Články / Sloupky/Blogy

Versus: Kmeny (Straight Edge)

Versus: Kmeny (Straight Edge)

Zdeněk Malinský, mexhouse | Články / Sloupky/Blogy | 10.06.2015

Kmeny pokračovaly dalším dílem, tentokrát jsme si mohli prohlédnout zástupce kmene Straight Edge. Koho jste tam viděli? Extrémisty, zloduchy a poloblázny, divochy? Ano, ti tam byli, ti tam jsou. A s nimi Noam Chomsky, středověcí flagelanti a hardcorová chátra. Tentokrát více o názorech než o každodenním (ne)bytí.

Zdeněk Malinský: Naprosto přesně chápu režiséra v úvodní debatě: „Tohle téma je naprosto nefilmovatelné, nevím, co s tím.” Stejně to mám se psaním k jednotlivým dílům. A je to horší a horší.

Díl poklidný, místy velmi lyrický. Díl paradoxů i protikladů: sXe odmítají alkohol, přitom seriál sponzorují pivovar s likérkou; veganství, askeze odmítající alkohol, cigarety, drogy vs. agresivní hudba. Líbil se mi střih i některé zajímavé záběry na detaily (a vlastně i celky), díky čemuž nebyl díl zbytečně upovídaný. Snesl bych více hudby, záběrů z koncertu a za titulky bych se nezlobil (nerozuměl jsem ani slovo, o čem Banán zpíval). Nezaškodilo by, kdyby zaznělo (stručněji, jasněji) důvody veganství, askeze i politické postoje. Jít v tomto ještě více do hloubky by asi příliš překročilo časový rámec dílu. Škoda.

I když jsem čekal díl svižnější, akčnější a drsnější, líbil se mi a řadím ho k nejlepším.


mexhouse: Naprosto nechápu režiséra v úvodní debatě, že je téma nefilmovatelné, o tomhle dílu Kmenů bych mohl napsat třicet stránek… Legrace. Jistě že ho chápu, o to obdivuhodnější/vtipnější je, co s tématem udělal. Tomuhle se říká tvůrčí z nouze ctnost: v jedné rovině se vyznat z toho, že téma je absolutně „nedějové“, bez pohybu, v druhé rovině poslat tři vyznavače straight edge na výlet na Šumavu. V té první se tvůrci (režisér Abrahám a Vladimír 518) snaží přesvědčit xBanánax, aby šel do „konstruktivní konfrontace“ se zástupci protilehlých stran (náckové, policajti), koncept mluvících hlav, v té druhé diskutuje trojice insiderů na cestě, „road movie“. Funguje to dobře, protože první rovina je slepá ulice, ta druhá osamocená stezka.

V tomhle dokumentu se nehraje na obrazové efekty, ani na hudební složku (která se omezuje na koncertní výseky Hanby), exteriér střídá interiér, posloucháme východiska a stanoviska. Jistě, mé nadšení plyne i z toho, že rád sleduju životní cesty Banána (Hanba, Hlinomaz) i Ivana (Two Shovels Events, Flowers for Whores), že chovám sympatie ke hnutí straight edge jako takovému, jakkoliv jsem závislý na drogách mentálních i emočních. Motiv askeze coby životní cesty a protisystémového postoje je velmi cenný a důležitý.

Protože tenhle díl více než který jiný prezentuje názory subkultury, je snadné a bude vděčné se chytat jednotlivých vět a hlášek, vytrhávat z kontextu. Jedni je zavrhnou, protože odmítají chodit k volbám (dialog s policajtem má stejný smysl jako pochod k volební urně, říkám já), druzí se budou posmívat, že v hospodě hledají jídlo podle vlastních potřeb (a ten špenát je dělaný na čem?), třetí se vysmějou tomu, že názory straight edge jsou „sponzorovány“ velkou likérkou. O osobní volbě, jejích důsledcích, o hranicích vlastního přesvědčení a kompromisech, o tomhle máme přemýšlet. Vím, že je za hranou nazvat dialog ohlávkou na člověka, ale „konstruktivní dialog“ dnešních parametrů je jen navoněné hovno, televizní blábol. Tolik k původní ideji režiséra. Díl plný zdánlivých paradoxů i hořce vtipných momentů: „S některýma lidma jsem si začal lidsky rozumět až po tom, co začali chlastat nebo hulit.“

PS: Snesl bys více hudby? To je jako bys vyčítal krásné holce, že se zapomněla namalovat. Pro podstatu krásy (artefaktu) to není relevantní.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Co právě v elektru kutěj: Mocné elektronické výboje slovenských mimozemšťanů

Richard Kutěj 27.06.2020

Slovenský elektronický label Aliens Production zásobuje mezinárodní scén povedenými releasy už od roku 1997. A mocně rozjel i letošní sezonu.

Jeden pytel pro všechny děcka. Jak se v Česku (ne)píše o novém rapu.

David Čajčík 25.06.2020

Hudební průmysl se změnil dávno, rap je nový pop, jen si toho česká žurnalistika nevšimla, respektive to odmítá reflektovat.

Cesto-pics.jpg no.3

Mária Karľaková 26.05.2020

Cestovanie nie je len o tom dostať sa na dané miesto, je o objavovaní, slobode, hľadaní, o prítomnom okamihu o tom, že samotná cesta je cieľ.

Singletone: Protomartyr – Worm in Heaven / Processed By the Boys

Štěpán Sukdol 17.05.2020

Iggy Pop o Protomartyr prohlásil, že jsou ta nejlepší kapela, co dnes v Americe mají. Postpunková parta z Detroitu slaví dekádu působení na scéně dvěma singly, brzo deskou.

Jako zabít naději

Michal Pařízek 15.05.2020

Uvolňování opatření pouhým zvyšováním kapacity kulturní akcí je úsměvné a jak již bylo řečeno, vychází z naprosté neznalosti prostředí a problematiky. Co bude dál?

Šejkr na doma: Na viděnou

Michal Pařízek 30.04.2020

Po půlhodinovém telefonátu s Brendonem z The Kill Devil Hills jsem chtěl psát o tom, jak se bojí o svoji hippie sestru... Poslední Šejkr na doma je tu.

Šejkr na doma: Spi sladce, potvoro

Michal Pařízek 29.04.2020

Gejzír vtipu a humorných situací – načala to Kateřina Konečná plamennou obhajobou maršála, který přišel o pomník, pak jsme viděli rozhořčeného Bohumila Pečínku a celé to završil Barťák.

Šejkr na doma: Básníci a bábovičky

Michal Pařízek 28.04.2020

„Tepláky jsou nové džíny.“ Někdy není jednoduché udržet si zdravý rozum, při sledování novinových titulků v poslední době je to ještě o poznání těžší.

Šejkr na doma: Ambulance horkých nápojů

Michal Pařízek 27.04.2020

Chybí mi kavárny. Možná víc než co jiného. Chybí mi jejich atmosféra, podivným způsobem kombinující ruch a klid, stejně jako možnost ji sdílet.

Sám doma #2: O křehkých lidech

cyril kosak 26.04.2020

Trocha mizantropie nikoho nezabije aneb o víře v dobrého člověka v časech nejen pandemických.