Ondřej Oharek | Články / Reporty | 01.08.2022
Pod ranní oblohou vchází do Reduty první návštěvníci. Přes brzkou hodinu je v sále plno, projekce Vitaliny Varely (2019), vítěze Locarna, patří k velmi očekáváným. Děj je zasazen do chudinské čtvrti Lisabonu, kam titulní postava přijíždí z Kapverd hledat manžela, který ji dávno opustil. Portugalský režisér Pedro Costa k zobrazení slumu používá statické záběry pracující se šerosvitem a tmou. Jde o svébytné a pozvolné vyprávění, v němž bída ulic intenzivně ožívá.
Rytmus dnešního dne určují kroky davu, který se od včerejška rozšířil. Fronty do kin i na kafe houstnou. Nepřekvapí mě, když zaslechnu, že z kapacitních důvodů si nově příchozí nemohou zařídit akreditace. Je neděle, Filmovka naplno ožívá.
Film Assunta Spinová (1915) je promítaný v rámci divácky oblíbené sekce němých filmů s živou hudbou. Letošním tématem jsou italské filmy o divách, ztvárněných dnes legendárními herečkami. Než projekce začne, přichází Radomír D. Kokeš s úvodem, při kterém se sál směje jako na stand-up vystoupení. Poté začíná drama prosté a odvážné dívky Assunty (Francesca Bertini), doprovázené kapelou Chief Bromden. Syntéza postrockových tónů a neapolských ulice funguje výborně a zpětně nedokážu říct, co na mě působilo víc.
Součástí akce je také program ve stanech, které jsou rozeseté po parku vedle Hvězdy, epicentra festivalového dění. Smutek v literatuře a hudbě, tak se jmenuje přednáška, kterou mají Jan Bělíček a Karel Veselý na základě svých publikací. Hlavním tématem je otázka, jak se současné krize, ať už jde o polarizaci společnosti nebo o klimatickou změnu a úzkost z ní pramenící, projevují v kultuře.
Když jdu závěrem dne na Osamělost přespolního běžce (1962), přemýšlím, proč si letos daleko víc vybírám starší filmy a opouštím své oblíbené sekce. Nejspíš proto, že touhu objevovat současné festivalové kousky vystřídala touha po historických zákoutích. Na to je Filmovka ideálním místem, protože svého vzdělávacího charakteru se nikdy nevzdala a stále nabízí množství retrospektiv. Za jeden den tak lze poznat filmové novinky, zapomenutá díla, a také zavítat do britského nápravného zařízení pro mladistvé, kterému se vynikající běžec a zloděj Colin Smith (Tom Courtenay) nehodlá podrobit. A to ani před cílovou páskou.
Letní filmová škola Uherské Hradiště
29. 7. – 4. 8. 2022 Uherské Hradiště
foto © Marek Malůšek
Dominik Polívka 06.02.2023
Snaživé promo na sociálních sítích ale s nízkou účastí nic nesvedlo, taky nebylo poznat, kdo přišel kvůli Bonnetovi a kdo se tu ocitl náhodou.
Kyril Bouda 26.01.2023
Cesta k víře není jednoduchá, devítihodinový trip napříč tuzemskými drahami i silnicemi je dobrodružstvím svého druhu.
redakce 23.01.2023
První dojmy od zástupců redakce a dalších kolegů či přátel najdete níže, podrobnější report čekejte v březnovém čísle Full Moonu.
Minka Dočkalová 14.01.2023
Dvě originální brněnské galerie si na stejný čas připravily otevření výstav, přičemž obě měly jednoznačně co nabídnout.
Jiří Přivřel 13.12.2022
Vídeňská Albertina Modern vystavuje abstraktní expresionismus. Od Jacksona Pollocka k Marii Lassnig.
David Stoklas 12.12.2022
Vzhledem k úpěnlivosti, s jakou Porridge Radio podávali emotivně náročné písně, v nás museli něco zanechat – třeba otevřené rány.
Václav Valtr 10.12.2022
Když se vepředu utvořil kotel, utrousil: „Pamatujte si, když někdo spadne, tak mu pomozte vstát, když to neuděláte, jste pěkný hovada.“
Aneta Kohoutová, Šimon Macek 07.12.2022
Ty čtyři dny pod střechou Konviktu ve mně vyvolaly hluboký pocit mentální závratě. Stav, ve kterém se podpisu na smlouvě s ďáblem rovná náš tichý souhlas se stavem věcí současných.
Jiří Procházka 07.12.2022
Swans mají rozpracovaný nový materiál, který začátkem roku vyšel ve strohých demoverzích na fundraisingovém albu Is There Really a Mind? Co z něj Gira zahrál?
Jiří Přivřel 05.12.2022
Bouřlivě přijatý návrat ztraceného Syna.