Články / Recenze

Víc než jen depresivní brblání nad životem (Jan Fic)

Víc než jen depresivní brblání nad životem (Jan Fic)

Adéla Polka | Články / Recenze | 09.11.2020

Blues. Jestli je tento žánr už relativně přežitý, Jan Fic, hudebník a výrobce kytar usazený v Brně, předvádí, co může přijít „potom“. Houpavým rytmem, texty a stylem zpěvu, který se místy podobá spíše recitativu, je album Potom absolutně bluesové. Nicméně zvuková pestrost pod tím, ta omáčka, ve které se tenhle splín koupe, dělá z Ficovy v řadě druhé desky něco víc než jen depresivní brblání nad životem.

Pocity potomka podvedené generace se spadem z Černobylu na hlavách, neschopnost žít spořádaný život, dost možná příliš silný vztah k pití a neutuchající touha zkoušet to znovu jsou hlavními tématy desky. Celý tenhle světabol pak podmalovávají industriální, řezavé a kovové zvuky, které jasně odkazují k práci rukama. Je v tom syrovost a slušivá ostrost. Přebal desky se zrezivělým ozubeným kotoučem uprostřed je pak v tomto ohledu zcela explicitní. Bolestivý splín naštěstí přináší zajímavé obrazy, a dokonce i záblesky štěstí v podobě rychlých orgasmů nebo mikrospánků, které však netrvají nikdy dlouho. Někdy je Fic v poloze týpka, co je sice dospělý, ale stejně volá: „Mámo, kde tě sakra mám, bojím se sám!“ a song Ve tmě pak evokuje neutěšené úzkostné pocity přerostlého dítěte, které své strachy ještě nepřekonalo. Jindy je Fic o něco optimističtější a provolává: „Někde tam je, já nevím kde, ale stejně to zkouším!“

A ať už jde o hledání čehokoliv, píseň Stejně to zkouším se hrne neúprosně vpřed a tok slov, který jde celkem snadno do hlavy, naštěstí rozkrajuje pravidelný řezavý zvuk připomínající cirkulárku. Příjemně, i když neméně temně, upouští od bluesové formy song Potom. Je to vlastně příšerně upřímný a chrčením zastřený lovesong. Slova „Věř, že jsou mý city ryzí. A bolí mě, že tě to bolí.“ jsou dojemné a to, co se pod nimi hudebně odehrává, je ponuře se valící synťáková zvuková kulička kovových pilin. A jsou to právě tyhle drobné hudební odřezky, které dělají Ficovy songy barevnými.

Na pozadí industriálního hlomozu se však některá témata jako důstojníci, moře nebo odkazy na westernovou tématiku jeví jako zbytečná klišé. A přitom stokrát zpracovaný motiv svítání se Ficovi naopak daří pomocí zvuku rozbíjení čehosi kladivem do jisté míry posouvat o kus dál. Pokud je tohle podobenství bušení v hlavě po ránu po flámu, pak je to utrpění autenticky kruté.

Dvojsmyslné pojetí motivu výtahu je pak tematicky o něco zajímavější. Fic se převtěluje do role obsluhy zdviže, zároveň ale mluví také o výtahu vzpomínek z něčí hlavy. Jako by bylo možné se doslova svézt výtahem něčích vzpomínek a všechno to nasát. „Jitku to sežralo od prsu,“ zní skladbou Listopad a rakovinové téma v závěru pomyslné úzkostné a propité after party už zase docela bolí. Jediná spása v tom všem, jediný bůh, jsou prý děti, ty, které jsou tak otravné, nedají pokoj, ale dost možná nic lepšího není. Dětská nevinnost a čistota strachu jako by se však na této desce s dospělostí zakalila a zrezivěla.

Info

Jan Fic – Potom (Indies Scope, 2020)
web vydavatelství

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Hledači věčné krásy (Kittchen)

Jiří Přivřel 13.05.2021

Kittchen se po šesti letech prodýchal k nové desce. Po čase stráveném ve vícehlavé smečce Zvíře jménem Podzim zase sólo.

Pornoučitelka a děti jako vězňové svých rodičů

Viktor Palák 13.05.2021

Smolný pich těží z pandemického období, během kterého byl natočen, nabízí ale víc než jen odraz neuróz, které tahle doba způsobila.

Morbidně zábavní, pochmurní, živější než kdy jindy (Arab Strap)

Veronika Jastrzembská 10.05.2021

Živá, surová, místy až hmatatelná hudba, doplněná o klávesy, smyčce a dechové nástroje připomíná soundtrack k reálnému, ovšem poněkud ponurému životu.

Akkamiau a ediakarská fauna

Petr Mareš 08.05.2021

Koncept nahrávky evokuje tzv. ediakarskou faunu – jednoduché tajemné organismy, které se v oceánech objevily zhruba před půlmiliardou let.

Pocit magie u ohně (Bios)

Richard Kutěj 07.05.2021

Zvuky a melodie stojí často na prazvláštně jednoduše pokroucených linkách, které se nesou jako klubko hadů, ze kterého neustále vykukuje jiná hlava.

Bolesť a radosť (Cassandra Jenkins)

Michal Mikuláš 03.05.2021

An Overview on Phenomenal Nature sa nepočúva ľahko. Autorka sa svojimi spoveďami odhaľuje tak veľmi, že človek sa až hanbí tej blízkosti.

Slova i varhany s vozembouchem (Petr Nikl & Miroslav Černý)

Adéla Polka 30.04.2021

Hudebníček evokuje představu zpěvníku pro děti. Jenže jedním z tvůrců této knihy s cédéčkem uvnitř je Petr Nikl a ten rozhodně netvoří výhradně pro dětské obecenstvo.

Tunelem do neznáma. Nebo do sebe. (The Bug & Dis Fig)

Václav Valtr 29.04.2021

Dis Fig na Blue odložila svůj producentský um a plně se oddala vokálům, které zde tvoří lyrickou plochu, organicky propojenou se zvukem Bugova apokalyptického dancehallu.

Potulky po americkom kontinente s Wild Pink

Michal Mikuláš 27.04.2021

Prichádzajú s albumom číslo tri, na ktorom nie je cítiť hektika života rockandrollových stars...

Black Honey se domáhají rovnoprávnosti

Julie Ježková 26.04.2021

Najít rovnováhu a pokračovat v podpoře ženských interpretek, stejně jako to propaguje kapela Black Honey na svém druhém albu Written & Directed, může být správným krokem.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace