Články / Reporty

Velká ryba v malém rybníku. Young Fathers.

Velká ryba v malém rybníku. Young Fathers.

David Čajčík | Články / Reporty | 01.03.2014

Skotský Edinburgh, jakkoliv nádherné severské město, je se svou popkulturní scénou skryto ve stínu nedalekého Glasgowa a multietnické trio Young Fathers muselo na počátku své existence působit v nemnoha místních klubech lehce nepatřičně. Už ne tak na soupisce žánrově spřízněného labelu Anticon, kam se s debutovým a skvěle přijatým LP Dead upsali. A právě toto album přijeli do MeetFactory propagovat, mimo jiné s pomocí bubeníka, vintage rádiového vysílače beatů a kožených kabátů.

Místo původně ohlášených Deaths předskočili We draw A z Polska, vedlejší projekt členů Kamp!. Jejich první zahraniční koncert je nezastihl nepřipravené, ale publikum ano, a rozčarování bylo na místě. Jako by se dvojice bála do svého elektro popu použít progresivnější samply, navíc se jim vůbec nedařilo udržet vysněnou/zasněnou atmosféru. Triviální beaty sice daly vyniknout až coldwave vokálu, místy doprovozenému poměrně zajímavými tóninami na klávesy či kytaru, ale vystoupení to bylo studené a přístup publika maximálně vlažný.

Young Fathers začali ještě syrověji, než chtěli, a prvních pár písní s provizorním zvukem znělo jako těžce industriální hip hop, kdy elektronické podklady nehrály žádnou roli a trojice schopných rapperů fungovala pouze v kombinaci perkuse/hlasy. Taky zajímavé podání. No Way nebo deathgripovská Queen Is Dead patřily k vrcholům první části koncertu. Atmosféra byla napjatá jak blána u horizontálně položeného kopáku, který společně s roztřískaným činelem posouval hudební stránku Young Fathers daleko po ose intenzity a velmi krátké stopáže skladeb tomu jen nahrávaly.

Get Up s intrem připomínajícím africké kořeny členů fungovala jako pozvánka na zvrácenou party a zejména Kayus Bankole ukázal, že kromě skvělého lyrického frázování vyniká i v tanečních pohybech. Pohybová performance tria byla improvizovaná i nacvičená, ale hlavně neustávající. Silně perkusivnímu ladění celého projevu konkurovaly už jen zvuky vyluzované samými muzikanty, když nebyla nouze o všelijaké vzdechy, kňourání nebo výskání a výsledný drive si musel užít každý. Surové beaty a akcelerující fráze se střídaly s téměř R&B vsuvkami, zpěvnými refrény a někdy dokonce i optimistickými melodiemi, zvláště u skladeb z prvního EP Tape One. A to vše bylo korunováno singlem War. Big fish little pond. More like a whale. In the motherfucking ocean.

Těžko hledat chyby na vystoupení Young Fathers. Hodinový program skončil v nejlepším, interakce s publikem stačila ta hudební a proslovy si nechali až pro osobní setkání s fanoušky v továrním foyer. Zda by jejich setu ještě pomohl DJ, je otázka, na kterou si Young Fathers zřejmě odpověděli ne a není důvod jim nevěřit. Rozhodně se jim podařilo ukázat Praze, jak si ve městě pod mystickým Arthur’s Seat představují budoucnost hip hopu. Bez pozlátka, se zlatem v hrdle a temnotou v srdci.

Info

Young Fathers (uk) + We draw A (pl)
25. 2. 2014, Meet Factory, Praha

foto © MeetFactory

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Ve zvukové krajině labyrintu Faunu (Faun festival)

Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024

Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...

Poslední nádech (Bendik Giske)

Julia Pátá 15.04.2024

Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...

Hřejivý folk chladne a tmavne (Tábor + Cardo & Decumanus)

Kryštof Kočtář 13.04.2024

Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.

Let s gripenom, nohami pevne na zemi (Dukla)

Jakub Veselý 12.04.2024

Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.

Od tance ke smyslovému přetížení (Jednota v noci)

Dominik Polívka 08.04.2024

Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.

Laciné kostýmy, vytříbené kytary (Devil Master)

Marek Hadrbolec 08.04.2024

Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.

Strejc is not děd! (Hentai Corporation)

Kryštof Kočtář 02.04.2024

Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.

Paprsky v mlze (Bohren & der Club of Gore)

Kryštof Kočtář 31.03.2024

Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.

Dvě světla na konci deště (Kaleida + Viah)

Tomáš Jančík 28.03.2024

I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.

Swag a dechberoucí sexappeal (Annet X & NobodyListen)

waghiss666 24.03.2024

Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace