným rozsahem, už není děcko. Album The Baby je plné melancholie a cynismu, které cítí mladý dospělý konfrontovaný se skutečným světem.

Všechno je v pořádku (Puscifer)

3DDI3 16.11.2020

Puscifer byl vždy jakýmsi únikem od reality, pošetilým blbnutím, což dokazuje i vizuální stylizace tentokráte inklinující k mužům v černém, kteří očekávají přílet mimozemšťanů.

Víc než jen depresivní brblání nad životem (Jan Fic)

Adéla Polka 09.11.2020

Pocity potomka podvedené generace se spadem z Černobylu na hlavách, neschopnost žít spořádaný život, příliš silný vztah k pití a neutuchající touha jsou hlavními tématy desky.

Když máš kamarády, nepotřebuješ nepřátele (Mutanti hledaj východisko)

Richard Kutěj 03.11.2020

Na novince zní pražská dvojice příměji a úderněji, aniž by ale slevila ze své kaleidoskopické hry s atmosférou a zvukem.

Jak se vyzpívat z krize středního věku (Matt Berninger)

Jiří Přivřel 01.11.2020

Matt Berninger z The National je žádaný. Nejvyšší čas na sólovou desku?

Po každé noci přijde nový den (Iro Aka)

obraz 23.10.2020

Sami autoři již názvem alba odkazují na japonský výraz „ukiyo“, který byl dříve v buddhistické tradici překládán jako „svět bídy“.

Malá zvuková evoluce (Pontiac Streator)

Jakub Koumar 21.10.2020

Pontiac Streator je i spousta experimentování, odkazů na současnou taneční scénu, a především přirozené přelétávání mezi různými styly.

Černá hudba v éře postnihilismu (Porenut)

Tomáš Kouřil 19.10.2020

Porenut se po textové a vizuální stránce naplno oprostili ode všech blackmetalových klišé a zároveň hudebně dozráli.

Hodnota rezonancie (White Place)

Matej Kráľ 17.10.2020

Čo znamená zaplniť biele miesto? Album Room od White Place je kompozičné nadýchaný slovenský projekt.

Alebo sú to len stromy (Jeseň)

Matej Kráľ 07.10.2020

Jeseň je najdivnejši slovenský pop. Prvoplánovou optikou môže človeku prísť dokonalé práve to, že svojím pôvodom napĺňa podstatu žánru bedroom pop.