Články / Sloupky/Blogy

Versus: Kmeny (Cosplay)

Versus: Kmeny (Cosplay)

Zdeněk Malinský, mexhouse | Články / Sloupky/Blogy | 01.04.2015

Punk’s not dead, to je jasný, stejně jako banik pičo, čili hooligans, Orion je BiggBoss, rapujeme držkou coz. Kmeny pokračovaly čtvrtým dílem, který se věnoval kmenu Cosplay. Co jsme očekávali, co vy a co z toho všeho bylo? Costume play jsou v zásadě brouci Pytlíci a ostýchavé duše se vztahem k řemeslům a umění... Co my na to? Z pozice média celou sérii podporujeme, na druhou stranu nás to nezavazuje k poklonkování nebo mlčení. Dnes běží na čété dvě pátý díl, Motorkáři, pojďme si promrskat ten čtvrtý, cosplayový.

Zdeněk Malinský: Tohle byl první díl Kmenů, kde jsem naprostý laik, protože téma sci-fi, vesmír, komiksy i vše ostatní, co patří pod všeobjímající název Cosplay, jde absolutně mimo mě. Jako člověk, kterému se z těchto žánrů líbila jen Kubrickova 2001:Vesmírná odysea a který si až do 6. 12. 2014 myslel, že Star Trek je seriál k filmům Star Wars, jsem si připadal skoro jako mongolský pastevec, kterého z jurty přestěhovali do nejluxusnějšího hi-tech hotelu.

Jako laik nemohu poznat, jak se která postava jmenuje, v čem vystupuje, ani jak moc jsou kostýmy, rekvizity i repliky podobné originálu. Tipuji, že velmi. Všichni účinkující mají můj veliký obdiv, vždyť kolik kreativity, času i peněz tomu věnovali a věnují, kolik řemesel museli s vysokou precizností zvládnout, k tomu přidat i něco z herectví… klobouk dolů. Navíc většina z nich vystupuje na různých bohulibých a charitativních akcích, takže jde o koníčka, který svým způsobem pomáhá i ostatním a má nějaký smysl. Ale to se už dostávám ke klišovitým frázím „kdo si hraje nezlobí“, jak je skvělé, že žijeme v době a zemi, kde místo boje o přežití, vodu a jídlo nebo boje se smrtelnými nemocemi si můžeme takto v klidu „hrát”, nebo jak by řekla mnohá maminka: „Je nakonec dobře, že maj takovýhleho divnýho koníčka, protože je to lepší, než gdyby brali drogy, hráli automaty, vysedávali po hospodách…“

A kdybych si chtěl taky takhle hrát, byl bych Darth Vader, kvůli tomu oblečku a přilbě.


mexhouse: Počkej, tak pořád jsi brečel, že ses ani z jednoho dílu nedozvěděl nic nového (než co jsi o tom kterém kmeni věděl), a teď, když o něm víš hovno, tak řekneš, že to jde absolutně mimo tebe? Jako mongolský pastevec... by ses určitě uplatnil v některé roli, nedivil bych se, kdyby „pokračování“ Mad Maxe obsahovalo hned několik bylinožroutů. Ale jinak je samozřejmě jedno, tedy pro nahlédnutí fenoménu cosplay, jestli znáš Star Wars nebo původní podobu nějakého kostýmu. Cosplay sami sebe vtipně interpretují jako brouky Pytlíky, práce všeho druhu, což je stejně přesné, jako vtipné. Že se tu cítí jako herci, tam jako umělci, je jen další interpretace a dneska je to samozřejmě možné a přirozené, rozdíl mezi artefaktem a náhodný lejnem nebyl nikdy titěrnější.

