Články / Reporty

Všichni jednou umřeme (Hrubá hudba)

Všichni jednou umřeme (Hrubá hudba)

Adéla Polka | Články / Reporty | 13.02.2020

Beznadějně vyprodaný Kabinet Múz se pomalu plní. Zastoupeny jsou všechny věkové kategorie a ti starší si suverénně berou židle do předních řad. Hned v úvodu se Jiří Hradil omluví za nekomfortní podmínky a rozpaluje publikum originální verzí Slovácké suity.

Na pódiu ve středu září v bílých košilích seskupení Horňácké muziky Petra Mičky, které těsně z obou stran svírá Lesní zvěř. Prvotní rozpaky, které jsou na podiu patrné, se pomalu rozplývají, zvuk si sedá a zdánlivá roztříštěnost a hrubost obou těles mizí, vzniká fúze mezi starou a novou hudbou. Propojování dvou světů bude tématem celého večera.

Temné melodie Lesní zvěře, které tepou progresivním beatem, rozkrajují smyčcové party opatrně, ale sebejistě, a skladba Frank Frank rozpaluje sál. Petr Mička se ujímá slova a uvádí další skladbu, kterou představí v její nejstarší podobě. Sálem se rozezní mohutné mužské vokály „Háj, háj“ a starší diváci si pobrukují s nimi. Pánové na podiu se culí na mladé dívky v prvních řadách, culení pak přeruší krojovaná dáma o berlích v bohatém kroji, která všem bere dech. Anna Šajdlerová, opřená o berle sotva stojí a ruce se jí třesou, zpívá tenkým dojemným hláskem, který jako by nezestárl. V publiku je cítit obdiv a nostalgie.

Dnes večer propojujeme kořeny a dáváme jim možnost znovu růst, pokoušíme to staré a dáváme tomu „nový kroj“. Když Šajdlerová dohledá svého Janíčka, nastoupí opět Mička: „Tak jsme vám ju po tom úraze rozhýbali!“ a intimní atmosféra zmizí s krojovanou dámou v zákulisí. Mička zahuláká do publika, jestli je přítomen pan Smutný. Lidé se rozesmějí a po chvíli na podium vstupuje rozesmátý a rozhodně ne smutný pán v letech, který si po cestě nejspíš odřel obočí, které krvácí. Smutný ničeho nedbá a spustí od podlahy o starém vdovci.

Fotogalerii z koncertu najdete zde

Téma smrti proplouvá jako leitmotiv celým večerem a nelze si nevšimnout, že starší generace si o ní zpívá s úsměvem na rtech, kdežto ti mladší téma prožívají s větší vážností. Lehce pohřebním dojmem vyznívá ve varhanním podání i skladba Kebys była katolíčka. Velmi dobře pak funguje spojení starého a mladého přístupu ve skladbě, kterou Hradil nazývá „turbovka“, kdy do pulzujícího beatu vplouvají velmi nevtíravě a melancholicky smyčce a skladba graduje přes nu-jazz až do taneční podoby.

To už se na podium vrací stará dáma a z publika se ozývá ženský hlas se slovy: „Já vás milujem!“ Šajdlerová zpívá opět o Janíčkovi a doprovod Lesní zvěře jí překvapivě přirozeně sluší. Když zazpívá „ej bože rozbože, co jsem to porobila“, podtrhnou její něžný výstup silné mužské vokály a člověk má dojem, že zpěvačka skutečně v životě provedla něco špatného.

Modré a červené dvojcédéčko pak přichází pokřtít pálenkou Milan Tesař, který hledá přízviska pro Hrubou hudbu a přes Hrubína se dostává k hrubé mouce, čímž přeje ansámblu, aby byli stále čistí a hrubí. Na závěr zazní píseň Vandrovali hudci a Miloš Rejsek s Jiřím Hradilem se zasněně pustí do zpěvu s Horňáckou muzikou. Koncert uzavírá nečekaný host v podání Jaroslava Rudiše, který svým recitálem, který známe z Kafka bandu, oznamuje, že „já, ty, už nejsme my“.

Sice tu jednou nebudeme, ale s Hrubou hudbou, která ten večer dokázala velmi vkusně propojit starou generaci s mladou, se nám ta informace snáší nějak líp.

Info

Hrubá hudba
12. 2. 2020 Kabinet múz, Brno

foto © David Pelikán

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Order of Sonic Chaos: projektivní hra ve sklepě

Minka Dočkalová 26.06.2022

Když vstupujete do sklepní části Husy na provázku, kde se nachází scéna brněnského performativního pole Terén, můžete si být jisti, že vždy budete svědky něčeho...

Slunovrat po dvaatřiceti letech s Crime & the City Solution

Václav Adam 24.06.2022

Současná inkarnace Crime & The City Solution sice neoplývá tak zvučnými jmény, jako když jednu dobu téměř stínovali sestavu The Bad Seeds, ale úterní koncert byl velmi přesvědčivý.

Hvězdy, rituály a splněná přání aneb Respect Festival 2022

Akana 23.06.2022

Letos už se ale fantazie týmu kolem Borka Holečka mohla opět rozletět všemi směry. Díky tomu si návštěvníci mohli vychutnat tradiční geograficky i žánrově pestrý hudební mix.

Mesiášský komplex, nuda k uzoufání i Prince-zna (Tempelholf Sounds 2022)

Vojta Chmelík 22.06.2022

Po první díle přinášíme pokračování reportáže z berlínského festivalu Tempelhof Sounds. Muse, The Strokes, Anna Calvi a mnozí další. Včetně spálené kůže.

Právě teď žiju dobrý život: Dům kultury a naděje v HaDivadle

Minka Dočkalová 21.06.2022

Zkuste si vybavit jediný okamžik svého života. Vzpomeňte si a znovu prožijte pocit, kdy jste si v duchu řekli: ano, teď žiju opravdu dobrý život...

Přivykání na tmu i asociační hra (Trojvernisáž v Galerii TIC)

Minka Dočkalová 16.06.2022

V Galerii mladých ožívá snově surrealistické mojo, o patro výše implicitně stalkerský polodokumentární film a vedle, v Galerii u Dobrého pastýře je možné zažít dotyk postapokalyptického světa.

Rozinkové bombardéry, pražská šunka a bílé i černé kněžky (Tempelhof Sounds 2022)

Vojta Chmelík 14.06.2022

Když byl loni ohlášen nový festival s headlinery Muse a The Strokes na letišti Tempelhof, poskočil jsem radostí. A rovnou schytal od okolí pár jízlivých narážek.

Pěsti vzduchem (Dälek)

Lukáš Grygar 09.06.2022

Chvěje se sál, drnčí jeho železný interiér, mám cukání spustit něco jako pogo, ale dopadlo by to těmi pěstmi.

Woodkidovy podivuhodné příběhy

Veronika Mrázková 08.06.2022

Když pak nastoupil Woodkid s osmičkou hudebníků a přerušil několikaminutovou zvukovou ouverturu v záři tepajících červených bodovek, stačilo pár tónů hitovky Iron a bylo uvařeno.

Blues bez šťávy (Eric Clapton)

Jiří V. Matýsek 08.06.2022

Co ale zmůže skvělý setlist, když veškeré emoce končí na kraji pódia? Eric Clapton jako pára nad hrncem.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace