Články / Sloupky/Blogy

Versus: Schwarzprior - IddqD

Versus: Schwarzprior - IddqD

redakce | Články / Sloupky/Blogy | 08.12.2014

Mother: Berlín, 1930. Lola-Lola v podání Marlene Dietrich zkouší nový reportoár, z kabaretu Der blaue Engel se stává Radio Dark Side. Ich bin von Kopf bis Fuß auf Liebe eingestellt mění za Smrt, láska, chcaní. Černé jezdecké botky, pečlivě naleštěné, pocvakávají do rytmu basy, co pulsuje jak fejzrový kanón. Kdyby Timo Vuorensola měl přehled o ostravském dark wave, dostanou fašouni, praještěři a fašouni na praještěrech hudební podkres od Schwarzprior namísto Laibach, v novém Iron Sky. Papežův kabátek sluší, dává vyniknout všemu, co nebylo dostatečně slyšet na ípku a dává celkově zvuku větší razanci. Nejvíc ale ke mně mluví poetika, ve které se mísí futurismus, dada/nonsensová libozvučnost rýmu, vytvářející občas vtipnou, ale nakonec trefnou juxtapozici, která je společným jmenovatelem snad každého textu. Nakonec, trackem Železem rty hýbe melodie, která se nepovede každé kapele a na kterou mnohé čekají věčně. Jak moc je zvrácené mluvit v tomhle případě o hitu?


Fucker: Tak to ti řeknu úplně přesně. Zrovna nedávno jsem koukal na holku zespodu a poprvé v životě mě napadlo, jaké by to bylo, kdyby mě přetáhla. Páskem. Bičíkem. Bičem jako svině, dokud není krev, není život. Se Schwarzprior se to má podobně. Protože je sleduju od začátku, stejně jako I Love 69 Popgeju nebo (svého času) Like She z ostravské scény kolem Strážné věže, měřil jsem jim péra v běhu. Koule jako orloj. Velmi podivné a vizuálně pozoruhodné partičce výtvarníků asi nebudete věřit “introvertní disko”, o kterém zpívají, na druhou stranu že budou nahrávat s Moimirem Papalescu, to by mě taky nenapadlo. Ne že bych s tím měl problém, deska maká jako pokažený syntezátor na jatkách, ovšem abyste je plně docenili, musíte vidět živě, s projekcí, s ksichtem penisu. Ujeté texty, vyjetý humor, obludné metatextové metličky, černobílé pičky, nevím, proč jim to trvalo tak dlouho. Syrové gotické elektro? Audiovizuál, přesahy. Není to filozofická skládačka, ale tma sahá daleko. Minimálně do rakoviny Kylie Minogue. Už jsem přes morál? Aha.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

To nejlepší z Nouvelle Prague

redakce 12.11.2019

Nové místo, nové výzvy, kvalitní multižánrová hudební přehlídka spojená s konferencí. Co zaujalo na letošních Nouvelle Prague?

Le Guess Who? 2019 – resumé

redakce 12.11.2019

Velký report v prosincovém úplňku, níže resumé v tradiční podobě nejlepších pětic, leckterým opět pět pozic nestačilo, čemuž se nelze divit.

Preview: Le Guess Who? 2019

David Čajčík, Jana Michalcová 05.11.2019

Grime, ambientní pop, africké synkopy i noise rock. Na Le Guess Who? holandštinu nepotřebujeme, obraceč času naopak ano.

You move me, you move me, you move me round and round, I guess (TaxiWars)

Jirka Imlauf 01.11.2019

V Praze byli hodněkrát, vybavuju si třeba, jak sedíme u stolu nahoře v Rock Café a kolem jde kapela a všichni maj knír, píše Jirka Imlauf z Houpacích koní před…

Preview: Danielle de Picciotto

Michal Pařízek 15.10.2019

Některé milníky její kariéry nabízíme níže, hlavně ale zveme na koncert, který bude výjimečný také tím, že zde vůbec poprvé vystoupí frontmani pražských Kill the Dandies! coby DJské duo.

Tančení Krakovem aneb Top 5 Unsound 2019

redakce 15.10.2019

Polský festival Unsound, soustředící se na progresivní elektronickou hudbu s nejrůznějšími přesahy, má celosvětové renomé a fanoušci se na něj opravdu sjíždějí z různých koutů planety.

Preview: Alternativa 2019

waghiss666 14.10.2019

Zkusili jsme z lineupu festivalu Alternativa 2019, kde žánry nehrají roli, prosít pár zajímavých jmen. Tady jsou.

Střevíčky děravé aneb Top 5 Lunchmeat 2019

redakce 07.10.2019

Ohlasy i uvnitř redakce byly různé a ne pouze kladné. Výživné to bylo.

Preview: Unsound 2019

Kateřina Cumin 01.10.2019

Ústředním tématem letošní edice Unsoundu je Solidarita a níže najdete pár mužských jmen, které stojí za pozornost a které povětšinou přijedou s unikátním programem.

Beztížný pocit nezvěstného V centru

Jiří Přivřel 25.09.2019

Ve vlaku zaslechnu, jak jí povídá o třípatrovým domě, ve kterém jeho rodina bydlí. „A to jste si postavili sami?“ „Ne, to jsme zdědili. Původně to patřilo nějakejm Němcům.“