David Čajčík | Články / Reporty | 01.03.2014
Skotský Edinburgh, jakkoliv nádherné severské město, je se svou popkulturní scénou skryto ve stínu nedalekého Glasgowa a multietnické trio Young Fathers muselo na počátku své existence působit v nemnoha místních klubech lehce nepatřičně. Už ne tak na soupisce žánrově spřízněného labelu Anticon, kam se s debutovým a skvěle přijatým LP Dead upsali. A právě toto album přijeli do MeetFactory propagovat, mimo jiné s pomocí bubeníka, vintage rádiového vysílače beatů a kožených kabátů.
Místo původně ohlášených Deaths předskočili We draw A z Polska, vedlejší projekt členů Kamp!. Jejich první zahraniční koncert je nezastihl nepřipravené, ale publikum ano, a rozčarování bylo na místě. Jako by se dvojice bála do svého elektro popu použít progresivnější samply, navíc se jim vůbec nedařilo udržet vysněnou/zasněnou atmosféru. Triviální beaty sice daly vyniknout až coldwave vokálu, místy doprovozenému poměrně zajímavými tóninami na klávesy či kytaru, ale vystoupení to bylo studené a přístup publika maximálně vlažný.
Young Fathers začali ještě syrověji, než chtěli, a prvních pár písní s provizorním zvukem znělo jako těžce industriální hip hop, kdy elektronické podklady nehrály žádnou roli a trojice schopných rapperů fungovala pouze v kombinaci perkuse/hlasy. Taky zajímavé podání. No Way nebo deathgripovská Queen Is Dead patřily k vrcholům první části koncertu. Atmosféra byla napjatá jak blána u horizontálně položeného kopáku, který společně s roztřískaným činelem posouval hudební stránku Young Fathers daleko po ose intenzity a velmi krátké stopáže skladeb tomu jen nahrávaly.
Get Up s intrem připomínajícím africké kořeny členů fungovala jako pozvánka na zvrácenou party a zejména Kayus Bankole ukázal, že kromě skvělého lyrického frázování vyniká i v tanečních pohybech. Pohybová performance tria byla improvizovaná i nacvičená, ale hlavně neustávající. Silně perkusivnímu ladění celého projevu konkurovaly už jen zvuky vyluzované samými muzikanty, když nebyla nouze o všelijaké vzdechy, kňourání nebo výskání a výsledný drive si musel užít každý. Surové beaty a akcelerující fráze se střídaly s téměř R&B vsuvkami, zpěvnými refrény a někdy dokonce i optimistickými melodiemi, zvláště u skladeb z prvního EP Tape One. A to vše bylo korunováno singlem War. Big fish little pond. More like a whale. In the motherfucking ocean.
Těžko hledat chyby na vystoupení Young Fathers. Hodinový program skončil v nejlepším, interakce s publikem stačila ta hudební a proslovy si nechali až pro osobní setkání s fanoušky v továrním foyer. Zda by jejich setu ještě pomohl DJ, je otázka, na kterou si Young Fathers zřejmě odpověděli ne a není důvod jim nevěřit. Rozhodně se jim podařilo ukázat Praze, jak si ve městě pod mystickým Arthur’s Seat představují budoucnost hip hopu. Bez pozlátka, se zlatem v hrdle a temnotou v srdci.
Young Fathers (uk) + We draw A (pl)
25. 2. 2014, Meet Factory, Praha
foto © MeetFactory
Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024
Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...
Julia Pátá 15.04.2024
Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...
Kryštof Kočtář 13.04.2024
Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.
Jakub Veselý 12.04.2024
Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.
Dominik Polívka 08.04.2024
Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.
Marek Hadrbolec 08.04.2024
Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.
Kryštof Kočtář 02.04.2024
Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.
Kryštof Kočtář 31.03.2024
Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.
Tomáš Jančík 28.03.2024
I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.
waghiss666 24.03.2024
Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.