Články / Sloupky/Blogy

Veni Vidi Video #5: Rockstar, Filmstar, Blackstar? Bowiestar.

Veni Vidi Video #5: Rockstar, Filmstar, Blackstar? Bowiestar.

Shaqualyck | Články / Sloupky/Blogy | 29.02.2016

Vše podstatné shrnuly četné nekrology, jenže některé rány se hned tak nezahojí. S Davidem Bowiem neodešla „jen“ nadžánrová hudební legenda, ale i nadpozemsky kreativní umělec libující si v bezbřehé imaginaci, mistr převleků, provokatér a v neposlední řadě popkulturní ikona fascinovaná světem pohyblivých obrázků. Kdo chce vědět víc, bere do ruky aktuální Full Moon, který se (krom jiného samozřejmě) jeho nebývale pestrou filmografií podrobně zaobírá. Svůj nesmazatelný otisk však tento nepřehlédnutelný chameleon nezanechal pouze v hitparádách a na stříbrném plátně, ale i v blikající říši videoklipů, kterou za ty desítky let na scéně obohatil o tolik „klasiky“, že by to vydalo na encyklopedii. Nebo dvě.

Blackstar
Tahle darda se na první dojem tváří složitě a nepřístupně, ale paradoxně se jí i přes desetiminutovou stopáž daří pravý opak. Prchavá elektronika, roztěkané perkuse, vše nápaditě prošívané tajemným ságem – kdo by odolal? A podobný případ je i surreálné video, které mistr spíchnul se zkušeným Johanem Renckem (Suede, New Order, The Libertines). Zprvu byste jej šmahem zamkli do skříně s cedulkou „samoúčelná úchylárna“, ale záhy zjišťujete, že od zvídavé dívky s ocáskem neodtrhnete oči. A jestli je ten kostlivec ve skafandru skutečně oním Majorem Tomem z balady Space Oddity, na to už budete muset přijít sami. Ukřižovaní strašáci nesmí ani naznačovat a Bowie s knoflíky místo očí zrovna tak, nemluvě o početném komparzu, jehož taneční kreace oživují vzpomínku na hit Fashion.


Stars (Are Out Tonight)
Kanaďanka Floria Sigismondi (vzpomínáte na film/kapelu The Runways?) obula Bowieho v klipu k druhému singlu z desky The Next Day do bačkor a na rámě mu přihrála ledovou královnu Tildu Swinton. Jenže něco na tomhle idylickém středostavovském hnízdečku nesedí. Skutečně sledujeme poklidný život stárnoucího páru nebo spíš dvě vysloužilé hvězdy na zaslouženém inkognito odpočinku? Možná jen zapomněli, kým kdysi byli, anebo je všechno jinak? Kdo je tady celebrita? Kdo si z koho dělá blázny? Bulvár, stalking, paparazzi a bizarní úvaha na téma tajný život bohatých a slavných včetně přidružených entit…


Thursday's Child
I legenda si občas musí odkašlat. Waltera Sterna proslavila videa k tomu nejlepšímu od kapel jako The Prodigy nebo Massive Attack. V případě prvního singlu z Bowieho rozjímavé desky ´hours…´ však agilní Londýňan vyměnil makabrózní elektroniku za melancholický pomaláč s koupelnou, velkým zrcadlem a statickou kamerou. Stárnoucího, životem unaveného interpreta tu sledujeme v soustředěné, nostalgií prosycené chvilce, kdy za zvuků rádia a tekoucího kohoutku zasněně zkouší svou paměť i představivost. V podobně civilní poloze jsme jej vídali zcela výjimečně. Nutno uznat, že k intimní náladě téhle balady sedne náramně.


I'm Afraid Of Americans
Špinavé ulice pulzujícího New Yorku, paranoia a úchylák Trent Reznor jako úlisný stalker Jonny, který Bowiemu nedá vydechnout. Autorská dvojice Nic Goffey a Dominic Hawley, vystupující pod značkou dom&nic, nepatří na poli videoklipů k žádným zelenáčům a jejich portfolio zdobí krom četné spolupráce s kytarovými Supergrass i spoty pro Oasis či The Chemical Brothers. Pro tragikomickou koláž k čtvrtému singlu z elektronikou nabitého alba Earthling pánové hledali (a našli) inspiraci v Taxikáři, kultovním bijáku Martina Scorseseho, a výsledkem byla mj. nominace na nejlepší hudební video roku 1998 na MTV.


The Heart's Filthy Lesson
Industriální zavírák Fincherovy Sedmičky zní démonicky sám o sobě. V kombinaci s na míru střiženým obrazovým materiálem jde však o záležitost natolik temnou a sugestivní, že z ní dodnes leckomu běhá mráz po zádech. Ostřílený Samuel Bayer (Nirvana, The Strokes) vsadil na odpudivé kulisy, gore efekty i cronenbergovskou tělesnost a stvořil bizarní umělecká jatka plná krve, brutality a hrůzyplných výjevů ze světa, jehož pohostinnost byste na vlastní kůži nechtěli zakusit ani v těch nejdivočejších snech.


Blue Jean
Když chcete zatleskat, luskejte. S Julienem Templem (Sex Pistols) toho Bowie spáchal vícero, jejich nejprofláklejším počinem je ovšem příběh ušlápnutého slušňáka, který se snaží dobít srdce své vyvolené skrze značně pofidérní kamarádšoft se slavnou rockovou hvězdou. David si v něm střihl rovnou hlavní dvojroli a komu by nestačila standardní stopáž, může si dát plnou dvacetiminutovou verzi Jazzin´ For Blue Jean. Konec vás možná zaskočí, ale kdo potřebuje hollywoodskou šablonu, když má Bowieho, který se navíc nebojí vysvětlit režisérovi, že takhle si to tedy rozhodně nepředstavoval.


„Heroes“
Vrchol berlínské trilogie. Světlo a tma. Důkaz, jak velkou oporu pro mistra představovali Brian Eno a Tony Visconti. A zároveň Bowieho největší HIT, který ve své době až tak velkým hitem nebyl, a nebýt šťastné shody okolností, nikdy by nespatřil světlo světa, jak popisuje Thomas Jerome Seabrook v knize Bowie v Berlíně. Tak jako všichni velcí hráči, i Bowie věděl, že v jednoduchosti je krása (jen ji objevit) a v žádném jiném videu nevyniklo jeho pověstné „mimozemské“ charisma s natolik přirozenou samozřejmostí jako v „Heroes“. V pozadí jasně září bílý reflektor, kamera pozvolna najíždí a zip od kožené bundy je až úplně dole. To nejlepší nakonec.


Info

Interaktivní dodatek k aktuálnímu číslu magazínu Full Moon, které se krom jiného podrobně věnuje osobnosti Davida Bowieho.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Singletone: Protomartyr – Worm in Heaven / Processed By the Boys

Štěpán Sukdol 17.05.2020

Iggy Pop o Protomartyr prohlásil, že jsou ta nejlepší kapela, co dnes v Americe mají. Postpunková parta z Detroitu slaví dekádu působení na scéně dvěma singly, brzo deskou.

Jako zabít naději

Michal Pařízek 15.05.2020

Uvolňování opatření pouhým zvyšováním kapacity kulturní akcí je úsměvné a jak již bylo řečeno, vychází z naprosté neznalosti prostředí a problematiky. Co bude dál?

Šejkr na doma: Na viděnou

Michal Pařízek 30.04.2020

Po půlhodinovém telefonátu s Brendonem z The Kill Devil Hills jsem chtěl psát o tom, jak se bojí o svoji hippie sestru... Poslední Šejkr na doma je tu.

Šejkr na doma: Spi sladce, potvoro

Michal Pařízek 29.04.2020

Gejzír vtipu a humorných situací – načala to Kateřina Konečná plamennou obhajobou maršála, který přišel o pomník, pak jsme viděli rozhořčeného Bohumila Pečínku a celé to završil Barťák.

Šejkr na doma: Básníci a bábovičky

Michal Pařízek 28.04.2020

„Tepláky jsou nové džíny.“ Někdy není jednoduché udržet si zdravý rozum, při sledování novinových titulků v poslední době je to ještě o poznání těžší.

Šejkr na doma: Ambulance horkých nápojů

Michal Pařízek 27.04.2020

Chybí mi kavárny. Možná víc než co jiného. Chybí mi jejich atmosféra, podivným způsobem kombinující ruch a klid, stejně jako možnost ji sdílet.

Sám doma #2: O křehkých lidech

cyril kosak 26.04.2020

Trocha mizantropie nikoho nezabije aneb o víře v dobrého člověka v časech nejen pandemických.

Šejkr na doma: Nedělní kino

Michal Pařízek 26.04.2020

Dnes to trochu odlehčíme filmovými tipy. Máme neděli a lenošení u obrazovky se prostě nabízí.

Šejkr na doma: „Now here's a little story, I've got to tell...“

Michal Pařízek 25.04.2020

Bylo to 23. února roku 1995. Polovina devadesátých let nebylo moje úplně nejlepší období, moc jsem toho nedělal a to, co jsem dělal, mě moc nebavilo.

Šejkr na doma: Pal! Nepal!

Michal Pařízek 24.04.2020

Aktivity elit připomínají čím dál více scénu z Limonádového Joe: „Pal! Nepal! Pal! Nepal!“ Švejk se může jít klouzat a všechny další parodie také.