Články / Sloupky/Blogy

Versus: Kmeny (Tattoo)

Versus: Kmeny (Tattoo)

Zdeněk Malinský, mexhouse | Články / Sloupky/Blogy | 29.04.2015

Kmeny pokračovaly dalším dílem, který se věnoval kmenu Tattoo. Co jsme očekávali, co vy a co z toho všeho bylo? Generace rodičů, která si spojovala tetování s kriminálem, sleduje jiné kanály, na druhou stranu pojit tetuáž s uměním není zrovna pravidlem. Hraje dokument na tuhle notičku? Umí kamera kérovat skutečnost, nebo je režisér loutkovodič? Z pozice média celou sérii Kmenů podporujeme, na druhou stranu nás to nezavazuje k poklonkování nebo mlčení. Dnes běží na čété dvě díl Tuning, chromované péra a leštičky máme v pozoru. Ale ještě předtím:

Zdeněk Malinský: Mít tetování bylo pro většinu obyvatel naší socialistické vlasti synonymem kriminálníka, v lepším případě námořníka. Změnu po roce 89 přinesl boom tetovacích salonů, takže jeden čas jsem měl pocit, že kérku má snad každý, a to vedlo i k přehodnocení touhy, nechat si něco vytetovat. Teď se odlišuji „nepotetovaností”.

Když je tetování umně a s rozumem dělané, jde o druh umění, jak jsme v dokumentu (i bonusech) viděli. Žel často je to hrůza. Když nemá rozum a vkus majitel těla, měl by ho mít tatér; neměl by vidět jen peníze a dotyčnému to rozmluvit.

Napoprvé jsem nepochopil, proč jsou tam záběry z přírody (ve stylu filmů Slavnosti sněženek nebo Sametoví vrazi), proč tam byl běh, závody, Praha…. teprve druhé a další zhlédnutí to ozřejmí a člověk zjistí, kolik mu před tím uniklo zajímavých detailů, s tématem nesouvisejících jen zdánlivě. Celý dokument by se dal použít i jako nenásilná a nikomu nic nevnucující reklama na tetování. Plyne poklidně, jakoby bez začátku, konce i jakéhokoli vyvrcholení, zápletky, zvratů, kontroverze.

À propos, nemáte někdo číslo na Lucii Liškovou?


mexhouse: Souhlas v tom, že dokument je rafinovanější, než se na první pohled tváří, možná proto, že je tak jiný oproti předešlým Kmenům. Letmo načrtnuté postavy nemají většího ukotvení, nestihnete si vytvořit jejich životní příběh, domýšlet a oživovat můžete až při opakovaném pohledu. Protože ten krátký film vám dá čas a prostor. Čemuž hodně přispívá prskající elektronika, která ze zpomalených záběrů snímá pachuť patosu a dávám jim další význam. Jsou tam momenty, kdy si budete chtít, aby to byl jen delší videoklip. Celou dobu jsem uvažoval, kdo je asi autorem hudebního podkresu, nepřekvapivě jím je Martin Tvrdý (v dokumentu coby Bourek).

Nestranný pozorovatel tohohle Kmene (stejně jako ostatních) musí mít nejednou pocit, že jsou to zvláštní brouci, pokérovaný tatér jako vášnivý běžec, tetovací strojek z walkmana, holka, která tetuje bez mašinky, a taky dělá mejkapy slavných hvězd. Obrazový katalog těl zahrnuje složité fantasmagorické výjevy, staré čínské plátna i minimalistické, pseudonaivistické výjevy typu liška jedním tahem. Dobrou pointou je mladá sochařka podstupující první tetování, která to ihned cítí: ty vole, já chci ještě! Kontakt jehly s lidskou kůží a bolestí (jak ví fetky jako já), má své neodolatelné kouzlo, stejně jako funguje prvotní šok z toho, že „tohle už nesmažeš“ (představuju si, nevím). A můžete o tetování nakecat tři romány a napsat čtyři filmy.

Navíc je tu okouzlující scéna se Simonou Krainovou, které přirozeně nestačí vysvětlení „když to všechno secvakne, víš, že je to ono“, a chce vědět „jaká je za tím emoce, nějaká myšlenka?“. Jako když se beznohý ptá maratonce, jaké to je zvedat nohu a potom druhou, dýchat? Tyhle vtipy jsou dětinské, ale fungují spolehlivě.

Info

Premiéra dokumentu Tuning 29. 4. od 22:00 na ČT2 a od 22:30 na Kmeny.tv.

www.kmeny.tv
www.facebook.com/projektKMENY

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Singletone: Protomartyr – Worm in Heaven / Processed By the Boys

Štěpán Sukdol 17.05.2020

Iggy Pop o Protomartyr prohlásil, že jsou ta nejlepší kapela, co dnes v Americe mají. Postpunková parta z Detroitu slaví dekádu působení na scéně dvěma singly, brzo deskou.

Jako zabít naději

Michal Pařízek 15.05.2020

Uvolňování opatření pouhým zvyšováním kapacity kulturní akcí je úsměvné a jak již bylo řečeno, vychází z naprosté neznalosti prostředí a problematiky. Co bude dál?

Šejkr na doma: Na viděnou

Michal Pařízek 30.04.2020

Po půlhodinovém telefonátu s Brendonem z The Kill Devil Hills jsem chtěl psát o tom, jak se bojí o svoji hippie sestru... Poslední Šejkr na doma je tu.

Šejkr na doma: Spi sladce, potvoro

Michal Pařízek 29.04.2020

Gejzír vtipu a humorných situací – načala to Kateřina Konečná plamennou obhajobou maršála, který přišel o pomník, pak jsme viděli rozhořčeného Bohumila Pečínku a celé to završil Barťák.

Šejkr na doma: Básníci a bábovičky

Michal Pařízek 28.04.2020

„Tepláky jsou nové džíny.“ Někdy není jednoduché udržet si zdravý rozum, při sledování novinových titulků v poslední době je to ještě o poznání těžší.

Šejkr na doma: Ambulance horkých nápojů

Michal Pařízek 27.04.2020

Chybí mi kavárny. Možná víc než co jiného. Chybí mi jejich atmosféra, podivným způsobem kombinující ruch a klid, stejně jako možnost ji sdílet.

Sám doma #2: O křehkých lidech

cyril kosak 26.04.2020

Trocha mizantropie nikoho nezabije aneb o víře v dobrého člověka v časech nejen pandemických.

Šejkr na doma: Nedělní kino

Michal Pařízek 26.04.2020

Dnes to trochu odlehčíme filmovými tipy. Máme neděli a lenošení u obrazovky se prostě nabízí.

Šejkr na doma: „Now here's a little story, I've got to tell...“

Michal Pařízek 25.04.2020

Bylo to 23. února roku 1995. Polovina devadesátých let nebylo moje úplně nejlepší období, moc jsem toho nedělal a to, co jsem dělal, mě moc nebavilo.

Šejkr na doma: Pal! Nepal!

Michal Pařízek 24.04.2020

Aktivity elit připomínají čím dál více scénu z Limonádového Joe: „Pal! Nepal! Pal! Nepal!“ Švejk se může jít klouzat a všechny další parodie také.