Články / Reporty

V tempu. Ariana Grande

V tempu. Ariana Grande

David Čajčík | Články / Reporty | 06.09.2019

Průhledná ledvinka za osm dolarů, se stejnou cenovkou průhledná taška i kabelka. Nad nabídkou oficiálního webshopu s merchandise Ariany Grande se nelze než pousmát. Pravděpodobně nejpřísnější bezpečnostní opatření na koncertu za historii O2 Areny ale vyvolaly pochopitelně souhlasné reakce. Ostatně od atentátu v Manchesteru neuběhlo tolik času a nakonec v teplém počasí nebylo pravidlo průhledného zavazadla o velikosti A5 tak dramatické.

Popová ikona, nejsledovanější žena Instagramu, nová Mariah Carey… titulů americké zpěvačky bychom našli hodně. Důležité je, že Ariana Grande se v rámci turné k jednomu z největších popových alb poslední dekády – Thank You, Next, ukázala v Praze. A to je vždycky důvod k oslavám. Ostatně na mnoho srovnatelně velkých hvězd Česká republika teprve čeká. A dost možná se nikdy nedočká.

Koncert rozkouskovaný na pět aktů s nahranými audiovizuálními mezihrami, pět převleků, velká kapela, doslova epická scénografie s projekcí pracující výhradně se zaoblenými tvary a navrch kulatý ochoz procházející publikem. Když budu citovat kolegu z Waveu: „Jediná hrana, na které se Ariana pohybovala, byla hrana kýče.“ Je s podivem, že se Grande nechá obklopit celým souborem tanečníků a tanečnic, ale doprovodné vokály má puštěné ze záznamu. V davu tančících těl se občas ztrácí, mnohem zajímavěji působí, když je sama s kapelou jako ve Sweetener nebo Dangerous Woman, a divák se může naplno soustředit bez pocitu vizuální přehlcenosti.

Show ve svižném tempu s mnoha zkrácenými songy či medley. Třiadvacetipísňový set tím prozrazuje to, čím trpí tvorba Ariany Grande především, a to nedostatkem opravdu skvělých skladeb. Tedy nejen chytlavých, s poselstvím a impozantními výškami, ale skutečně výjimečných, neotřelých. Na stylovosti, tempu ani jisté eleganci a naléhavosti to ovšem celku příliš neubralo.

Srovnání s jen o dva týdny dříve vystupující Billie Eilish se samozřejmě nabízí, jakkoliv se obě nachází nachází v naprosto jiné fázi kariéry a přístup ke skládání nemůže být odlišnější. Zatímco Grande nabídla profesionální arénovou show a skvělý pěvecký výkon, koncert Billie Eilish měl spíš feeling hajpované klubovky, ve které Eilish často nebyla ani slyšet. Narozdíl od koncertu sedmnáctileté hvězdy se pocit zásadního okamžiku české koncertní historie u Ariany Grande nedostavil. Pocit spokojenosti spíš ano. A stejně jako zpěvačka ve své poslední písni Thank You, Next děkuje svým expřítelům za to, co ji naučili, nám nezbývá než si z koncertu vzít to dobré. Případně aspoň jednu ze zcela zbytečných konfet.

Info

Ariana Grande (us) 4. 9. 2019 O2 arena, Praha

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Full Moon 10: Buď promotérkou VI

apx, Jiří Šurák 02.07.2020

"Když jsme s klukama ze Scrape Sound čekali v příletové hale na Swans, koupila jsem si u Kosty dvě kafe, aby se mi přestaly klepat kolena, a dělala jakože nic,"…

Ani ne tak třaskavá jako ironická směs Františka Skály

Adéla Polka 29.06.2020

Být náhodný kolemjdoucí, řeknu si, že pánové obstojně hrají staré vály od táboráků a že se tomu u mikrofonu daří s jistou dávkou sebeironie napodobovat Elvise.

Banksy v Praze aneb jak znásilnit uměleckého teroristu

Ondra Helar 24.06.2020

Ta chvíle, kdy jsem Banksyho viděl poprvé. Palestina, zaprášená silnice vedoucí východně od Betléma, před více jak deseti lety...

Full Moon 10: Pokora je dar. Wovenhand (us) 1. 6. 2010 Bush Hall, Londýn, UK

Pavel Vulterýn 01.04.2020

Všechny tváře Grazu: Poznámky z Elevate 2020

Václav Adam, Jan Starý 11.03.2020

Rakouský festival nepatří k těm největším, ale sestavu nabídl prvotřídní a zejména skvěle využil možnosti města.

Zasnená ženská melanchólia (Agnes Obel)

Lucia Banáková 10.03.2020

Štyri dámy na pódiu a jemná dávka škandinávskej melanchólie nasvietená modro ružovými farbami.

„Energy crew, kde ste?!“ (Stormzy)

Jonáš Sudakov 05.03.2020

Lúč svetla neustále sledoval Stormzyho po pódiu, a keď zostal osamotený v tme, na chvíľu z neho šiel dojem, ktorý miestami rezonoval aj na albume Heavy Is The Head.

Vájb devadesátek je zpátky! (Pushteek Fest)

waghiss666 29.02.2020

Z koncertů se čím dál více vytrácí jakýsi aspekt vzrušujícího nebezpečí. Budu nadosmrti vzpomínat na všechny barvy, riffy, rytmy, tváře a pocity z tohohle večera.

Jen začátek nečeho velkého (Algiers)

waghiss666 24.02.2020

Půldruhé hodiny večírku u konce světa? Prý kdyby se o slovo nehlásila tradiční páteční diskotéka, hráli by ještě dýl. A mi by ani to nestačilo.

Vyprodaná Akropole? John Wolfhooker se hlásí o slovo.

Kateřina Ondráčková 24.02.2020

V dnešní době se žánrová vyhraněnost už moc nenosí, u John Wolfhooker se dlouhodobě osvědčila fúze screama, čistých vokálů, djentu a nově i elektro samplů.