Hledání hlavní myšlenky dokumentu mě vede k eskapismu a k tomu, co je dneska „divné“ nebo „zvláštní“, deviantní. Pokud by se někdo před dvaceti lety realizoval coby Darth Vader nebo japonská animé postavička uprostřed panelového sídliště, asi by rychle skončil na záchytce, dneska to mnohý rodič přijme daleko raději, než že je jeho potomek gay. Relativizace toho, jak se realizovat v soukromí a co je ještě stále poměrně „normální“, doba, kdy obchoďák/kravaťák nemá žádný problém přiznat, že vyznává cosplay, aniž by měl obavy, že s tím budou mít jeho klienti nebo zaměstnavatelé problém. Sociologický fenomén, eskapismus jako volnočasová aktivita tu byl vždycky, jen pionýry, trampy a čundry nahradili nové oddíly. Asi by bylo zajímavé nazírat jako „únikové“ kmeny straight edge, hackerů nebo tattoo, ale to asi necháme na jinou debatu.

Kdybych si chtěl hrát na nějakou kostýmovanou postavu, asi bych byl... Pan Tau. Byl vždycky chic a nikdy nemusel říct ani popel.

Info

Premiéra dokumentu Motorkáři 1. 4. od 22:00 na ČT2 a od 22:30 na Kmeny.tv.

www.kmeny.tv
www.facebook.com/projektKMENY

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Co právě v elektru kutěj: Mocné elektronické výboje slovenských mimozemšťanů

Richard Kutěj 27.06.2020

Slovenský elektronický label Aliens Production zásobuje mezinárodní scén povedenými releasy už od roku 1997. A mocně rozjel i letošní sezonu.

Jeden pytel pro všechny děcka. Jak se v Česku (ne)píše o novém rapu.

David Čajčík 25.06.2020

Hudební průmysl se změnil dávno, rap je nový pop, jen si toho česká žurnalistika nevšimla, respektive to odmítá reflektovat.

Cesto-pics.jpg no.3

Mária Karľaková 26.05.2020

Cestovanie nie je len o tom dostať sa na dané miesto, je o objavovaní, slobode, hľadaní, o prítomnom okamihu o tom, že samotná cesta je cieľ.

Singletone: Protomartyr – Worm in Heaven / Processed By the Boys

Štěpán Sukdol 17.05.2020

Iggy Pop o Protomartyr prohlásil, že jsou ta nejlepší kapela, co dnes v Americe mají. Postpunková parta z Detroitu slaví dekádu působení na scéně dvěma singly, brzo deskou.

Jako zabít naději

Michal Pařízek 15.05.2020

Uvolňování opatření pouhým zvyšováním kapacity kulturní akcí je úsměvné a jak již bylo řečeno, vychází z naprosté neznalosti prostředí a problematiky. Co bude dál?

Šejkr na doma: Na viděnou

Michal Pařízek 30.04.2020

Po půlhodinovém telefonátu s Brendonem z The Kill Devil Hills jsem chtěl psát o tom, jak se bojí o svoji hippie sestru... Poslední Šejkr na doma je tu.

Šejkr na doma: Spi sladce, potvoro

Michal Pařízek 29.04.2020

Gejzír vtipu a humorných situací – načala to Kateřina Konečná plamennou obhajobou maršála, který přišel o pomník, pak jsme viděli rozhořčeného Bohumila Pečínku a celé to završil Barťák.

Šejkr na doma: Básníci a bábovičky

Michal Pařízek 28.04.2020

„Tepláky jsou nové džíny.“ Někdy není jednoduché udržet si zdravý rozum, při sledování novinových titulků v poslední době je to ještě o poznání těžší.

Šejkr na doma: Ambulance horkých nápojů

Michal Pařízek 27.04.2020

Chybí mi kavárny. Možná víc než co jiného. Chybí mi jejich atmosféra, podivným způsobem kombinující ruch a klid, stejně jako možnost ji sdílet.

Sám doma #2: O křehkých lidech

cyril kosak 26.04.2020

Trocha mizantropie nikoho nezabije aneb o víře v dobrého člověka v časech nejen pandemických.