Články / Reporty

Verše, beaty a všechen ten jazz (Busdriver)

Verše, beaty a všechen ten jazz (Busdriver)

Dominik Polívka | Články / Reporty | 15.02.2019

Vody undergroundového hip hopu do Čech nezřídka zanesou osobnost, která ovlivnila vlnu alternativního rapu. Regan Farquhar alias Busdriver je kalifornský rapper, jenž svou precizní formou, chytrostí vysokoškolského profesora a bezednou kreativitou nenasytného umělce inspiroval interprety, jako jsou Milo, Open Mike Eagle nebo Myka 9. Jeho styl, vyznačující se neustálým experimentováním s žánry, rytmikou, slovy a celkovou flow je nezaměnitelný a progresivní i dnes. Hudba pro staré nerdy a trpělivé floutky, kteří to nevzdali, našla svůj čas i místo v pražském Rock Café.

Role předskokana se ujal zlínský rapper a otec labelu Ty Nikdy, Idea, a za hudebního doprovodu dje Inphyho svolával boombapovými beaty nedochvilné návštěvníky. Cvičný terén o šesti lidech se po čase zdvojnásobil a důmyslně úsečné texty se štiplavou flow nabraly náboje a důstojnou podobu koncertu. „A tleskám všem MC’s, co překročili Facebook, a my jsme free jako wifi, a přitom v labelu,“ rozvádí Idea své slovní hrátky v novém songu Free Wifi, ze kterého čpí kritika rapové scény a jejích felas. Set v podobě „na kus řeči“ potěšil rozcvičkou před verbální náloží amerického kolegy.

Sako, brýle, kalhoty do pasu a konečky dredů koukající z pod čepice. Busdriver, rapový intelektuál nesměle skládající poklonu MF Doomovi a dalším, jež ho ovlivnili, ladil na kompaktním stolku svůj minimalistický setup. Klasický sampler Roland a několik efektových pedálů sloužících ke studeným reverbům a psychedelickým ozvěnám postačilo k dekonstrukci známých hitů jako Casting Agents And Cowgirls, Imaginary Places či Me-Time. Eklektické wonky, k němuž se Busdriver za těch dvacet let došel, sedl divákům i jeho nespoutanému přednesu. Double time, triple time, offbeat, Busdriver cvičil s nemocnými beaty, jak se mu zachtělo. Žádná z rapových disciplín mu nebyla překážkou, od boom bapu přes letmý grime až po trap, všechno si vychutnával s citem a osobitostí. Výrazně sekaná dikce střídala barevné melodie, stejně jako epileptická choreografie letmé pohupování. Ve slovním maratonu skákal z verše na verš a s přehledem proplouval hudbou, kterou partizánsky nabourával nápaditými zlomy a hrou s Rolandem. Jeho set tak zněl jako jeden dlouhý mix, který přes zdánlivě chaotickou skladbu držel pevně v rukou.

Došlo na samply od Flying Lotus nebo A Tribe Called Quest, které uhranuté publikum přijalo s nadšením. Vyčerpávající show podobající se bebopovým extázím neztratila úroveň ani pozitivního ducha. Busdriver představil bohatý průřez celou diskografií, aniž by nudil nebo přeháněl. „Uvidíme se na baru. Příště přiveďte kámoše, matky i babičky.“ Upřímné, vyzrálé, povznášející vystoupení, mělo to všechno – verše, beaty a všechen ten jazz.

Info

Busdriver (us) + Idea & Inphy
13. 2. 2019 Rock Café, Praha

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

House (není) pro starý? (Ross from Friends)

redakce 18.05.2019

Outsider house plný drobných glitchů a neuhlazených samplů držel pevné tempo, zaťatý groove a hra s intenzitou ve skladbě Project Cybersyn...

Vražedné tempo (Anifilm 2019)

redakce 15.05.2019

Kino Světozor má pořád stejně specifické aroma, květnové počasí v Třeboni je pořád stejně matoucí a řada u asijského okýnka je pořád stejně dlouhá?

Donaufestival 2019: Co bylo nejvíc

redakce 09.05.2019

Donaufestival je pravidelně sázkou na kvalitní dramaturgii zasazenou do kulis historického rakouského městečka Kremže. Co bylo letos tím nejlepším? Nejen koncerty...

Tradice a progres, ruku v ruce (GoGo Penguin)

redakce 02.05.2019

Mrštné pianové kudrlinky v hravém songu Window přehazovaly otěže z jednoho nástroje na druhý, až se rozeběhly každý jinou cestou, stále však dokonale sehrané.

Pryč s hranicemi (Coilguns, Wrong, Or)

redakce 28.04.2019

Vlasatí řízci, těžkotonážní riffy a skučivá sóla, Wrong vrátili koncert do zajetých kolejí headbangingu a poga s jasným rozdělením pozic.

Pastelové barvy krve Goblin

redakce 17.04.2019

Pastelové barvy, jemná klišé, ostré nože, cákance krve a béčkové, rudomodré mysteriózno. Claudio Simonetti a jeho Goblin.

Trápení kokainové kočičky (Tess Parks)

redakce 15.04.2019

Koncert Tess Parks nenabídl zrovna moc argumentů, proč tuhle slečnu raději neposlouchat doma. Nabídl ale jednu neodbytnou otázku. Jenom jednu?

Moravské lidovky? Jedině s americkým přízvukem. (Dálava)

redakce 12.04.2019

Zcela zásadní byly nápadité instrumentace charakterizované elektrickou či akustickou kytarou Arama Bajakiana (John Zorn, Lou Reed, Diana Krall). Staré melodie, nová podání. Dálava.

Nejen na vlně italského diska (CPH:DOX)

redakce 04.04.2019

Tentokrát mezi Munchovým výkřikem a přiléhavými blyštivými oblečky. CPH:DOX naposledy.

Charismatický introvert (Night Lovell)

redakce 02.04.2019

Night Lovellův hluboký a místy až strašidelný hlas v člověku obvykle dokáže rozpohybovat samotné vnitřní orgány.