Veronika Mrázková | Články / Reporty | 14.10.2020
Moderní snoubení živé autorské hudby, pohybového umění a videoprojekcí dochází pozoruhodných podob. A Move Fest je všem souvisejícím inovacím v patách. Od 7. do 11. října dovezl během svého sedmého ročníku do Ostravy výběr ambiciózních projektů na pomezí současného tance, nového cirkusu a site specific performancí. Hned první večer došlo na českou premiéru kusu Brave New Life, spojení New Life pak bylo podtitulem celého festivalu.
Představení Brave New Life je radikálním kusem. Prezentuje patologie doby v působivé koláži videomappingu, živé hudby a současného tance. "Za Hitlera se pálily knihy, dnes se na Facebooku skrývají nevhodné komentáře." Co je nevhodné? Jak by vypadala vláda Ministerstva pravdy? Stane se nám osudným, že pod hávem korektnosti povolujeme cenzuru? Dějová zápletka, kdy se člověk na ministerstvu přihlásí o pravdu - aby mohl být součástí hygienicky čisté společnosti -, je lemovaná emotivními projevy mocnářky Hygiei a jejího Trolla. Troll vede "schizofrenní", rozčilené diskuze, protože by chtěl dopřát svobodu slova i těm, kdo popírají holocaust. "Však on si každý může udělat svou pravdu." Hygiea drží linku diktátorských, exponovaných projevů: "Kdo nemiluje a nenásleduje pravdu, je pro pandemii!" A Jana Ryšlavá v kostýmku sekretářky (ředitelka celého festivalu, pozn. a.) střídá německé pasáže s výčtem protikladů. Pravda - nepravda, Bůh - člověk, lež 1 - lež 2...
Hra vznikla ve spolupráci ostravského centra Cooltour a košické Tabačky. Práce na ní začaly těsně před vypuknutím koronavirové krize, která zastavila zkoušení, nakonec ale také doplnila tíseň doby. Text dramatičky Michaely Zakuťanské gradoval stejně jako skvělá hudba slovenského tvůrce Ladislava Pálmaie, ke které si pro živá představení přizval bubeníka Marka Žilince. Zvukové erupce a překvapivé stop-timy by fungovaly i nezávisle na představení.
Do konce týdne bylo uvedeno ještě několik pohybových disciplín, vždy v úzkém sepětí s hudbou, příběhem a projekcemi. Site specific pod názvem Rise Again, Rise, My Dust! opanovalo kdysi slavný obchodní palác Ostravica, kde nebylo díky rozlehlosti plochy nouze o překvapení. Publikum šlo za světlem a objevovalo pestré divadelní obrazy, aniž by tušilo, že se za nimi přestavuje a rodí další, nový kus scény. A nakonec ani poslední hrdina festivalu, Růžový samuraj od Burki & Com, nepolevil v množství překvapivých propojení. Například jedna z tanečních etud pracovala v prázdném prostoru s jedinou rekvizitou - bubenickými činely. Jindy se na parketu objevil zpěvák s hlavou v křišťálovém lustru. Dynamiku představení dodávala bubenická sóla Michala Budinského z Lazer Viking, a když nehrál (jen) on, zněla hudba Jiřího Konvalinky (Vložte kočku, Mutanti hledají východisko). Komorní intermezza navíc naživo odzpíval Dominik Zezula z Post-hudby.
Člověk snadno zapomněl na čas, starosti i opatření a pobídka názvu festivalu byla snadno vyslyšena. Tak vpřed! #zazivoukulturu
Move Fest
7.-11. 10. 2020 Ostrava
foto © Marek Dušek, Kamil Hauptmann
Michal Pařízek 29.11.2023
Vizuální charakteristika jubilejního patnáctého ročníku byla ve znamení jakéhosi obřího flipperu, což se záhy ukázalo jako nadmíru příhodné.
Eva Karpilovská 28.11.2023
V půlce koncertu skupina opustila podium, aby se vrátila k upravenému, akustickému setupu, kterým se opravdu přenesli do dob před rock’n’rollem. Long Before the Rock’n’roll.
Tomáš Jančík 26.11.2023
Absolutní zapálení a smysl pro detail je vidět i ve chvíli, kdy raperovi na moment vypadne text – žádná nejistota, ve vteřině nastupuje freestyle.
Dominik Polívka 26.11.2023
Holubice, Macintosh a řecké sloupy. Procházím estetiku videí kanadského producenta Patrika Driscolla. Vše v dřevní kvalitě 3D modelů z počátku milénia.
Kryštof Kočtář 24.11.2023
Laťku norští hudebníci nasadili dost vysoko hned ze startu, avšak euforická cesta do cíle se nesla v jejím neustálém navyšování a překračování.
Michal Smrčina 23.11.2023
Kdo by se nebál do Divadla Hybernie? Toto místo si příliš nespojuji s kapelami typu Laibach...
Lukáš Grygar 22.11.2023
Když došlo na O Superman, nebudu lhát, že mě nedojala – slyšet naživo basový nájezd doprovázející „so hold me, mom“ je samozřejmě chvilka do památníčku.
Jiří V. Matýsek 21.11.2023
Post-festivalová deprese bude po letošním Blues Alive tak nějak silnější. Všechno si prostě sedlo.
Ondřej Pěkný 18.11.2023
A pak se na scéně objevuje kladivo. S topůrkem barvy magenta, jiným, než dvě výše zmiňovaná. Jsou tedy tři? Jedno se transformovalo?
Filip Peloušek 15.11.2023
Když se o pár měsíců později blížím šlehaný štiplavým podzimním větrem přes Hlávkův most k Fuchsu, mám tušení, že tentokrát dostanu trochu jiný druh zážitku.