Články / Reporty

V rytmu deště (Letní filmová škola 2022)

V rytmu deště (Letní filmová škola 2022)

Ondřej Oharek | Články / Reporty | 31.07.2022

Prázdné ulice a zavřené obchody ve mně vyvolávají zděšení, než mi dojde, že jsou všichni pod krunýři kin a stanů. Leje. Při pohledu na šťastlivce na terase kina Hvězda, třímajících v jedné ruce kávu, v druhé cigaretu, je jasné, že Filmovka začala. Další rok filmového vzdělávání, sekcí pokrývajících celý svět a přednášek na společenská témata.

Normálně vymetám hlavně sekce Východní přísliby a Terra festivalis a vyhýbám se historickým věcem, ale to porušuju hned s filmem Franka Capry Život je krásný (1946). Jde o vánoční klasiku, která nesmí chybět v žádné správné americké televizi. Popisek říká, že jde o „nejtemnější feel-good movie“, Iva Hejlíčková na konci úvodu dodává, že ji film vždycky dojme, čemuž jako cynik a odpůrce sentimentu nevěřím. Jenže už první záběry na zasněžené maloměsto jsou vtahující, stejně jako příběh George Baileyho (James Stewart), který se snaží plnit si sny, ale který dá vždy přednost potřebám druhých. Temná linka brzy vyplouvá na povrch, téma amerického snu je doplněno hospodářskou krizí, zlotřilým businessmanem a úvahami o sebevraždě. Ke konci je snímek sice sentimentálnější, ale to nevadí. Je to sentiment v tom nejlepším smyslu slova.

Přestává pršet, bulvár u Hvězdy se začíná plnit. Pobíhání ukončí až Marťanské lodě, které do Slováckého divadla připluly z Brna, což dokazuje nápis na triku jednoho z koproducentů. Romance dle životního příběhu Martina E. Kyšperského je komorním snímkem o páru, který zasáhne nemoc protagonistky a který brzy začne směřovat k tragickému konci. „Pahýly ze sněhu trčí a kolem se posouvá slunce,“ prozpěvuju si při odchodu z kina a říkám si, jak frontman Květů dokázal ztvárnit hlavní roli v příběhu, který se dotýká jeho tak bolavého místa.

Hranici fikce a reality tematizuje i další projekce. Ukrajinský Klondike (2022) ukazuje, že obligátní titulek „na základě skutečných událostí“ dovede být mimořádně zneklidňující. Odehrává se v roce 2014, kdy mladý pár očekává narození prvního potomka a donbaská vesnice, v níž žijí, se stává dějištěm války. Maryna Horbač pečlivě komponovanými záběry a vyprávěním jdoucím na dřeň zdařile rozvíjí silný námět. Ticho v sále po zdrcujícím závěru je výstižné.

Info

Letní filmová škola Uherské Hradiště
29. 7. – 4. 8. 2022 Uherské Hradiště

foto © Denisa Albaniová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Dvě světla na konci deště (Kaleida + Viah)

Tomáš Jančík 28.03.2024

I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.

Swag a dechberoucí sexappeal (Annet X & NobodyListen)

waghiss666 24.03.2024

Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.

Mezi chaosem a soustředěním (The Ex)

Akana 24.03.2024

Pří ohlušujících noiseových náletech se především Hessels s Moorem svíjeli se svými nástroji s takovou bezuzdností, až to bylo o strach.

Róisín Murphy: elegancia a veľa vtipu

Michal Mikuláš 20.03.2024

Vstupenky na nenapodobiteľnú írsku disco queen boli v nedeľu popoludní už nedostupné. No wonder...

7 okamžiků South by Southwest 2024

David Čajčík 20.03.2024

Unikátní zážitek, kdy je možné vidět jedny z největších jmen amerického kreativního či tech průmyslu, hollywoodské hvězdy vedle stovek a stovek zcela neznámých hudebních projektů.

Někdy to vazbí, někdy vázne (Idles)

Michal Smrčina 17.03.2024

Nadšení bylo všudypřítomné, k hale přijelo pár autobusů zapálených výprav. Možná nevěděli, co SaSaZu znamená, možná jim to bylo jedno.

Ze dna spirály (hackedepicciotto)

Kryštof Kočtář 15.03.2024

Po zvukové stránce v něm – obdobně jako rovněž dvojice Dead Can Dance – namíchalo koktejl ze surovin z celého světa, avšak rozhodli se jej vypít v berlínském techno klubu.

Zapleteni v sítích filmu (FAMUFEST)

Tomáš Jančík 13.03.2024

Zpoza rohu ulice slyším šum, z dálky vidím ve tmě modře svítící neon a pod ním nespočet hloučků převážně studentů. Co bylo dál?

Harfa, která si vše pamatuje (Mary Lattimore)

Julia Pátá 12.03.2024

Každá další píseň se vznáší mezi klidně usazeným publikem, proplouvá kolejemi a mizí společně s vlaky jednou za čas projíždějícími kolem pražské MeetFactory.

Extatická geometrie s Meshuggah

Jan Starý 11.03.2024

Někdo poslouchal v nábožném vytržení, někdo mával vlasy do – některého – rytmu, nadšení ale působilo celkem univerzálně.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace