Články / Sloupky/Blogy

Versus: Kmeny (Thrash metal)

Versus: Kmeny (Thrash metal)

cyril kosak, Zdeněk Malinský | Články / Sloupky/Blogy | 24.06.2015

Kmeny pokračovaly dalším dílem, tentokrát jsme si mohli prohlédnout zástupce kmene Thrash metal a od prvního záběru bylo jasné, že tohle se pravověrným, jejich bratrům a sestrám v kytaře a v půllitru líbit nebude, věru ne. Indiánský podzim jednoduchých stvoření, nebo thrash jako "nekompromisní hudební styl po stránce hudební i textové"? Kdo se tady komu směje, kdo je postižený a kdo levný pasažér? Co bylo na vaší první nášivce, zmrdi?

Zdeněk Malinský:
Slovo thrash překládá Google Translator jako mlátit, porazit na hlavu, zbít, ztlouci, zpráskat, nařezat komu.

WTF, WTF a ještě jednou WTF. To největší WTF. Samé WTF a samé otázky. Tohle měly být Kmeny věnované thrash metalu? Nespletl se promítač na Kavkách a nepustil tam jiný dokument? Třeba Jak se žije nebo konec Trešmetálu f Čechách?

Docela tristní podívaná pro masochisty. Tohle je špička CZ thrashe? Poloprázdné, až skoro úplně prázdné sály a chlast, resp. vzpomínání, jak se kdo, kdy a jak moc opil, je jako vzpomínání dědoušků v domově důchodců. Ty vole, to je snad už i pod úrovní průměrné tancovačkové kapely.

Revoluce požírá své děti. Ach jo. Takže překlad nelhal a zbývá zjistit, kdo je víc zpráskaný: muzikanti - protagonisté dílu, nebo TV diváci? Na tenhle díl jsem se těšil asi úplně nejvíc, o to větší je i zklamání. Přímá úměra.


Cyril Kosak:
(Zdeňku? Myslel jsem, že o tom očekávání jsme si už něco řekli, s povahou a kvalitou „uměleckého díla“ nemá nic společného, a ty ještě přijdeš s přímou úměrou? To jsou babské povídačky, jako kdybych řekl, že čím déle mám štěstí, tím déle budu trpět? Přímá úměra je poněkud umělý konstrukt.)

Poprvé mě v průběhu Kmenů napadlo, že se podívám, jak hodnotí ten který díl fanoušci té které subkultury. Jistě, potměšile a s vědomím toho, že metalisti budou chtít režiséra Hátleho vykastrovat, ale přesto. Naštěstí jsem nedošel ani na fejsbuk, postačil youtube: když pominu splašky a chytré řeči, zazní: „Jediný díl, který se zabývá subžánrem subkultury, která by se v těch 26 minutách klidně zmapovat dala...“ Jářku, nedala. Všichni byste pořád chtěli mapování scén/kmenů/subkultury na pětadvaceti minutách, kdyby to trvalo pět hodin, pořád by někdo kejhal, co tam všechno nechybí. Kmeny nic nemapujou. Není to mapa, ani slovník, není to gps. Možná pivní podtácek...

Tenhle díl je chvála bezobsažnosti, chvála marnosti. Jen jestli mi u dřívějších dílů nejrůznější umělecké zkratky připadaly obhajitelné, tady to vypadá spíš na (nezáměrný) výsměch. Můžeme se na to dívat dvěma (nebo více) způsoby: jako na odsouzení subkultury redukováním na hraní/chlast/prdění, nebo jako na existenciální útržek ze života současného hmyzu, který místy „atakuje“ jarmuschovskou atmosféru. V tom případě se ale jeví jako zbytečná/alibistická vsuvka o tom, že metalisti nemají jen zkušebnu/sál/knajpu, ale taky civilní zaměstnání.

Přiznání režiséra, že thrash metal nikdy neposlouchal, nemusí být nutně problém, dirigenti celé série mu to jistě zadávali právě a s tímto vědomím, ale Hátle došel ke zhodnocení kmene možná příliš rychle. Takhle: mezi metalisty jsem vyrostl, ale nemám je proč hájit, rád to hemžení sleduju. Jen mi taková redukce přijde laciná (natočit díl o punku v tomhle duchu by bylo to nejjednodušší). Tvůrčí pocit vyprázdněnosti chápu, jen mi chybí obsah. Chci říct, že pokud stříhám dokument z několika časoprostorových rovin a tím spíš, že dávám do kontrastu/souvislosti dva subjekty (Debustrol vs. Exorcizphobia), čekám víc než nic. Půl hodina života v Ostravě na cestě na koncert Cavalera Conspiracy mi ukázala pestřejší svět: jak se chová metalista ve dne, v MHD, jak lze vidět tři sta metalistů s knihou v podpaží, co si jdou pro podpis svého idolu, metly v knajpě páté cenové, metly v klubu rokenrolisty Marcela Woodmana, metly všech věků, džísky různých barev. Všechno to má tolik a tak krásně zkurvených konotací... Ale z dílu Thrash metal jde cítit hlavně únava a snadná myšlenka.

Info

Premiéra dokumentu Graffiti 24. 6. od 22:00 na ČT2 a od 22:30 na Kmeny.tv.

www.kmeny.tv
www.facebook.com/projektKMENY

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Šejkr na doma: Seattle rulez!

Michal Pařízek 02.04.2020

Sub Pop oslavuje třicet dva let na scéně masivní slevou, která běží od včerejška do poloviny dubna a v jejich katalogu je toho na výběr opravdu spousta.

Art Side of the Moon (na doma): Kreativní tenzi ani virus neochromí (II.)

Petra Juráčková 02.04.2020

Posledně jsem představila některé zahraniční galerie a muzea, které umožňují virtuální náhled do svých sbírek či expozičních prostorů. A tady pár tipů na domácí nabídku.

Šejkr na doma: Sami v kině

Michal Pařízek 01.04.2020

Já jsem trochu asociál, takže zatím dobrý,“ píše mi kamarádka a rozhodně není sama. Čím dál častěji mě ale napadá, co tohle sociální vytržení s lidmi udělá...

Anime na doma: Čarodějka Kiki, sousedé Jamadovi i tanuki

Karel Veselý 01.04.2020

Nejvyšší level zasvěcení je zhlédnutí všech krátkometrážních filmů promítaných exkluzivně v Muzeu Ghibli v tokijské čtvrti Mitaka.

Šejkr na doma: Nepříjemný doušek?

Michal Pařízek 31.03.2020

Dubnové číslo v tiskárně, co dále? Teaser na květnové číslo, pan Metnar i Bitches Brew.

Na doma: Krása v opakování

Aneta Kohoutová 31.03.2020

Na internetu probíhá hluboká těžba lidského potenciálu, ale mně se zrovna chce prostě jenom být.

Šejkr #60: "My long view’s blurry by snow, streaming cast and tones..."

Michal Pařízek 30.03.2020

Dneska jen pár slov, o to více písniček. Taky jste si všimli, že hudbu posloucháme jinak, když je člověk o samotě?

Videohry na doma: Opakovaním k dokonalosti

Jonáš Sudakov 30.03.2020

Keď počúvam ľudí po tridsiatke s leskom v očiach opisovať, ako sa im pohyb pretáčania kaziet ceruzkou vryl do svalovej pamäte, môžem iba zaplakať.

Šejkr na doma: „Všechnu moc imaginaci.“

Michal Pařízek 29.03.2020

Víkendový volnější režim neznamená, že si ničeho nevšímáme. Zvlášť příkladů od těch, které bychom měli následovat.

Art Side of the Moon (na doma): Kreativní tenzi ani virus neochromí

Petra Juráčková 29.03.2020

Řada hudebníků, herců a dalších umělců všeho druhu zásobuje internet neustálým přísunem svého karanténního umění. Ani instituce jako galerie nezůstávají pozadu.