Články / Recenze

Všechno je pravda, nic není nemožné (Enter Shikari)

Všechno je pravda, nic není nemožné (Enter Shikari)

Jarmo Diehl | Články / Recenze | 26.04.2020

OHODNOŤTE DESKU

„Je to nový začátek, nebo jsme blízko konce?“ ptá se Rou, než zařve: „Pokud je tam někdo, dejte mi znamení!“ Rou Reynolds vyrazil se svými Enter Shikari do prázdných ulic. V ruce mají sedmou desku Nothing Is True & Everything Is Possible, k tomu solidní koncept a plnou hubu politických keců vztahujících se k brexitu i ke zdravotnímu systému vlastní země. Osobité kloubení elektroniky a posthardcoru zůstává, a to v té vykřičenější, neskrývaně chytlavé formě, na druhou stranu vinit je z lacinosti… Na to je novinka příliš komplikovaná a ambivalentní, ostatně ostrovní média nejsou v hodnocení skoupá: NME 4/5, podobně jako Kerrang!, Q nebo Sputnikmusic. „Apocaholics“ rozšiřují bitevní pole, nejde jen o „drinking gin and tonics“. Na to jsou příliš chytří.

„Our minds are firewood/ And now we spark the match/ We set ourselves alight/ Oh, truth hurts/ Now you know - truth frees,“ zní ve skladbě Marionettes, která je rozdělená do dvou částí. Střídání sboru a Reynoldsových elegických popěvků funguje na výbornou. A v těchto chvílích lze přistoupit na metaforu dětského hřiště, která k Enter Shikari pasuje formálně i obsahově. Britové ladně přeskakují mezi jednotlivými hudebními styly, nebojí se výšlapů ani toho, který skákací panák se jim zrovna připlete do cesty. Textově chtějí oslovit vnímavější teenagery i jejich starší sourozence, vykřičenými proklamacemi míří za streetpunkovým publikem.

Není problém jim to uvěřit. V jejich DNA je rozpuštěné držkování Rage Against the Machine, metalcorové divočení, kabaretiérská nonšalance System of a Down i chvatné elektronické riffy a breakcorové rytmy, nestydí se za baladické chvění ani trhání oblohy po vzoru Muse. Trvat to ještě o chvíli déle, nepochybuji, že by došlo i na ozvěny Queen, tedy pokud je nebudeme chtít slyšet v závěrečném songu Waltzing Off the Face of the Earth (II. Piangevole). Nic z použitých prostředků netrčí, jakkoliv by z jednotlivých ingrediencí na první pohled dávila i Čapkova zvířena.

Posluchač, který není z okruhu příznivců, bude uvažovat, komu je deska určená, kdo je uvyklý tak promptním žánrovým spletencům, které připomínají městský parkúr z jednoho okraje velkoměsta na ten druhý: divadelní dům, politická shromáždění, plné stadiony, vážnohudební seance i zevlování omladiny sjeté k řece. Jedno prostředí střídá druhé, podobně jako se míhá písnička za písničkou. Fanoušci Enter Shikari jsou zvyklí na ledacos, tady budou muset přistoupit i na menší množství prvoplánových vypalovaček, u některých položek by jim dokonce mohl zaskočit čaj o páté (hravá pompézní orchestrálka Elegy for Extinction).

Volnočasová hřiště po celé Británii jsou prázdná jen zdánlivě. Enter Shikari se prohánějí na všech najednou a stihnou u toho řičet nevšední touhou po životě i plivat jedovaté mrmlíky do ksichtu těch, kteří drží vachrlatý, nejen ostrovní systém v rukou. „I used to be the king/ But they took everything/ They even stole my crown,“ slyšíme v závěru nahrávky. Enter Shikari se ovšem okrást nenechají, jejich nepodlézavý entuziasmus se vzít nedá.

Info

Enter Shikari - Nothing Is True & Everything Is Possible (SO, 2020)
album na Spotify

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Monolitičnost buďto uhrane, nebo unudí (Phurpa)

Dantez 10.08.2020

Ruské trio Phurpa prezentuje hudbu po vzoru rituálních ceremonií tibetského náboženství zvaného Bon.

Fantazijní krajiny denního snění (Ambar Lucid)

Jiří Akka Emaq 05.08.2020

Již pseudonym hudebnice s mexickými kořeny, vlastním jménem Ambar Cruz, napovídá, o co tady půjde. O bdělé snění a jeho přenos na posluchače.

BC Camplight nemocný, autentický, děsivý

Adéla Polka 03.08.2020

Chlápek vykládá na mikrofon, že je psychicky nemocný a publikum se až hystericky zajíká smíchy. Tohle je tak jednoduché a zároveň děsivé!

Přízrační chlapci aneb Amulet Roberta Bolaña

Libor Staněk 01.08.2020

Bolaño zde čerpá ze svých studentských let, kdy byl považován za buřiče, jenž v duchu infrarealismu házel kameny na přednášející autory a kradl knížky z knihkupectví.

Jeden kmen dvou větví (Jaye Jayle)

waghiss666 31.07.2020

Krátkozraká přirovnání či snad rovnou osočení z vykrádání se snažím přidusit, ale když se pomrkává po velikánech, co ovlivnili kdekoho, těžko se tomu ubránit.

ep's oops: Lindy-Fay Hella – Taag

Barbora Kadlíčková 30.07.2020

Na pomyslné mapě měst zcela zasvěcených hudbě by v Norsku určitě zářivě svítil Bergen, který dal světu jména jako Aurora, Kygo, Gorgoroth a mnohá další.

Hudba k vašim posledním prázdninám (Ohmme)

Lucie Tlustošová 27.07.2020

Je to deska, kterou budete poslouchat na letní brigádě v zahraničí, zatímco budete přemýšlet nad tím, jestli v té cizině nechcete vlastně nakonec zůstat.

Plout ve známých vodách (Woods)

Anna Valentová 24.07.2020

Jemná psychedelie, konzistentně pomalé tempo a patřičná dávka melancholie. To jsou nejnovější Woods.

Zvrácená mystika nasáklá popem (Amnesia Scanner)

Bára Jurašková 20.07.2020

Nezáleží tolik, jestli jde o rozchod lidstva s planetou, sbohem zemi, kterou nepřestáváme ničit, nebo rozchod s přírodou, které se snaží naše technologická společnost vymanit.

Greg Fox spíš hledá, než nachází

Jan Starý 18.07.2020

Foxovou specialitou je osobitý styl: frenetický, vágně tribální, polyrytmický, plný úderů o hrany bubnů a s výrazně organickým zvukem.