Ondřej Oharek | Články / Reporty | 31.07.2022
Prázdné ulice a zavřené obchody ve mně vyvolávají zděšení, než mi dojde, že jsou všichni pod krunýři kin a stanů. Leje. Při pohledu na šťastlivce na terase kina Hvězda, třímajících v jedné ruce kávu, v druhé cigaretu, je jasné, že Filmovka začala. Další rok filmového vzdělávání, sekcí pokrývajících celý svět a přednášek na společenská témata.
Normálně vymetám hlavně sekce Východní přísliby a Terra festivalis a vyhýbám se historickým věcem, ale to porušuju hned s filmem Franka Capry Život je krásný (1946). Jde o vánoční klasiku, která nesmí chybět v žádné správné americké televizi. Popisek říká, že jde o „nejtemnější feel-good movie“, Iva Hejlíčková na konci úvodu dodává, že ji film vždycky dojme, čemuž jako cynik a odpůrce sentimentu nevěřím. Jenže už první záběry na zasněžené maloměsto jsou vtahující, stejně jako příběh George Baileyho (James Stewart), který se snaží plnit si sny, ale který dá vždy přednost potřebám druhých. Temná linka brzy vyplouvá na povrch, téma amerického snu je doplněno hospodářskou krizí, zlotřilým businessmanem a úvahami o sebevraždě. Ke konci je snímek sice sentimentálnější, ale to nevadí. Je to sentiment v tom nejlepším smyslu slova.
Přestává pršet, bulvár u Hvězdy se začíná plnit. Pobíhání ukončí až Marťanské lodě, které do Slováckého divadla připluly z Brna, což dokazuje nápis na triku jednoho z koproducentů. Romance dle životního příběhu Martina E. Kyšperského je komorním snímkem o páru, který zasáhne nemoc protagonistky a který brzy začne směřovat k tragickému konci. „Pahýly ze sněhu trčí a kolem se posouvá slunce,“ prozpěvuju si při odchodu z kina a říkám si, jak frontman Květů dokázal ztvárnit hlavní roli v příběhu, který se dotýká jeho tak bolavého místa.
Hranici fikce a reality tematizuje i další projekce. Ukrajinský Klondike (2022) ukazuje, že obligátní titulek „na základě skutečných událostí“ dovede být mimořádně zneklidňující. Odehrává se v roce 2014, kdy mladý pár očekává narození prvního potomka a donbaská vesnice, v níž žijí, se stává dějištěm války. Maryna Horbač pečlivě komponovanými záběry a vyprávěním jdoucím na dřeň zdařile rozvíjí silný námět. Ticho v sále po zdrcujícím závěru je výstižné.
Letní filmová škola Uherské Hradiště
29. 7. – 4. 8. 2022 Uherské Hradiště
foto © Denisa Albaniová
Dominik Polívka 06.02.2023
Snaživé promo na sociálních sítích ale s nízkou účastí nic nesvedlo, taky nebylo poznat, kdo přišel kvůli Bonnetovi a kdo se tu ocitl náhodou.
Kyril Bouda 26.01.2023
Cesta k víře není jednoduchá, devítihodinový trip napříč tuzemskými drahami i silnicemi je dobrodružstvím svého druhu.
redakce 23.01.2023
První dojmy od zástupců redakce a dalších kolegů či přátel najdete níže, podrobnější report čekejte v březnovém čísle Full Moonu.
Minka Dočkalová 14.01.2023
Dvě originální brněnské galerie si na stejný čas připravily otevření výstav, přičemž obě měly jednoznačně co nabídnout.
Jiří Přivřel 13.12.2022
Vídeňská Albertina Modern vystavuje abstraktní expresionismus. Od Jacksona Pollocka k Marii Lassnig.
David Stoklas 12.12.2022
Vzhledem k úpěnlivosti, s jakou Porridge Radio podávali emotivně náročné písně, v nás museli něco zanechat – třeba otevřené rány.
Václav Valtr 10.12.2022
Když se vepředu utvořil kotel, utrousil: „Pamatujte si, když někdo spadne, tak mu pomozte vstát, když to neuděláte, jste pěkný hovada.“
Aneta Kohoutová, Šimon Macek 07.12.2022
Ty čtyři dny pod střechou Konviktu ve mně vyvolaly hluboký pocit mentální závratě. Stav, ve kterém se podpisu na smlouvě s ďáblem rovná náš tichý souhlas se stavem věcí současných.
Jiří Procházka 07.12.2022
Swans mají rozpracovaný nový materiál, který začátkem roku vyšel ve strohých demoverzích na fundraisingovém albu Is There Really a Mind? Co z něj Gira zahrál?
Jiří Přivřel 05.12.2022
Bouřlivě přijatý návrat ztraceného Syna.