Články / Recenze

Vana plná extáze (Hot Chip)

Vana plná extáze (Hot Chip)

Lucie Tlustošová | Články / Recenze | 03.09.2019

OHODNOŤTE DESKU

Joea Goddarda oslovila nezávislá klubová scéna, Alexis Taylor hudbu naopak vyhledával v hitparádách. „Pořád jsem poslouchal Destiny’s Child,“ svěřuje se Taylor pro Guardian. Když zakladatelé dnes už pětičlenné kapely Hot Chip mluví v rozhovoru o svých posluchačských preferencích na začátku vlastní hudební kariéry, přímo tak definují dva nejzásadnější vlivy v jejich tvorbě.

Za dvacet let na scéně vydala britská parta sedm alb, to nejnovější A Bath Full of Ecstasy vychází stejně jako její předchůdkyně z taneční hudby. Tentokrát kapela přizvala ke skládání další dva producenty. Jedním byl člen francouzského dua Cassius Philippe Zdar, který zemřel dva dny před vydáním desky. Jeho syrový house obrušuje do stravitelnější formy druhý producent Rodaidh McDonald (The xx, David Byrne). Jeho odkaz se projevuje v nenásilné, ale nakažlivé chytlavosti, a tak vznikají hitovky jako je například Hungry Child. Tento singl doprovází zábavný videoklip, ve kterém se píseň stává součástí světa postav a ty se popuzené rušivým zvukem snaží najít jeho zdroj. Právě tento odlehčený postoj je typický i pro celou stopáž. Ať už na úrovni dílčích motivů jako je barevnost zvuku, futuristické prvky a atmosféra osmdesátek a devadesátek, nebo na hudební úrovni celé desky.

A Bath Full of Ecstasy je zatím tím nejpopovějším albem od Hot Chip, ostatně dva roky nazpět psali Goddard a Taylor písně pro Katy Perry. Na její poslední desku se nakonec dostala jen skladba Into Me You See, zbytek materiálu (Spell, Echo) předělali Hot Chip podle svého, a použili ho na sedmé desce. Z A Bath Full of Ecstasy čiší zasněnost, nostalgie a melancholie. Přesto vyznívá pozitivně jak v instrumentálu, tak ve vokálu: „Put the beauty of your heart break in the music you and I make.“ Nekomplikované slovní obraty občas vyznívají až triviálně, ale v lehkých melodiích mají své místo.

recenze na desku Why Make Sense? zde

Vana plná extáze. Jen se do ní ponořit a nechat všechny trable světa nad hladinou. A Bath Full of Ecstasy tenhle úlevný moment, ve kterém se izolujete od všeho okolo, nabízí. Dělá to ovšem přímočaře a na rozdíl od svých starších kolegyň (One Life Stand nebo In Our Heads) neodkrývá při pozornějším poslechu žádné rafinovanější struktury. Kvůli tomu to bohužel netrvá dlouho, než v téhle vaně zmizí všechna pěna, nakrabatí se konečky prstů a voda začne nepříjemně studit.

Info

Hot Chip – A Bath Full of Ecstasy (Domino, 2019)
web kapely

foto © Ronald Dick

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Becca Stevens nabádá k tanci

Karolina Veselá 23.05.2020

Wonderbloom je soubor čtrnácti různorodých skladeb obsahující, jak už je u Stevens zvykem, neméně dobré texty se silnými příběhy.

Smutné zprávy postrádají sílu (Childish Gambino)

Štěpán Sukdol 18.05.2020

Nahrávka se snaží předávat děsivou a smutnou zprávu o současné společnosti, hudební složka jí však podráží nohy.

Full Moon 10: Hannah Gadsby - Nanette

Lukáš Grygar 13.05.2020

Smích léčí? Vystoupení australské komičky Hannah Gadsby nemá za cíl vás pobavit, i když to Gadsby dokáže stejně samozřejmě jako největší esa stand upu.

Obžerná radost (Kvelertak)

Jiří Vladimír Matýsek 13.05.2020

Melodií od starších desek přibylo, díky tomu je i Splid o něco barevnější deskou, která nemá slabých míst.

Karneval bizarností a absolutní nevázanosti (Igorrr)

Tomáš Kouřil 10.05.2020

Na minulých dvou albech jsme už sice slyšeli grindové řezanice, novinka je však v rámci tvrdé kytarové hudby čitelnější.

Ucelený monument (Recondite)

Jiří Akka Emaq 09.05.2020

Na předchozích deskách se Recondite zabýval pomalejšími tempy, ambientnějšími náladami a rozkrytými znepokojivými strukturami. Novinka Dwell je ale uceleným monumentem.

Nedbalá elegance se sarkastickým úsměvem (Container)

weru000 06.05.2020

Neortodoxní a neustále obratná rytmická smršť v každé skladbě upozorňuje na jeho vlastní verzi důmyslného hardcore či minimal techna.

Prolínání hudebních jazyků (Zuzana Mojžišová)

Akana 05.05.2020

Klíčové jsou svoboda a otevřenost, s nimiž se tu z různých žánrových přísad rodí smysluplný, barevný celek.

Drásavá atmosféra a nefiltrované emoce (Moodie Black)

Dominik Polívka 04.05.2020

Prvky mechanického electro-industriálu, obscénního dark elektra, nebo goticky laděných postrockových ploch procházejí celým albem.

„I want Sail 2.“ Já ne (Awolnation)

Jarmo Diehl 02.05.2020

Bruno ví, co chce dělat, a do jisté míry to i umí: filtrovat všechno od diskotéky až po kytarový dance rock tak, aby z toho byla šlapající, neprvoplánová popina.