Články / Recenze

Věčně pomíjivé pocity (Aiko)

Věčně pomíjivé pocity (Aiko)

Michaela Šedinová | Články / Recenze | 14.09.2020

Stejně jako její hudba, působí Aiko nadpozemsky. I přes zdánlivou křehkost si dokáže jít za tím, co chce, a sama se stará o vše, co kariéra nezávislé hudebnice obnáší. V roce 2018 vydala první EP pojmenované Aiko a letos přišel čas prvního alba – Expiration Date.

Chytlavé melodie, které povětšinou ani na několikátý poslech neomrzí, rytmus a tempo taneční hudby, jemná elektronika. Album spojuje příjemné stránky popu s upřímnými texty, které odkrývají často bolestivé hledání sebe sama i k ostatním bytostem. A až na jeden moment v písničce Hunt, který asociuje Shakiru, jsou vokály Aiko perfektní a drží pohromadě s textem a celkovou náladou písniček. Její hlas zní jasně ve výškách i v hloubkách, emoce, které do něj vkládá, působí opravdově.

Uprostřed nahrávky čeká skladba Bad Influence a hraje tu důležitou roli. Je to potřebná dávka bezstarostnosti, aby si člověk odpočal od toho, co mu tížilo hlavu v předcházejících třech písničkách. V dramatické Apology je to vztah k sobě samému, v Down hledání svého místa a svých lidí. A Hunt je, ač pěkný, výkřik frustrace.

I druhá polovina se vrací k niternějším tématům. Koneckonců, bezstarostnost nemůže trvat dlouho. „When everything's right, it feels wrong.“ Nejsilnější skladbou po textové stránce je Only Child. Jeden z motivů, který se táhne celou deskou, jsou vysoké nároky na sebe sama, zde naprosto explicitně znázorněny opakujícím se „I should be better“. Není těžké se s texty ztotožnit, jsou to věčná témata podaná bez přehnaných klišé. Jedním z nich je pomíjivost, která stojí nad všemi ostatními problémy. Jako název tohoto alba. “Everything expires, our dreams and our desires.” Zůstane nám nostalgie, ale s tím se musíme smířit a jít dál.

A co bude dál? Po tak citlivě provedeném prvním albu je na místě se na to ptát. A sledovat, kam bude Aiko se svým textařským i hlasovým potenciálem směřovat. Zastavovat zřejmě neplánuje. „The wheels keep turning so I go,“ tvrdí v závěrečné skladbě.

vstupní prohlídka Aiko zde

Info

Aiko – Expiration Date (Alena Shirmanova-Kostebelova, 2020)
spotify interpretky

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Reflexe emocí pomocí poetiky (Samia)

Michaela Šedinová 21.11.2020

Samia, písničkářka s andělským hlasem a výjimečným rozsahem, už není děcko. Album The Baby je plné melancholie a cynismu, které cítí mladý dospělý konfrontovaný se skutečným světem.

Všechno je v pořádku (Puscifer)

3DDI3 16.11.2020

Puscifer byl vždy jakýmsi únikem od reality, pošetilým blbnutím, což dokazuje i vizuální stylizace tentokráte inklinující k mužům v černém, kteří očekávají přílet mimozemšťanů.

Víc než jen depresivní brblání nad životem (Jan Fic)

Adéla Polka 09.11.2020

Pocity potomka podvedené generace se spadem z Černobylu na hlavách, neschopnost žít spořádaný život, příliš silný vztah k pití a neutuchající touha jsou hlavními tématy desky.

Když máš kamarády, nepotřebuješ nepřátele (Mutanti hledaj východisko)

Richard Kutěj 03.11.2020

Na novince zní pražská dvojice příměji a úderněji, aniž by ale slevila ze své kaleidoskopické hry s atmosférou a zvukem.

Jak se vyzpívat z krize středního věku (Matt Berninger)

Jiří Přivřel 01.11.2020

Matt Berninger z The National je žádaný. Nejvyšší čas na sólovou desku?

Po každé noci přijde nový den (Iro Aka)

obraz 23.10.2020

Sami autoři již názvem alba odkazují na japonský výraz „ukiyo“, který byl dříve v buddhistické tradici překládán jako „svět bídy“.

Malá zvuková evoluce (Pontiac Streator)

Jakub Koumar 21.10.2020

Pontiac Streator je i spousta experimentování, odkazů na současnou taneční scénu, a především přirozené přelétávání mezi různými styly.

Černá hudba v éře postnihilismu (Porenut)

Tomáš Kouřil 19.10.2020

Porenut se po textové a vizuální stránce naplno oprostili ode všech blackmetalových klišé a zároveň hudebně dozráli.

Hodnota rezonancie (White Place)

Matej Kráľ 17.10.2020

Čo znamená zaplniť biele miesto? Album Room od White Place je kompozičné nadýchaný slovenský projekt.

Alebo sú to len stromy (Jeseň)

Matej Kráľ 07.10.2020

Jeseň je najdivnejši slovenský pop. Prvoplánovou optikou môže človeku prísť dokonalé práve to, že svojím pôvodom napĺňa podstatu žánru bedroom pop.