Články / Rozhovory

Voice of Baceprot: Náš hlas bude silnější a hlasitější!

Voice of Baceprot: Náš hlas bude silnější a hlasitější!

Barbora Števanka Kadlíčková | Články / Rozhovory | 09.07.2022

Kapela mladých Indonésanek pocházejících z konzervativní muslimské komunity neměla zdaleka jednoduchou cestu za svým hudebním snem. Trojice ještě na střední v roce 2014 objevila v počítači učitele Abaha Erzy hudbu System of a Down, okamžitě propadla metalu a s nasazením se začala učit hrát na elektrickou kytaru, baskytaru a bicí. Narozdíl od počátečních negativních reakcí okolí kapela Voice of Baceprot způsobila senzaci v mezinárodním měřítku a setkala se s nadšením ze strany západních médií, i mnoha hudebníků, včetně Toma Morella. O tom, zda sundskému výrazu pro hlučnost „baceprot” dělají čest, se už za několik dní přesvědčíme na Colours of Ostrava. Na otázky odpovídala zpěvačka a kytaristka Marsya.

Kapelu jste založily coby teenagerky. Jak reagovaly vaše rodiny, když se dozvěděly, že chcete být hudebnicemi, a co si o vaší kariéře myslí teď?

Na začátku byly v šoku a bylo pro nás těžké získat jejich souhlas. Když se ale díváme zpět, rozumíme, proč reagovaly tímto způsobem. V té době bylo velmi vzácné najít lidi, kteří hráli stejnou hudbu jako my. Teď už naše rodiny porozuměly, a přijaly skutečnost, že na tom, co děláme, není nic špatného, obzvláště když jsme díky hudbě schopné je podporovat a finančně přispívat. Od té doby máme jejich požehnání a podporu.

Pocházíte z konzervativní náboženské komunity na západní Jávě a bohužel jste se setkaly s mnoha výhrůžkami a dokonce fyzickými útoky kvůli vaší umělecké dráze. Řekla bys, že se názory a atmosféra v komunitě mění s příchodem nové generace?

Ano, věříme, že se to mění, nebo alespoň že mladí si myslí, že je zbytečné debatovat o kreativitě na základě náboženského nebo kulturního stanoviska. Taky cítíme, že mladší generace je schopná více se zaměřit na kreativní práci bez ohledů na negativní reakce od té starší.

Metal je v Indonésii velmi populární a váš projekt je z mnoha důvodů ojedinělý. Jak vás metalová scéna přijala?

Upřímně to nebyla úplně hladká plavba. Přicházela odmítnutí, taky jsme se stávaly cílem různých druhů diskriminace dříve, než lidé a scéna byla schopna nás a naši hudbu přijmout. Dělo se to z různých důvodů a nakonec jsme se naučily, že konzervativní lidé jsou všude, ať už jde o náboženské, kulturní nebo jiné kruhy. Snažíme se pouze být samy sebou a představit naši hudbu světu bez toho, abychom se v něčem změnily, protože chceme být přijaty takové, jaké jsme: jako VOB.

Proč jste se v roce 2020 přestěhovaly z rodného města Singajaya do Jakarty? Studujete stále hudbu?

Bylo období, kdy jsme asi rok neměly koncerty a nedělaly jsme nic jiného kromě prodeje jídla a oblečení, abychom se uživily. Pro mladé dospělé ženy to byly velmi nejisté časy, protože bylo velmi pravděpodobné, že naše rodiny budou naléhat, abychom se provdaly, pokud bychom byly v jejich rámci považovány za neproduktivní. My jsme se nicméně chtěly dále živit hudbou. Nakonec jsme se rozhodly společně přestěhovat do Jakarty. Tam jsme dostaly příležitost zlepšovat naše hudební dovednosti a učit se u nejlepších profesionálních hudebníků z okolí, kteří si vybudovali kariéru dlouho před námi. Při psaní písní ale stále žádáme o radu nebo názor Abaha Erzu, učitele z naší domoviny, který hrál na naší cestě olbřímí roli.

Předělávali jste písničky od kapel jako Metallica, System of a Down, Rage Against the Machine, Slipknot a dalších. Kdo jsou vaše největší inspirace a vzory?

Všechny kapely, které jsi zmínila, těmi nejbližšími System of a Down a Rage Against the Machine. Staly se východisky, ze kterých jsme se učily o hudbě, která se nakonec pro VOB stala identitou. Kromě nich Abah Erza. Přestože není příliš známý, jeho vliv na naši hudbu je nepřekonatelný, a to i ve srovnání s takovými, jako jsou SOAD a RATM.


Tento rok jste vydaly píseň [Not] Public Property, k níž vzniklo stejnojmenné hnutí. Co je jeho posláním?

Píseň i hnutí jsou formou našeho zájmu o lidi okolo nás, v tomto případě jde o ženy, které stále více ztrácí kontrolu nad vlastním tělem a mnoho z nich se stalo oběťmi sexuálního násilí, často způsobeného někým blízkým. Jako spolu-oběti je chápeme a cítíme jejich bolest. Je to problém, který by neměl být ignorován. Proto jsme se pokusily pomoct a promluvit o něm skrze médium, které je nám nejbližší. Doufáme, že Not] Public Property by jako píseň mohla pomoci vzbudit odvahu a sílu u obětí sexuálního násilí, aby byly schopny promluvit o svém utrpení skrze hnutí [Not] Public Property.

V písni God, Allow Me (Please) to Play Music mluvíte o konfliktu mezi kritickými názory společnosti a vaší vlastní potřebou osobní svobody a sebevyjádření. Co vám pomohlo překonat těžké časy, kdy jste se cítily odrazovány od hudby?

Každá z nás navzájem a dohromady my čtyři s Abahem Erzou. Vždy se můžeme o sebe opřít a dát si navzájem sílu, abychom se posunuly kupředu. Byla doba, kdy jsme si uvědomily, že hateři chtějí, abychom přestaly hrát. To nás vybudilo k tomu, abychom byly ještě hlasitější. Neděláme nic špatného a tak nemáme důvod se bát.

Skládáte nové písničky?

V posledních měsících jsme napsaly několik nových písní a textů a taky máme několik projektů čekajících na vydání.

Co byl pro kapelu dosud největší zážitek?

Vyjet na turné, učit se spoustu nových věcí o hudbě a fungování průmyslu byly jedny z nejcennějších zkušeností, co máme. Společně jsme si prošly dobrým i zlým jako sestry, které se neustále podporují.

Info

Voice of Baceprot (ri)
web

živě: Colours of Ostrava
13.–16. 7. 2022
Dolní oblast Vítkovice, Ostrava
web festivalu

foto © se svolením Colours of Ostrava

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Stone Smoker: Lepší holá louka, než se podřizovat

Anna Baštýřová 06.08.2022

Barvičky, třpytky, tanec, psychedelické projekce i hudba. To je festival Stone Smoker. Rozhovor s pořadateli.

Keoni: Přimět lidi přemýšlet

Kristýna Šaarová 27.07.2022

Keoni hledá inspiraci v sexu, Bohu, vesmíru a spojení s vyšší podstatou bytí. Texty jdou ruku v ruce se směsí hudebních stylů, které se v každém tracku slévají v jednolitý…

Kalandra: Přijmout sebe sama a svůj díl zodpovědnosti

Barbora Števanka Kadlíčková 30.06.2022

Čtveřice, pohybující se na pomezí alternativního popu s vlivy rocku a folku a s odzbrojujícím hlasem Katrine Stenbekk v popředí, letos na Colours of Ostrava. Rozhovor.

Osheyack: Předpandemická podoba klubové zábavy je ta tam

Václav Valtr 24.06.2022

Po deseti letech strávených v Šanghaji se Osheyack stěhuje pryč a vydává album, které je jakousi labutí písní za jeho pobytem. Rozhovor před koncertem ve Fuchsu2.

Daniel Romano: Žádné potěšení by nemělo být proviněním

Adéla Polka 23.06.2022

Rozhovor o tom, co bylo a je country, jak si stojí kanadská hudební scéna, ale také malé nahlédnutí do přísných pracovních postupů.

Matěj Velek (Kasárna Karlín): Zažil jsem neuvěřitelné věci

Jarmo Diehl 22.06.2022

Klasicistní pětipodlažní vojenská budova z roku 1844, která zůstala v téměř původním stavu? Kasárna Karlín slaví pod patronací Pražského centra páté narozeniny a my chceme být u toho. Rozhovor.

Marcin Dubrawski (Dr. Fleischman): Hodně všeho kromě metalu!

redakce 31.05.2022

Dr. Fleischman chystají v Česku hned dva koncerty. Chvíli na zodpovězení pár otázek si udělal Marcin Dubrawski, který v kapele hraje na bicí a má na starosti texty.

Zach Choy (Crack Cloud): Spojuje nás to, že jsme odpadlíci

David Čajčík 16.05.2022

Jako pozvánku na květnový koncert postpunkových Crack Cloud odemykáme rozhovor, který vyšel ve Full Moonu #113.

Ťukání do termosky a jiné výpravy do zvukové reality (Viera Marinová)

Viktor Palák 12.05.2022

Viera Marinová je zvuková designérka, která stojí mimo jiné za ceněným krátkým filmem Milý tati.

Poly (Insania): Tenkrát po tom byl hlad

Adéla Polka 09.05.2022

Falešný kněz Poly si ve svých obsáhlých kázáních rád rejpne a nechá být. Ať si každý přebere sám. Rozhovor.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace