Články / Rozhovory

Vstupní prohlídka: Ai Fen

Vstupní prohlídka: Ai Fen

redakce | Články / Rozhovory | 26.02.2020

„Zahraju dvakrát, zatím v Česku, jednou v Brně a 27. února křtím album postforever v pražském Punctu. Pak pojedu turné s perfektním projektem The Boiler, se kterým zahraju i v Brně,“ říká polsko-čínská hudebnice a producentka Ewelina Vlcek-Chiu aka Ai Fen. Umělkyně, známá z witchwave dua Ba:zel, po prvních singlech právě vydává debutové album postforever, které obsahuje deset tracků pohybujících se v žánru experimentálního popu s prvky screama, ambientu a techna. Co jí baví, za co utrácí a z čeho má strach?

Co tě inspirovalo k hudebnímu stylu, který hraješ?
Říkám, že je to screamo pop nebo trauma pop, protože se jím nechávám zcela pohltit a občas musím křičet. Zároveň ze sebe vytahuju to, co mě nejvíc děsí.

S Ba:zel jsem se hodně soustředila na externí věci: politiku, společenské teorie, chování lidí v kapitalistickém světě. Zeptala se mě kamarádka, jestli emocionálně riskuju, jestli je tohle tvorba, kterou mám strach sdílet. Uvědomila jsem si, že ne. Nešla jsem do hloubky, snažila se utajit své emoce za cool filtry. Vyzvala jsem tedy sama sebe k sestupu do vlastních hlubin, obklopila se samotou, brečela jsem, křičela, vztekala se.

Zároveň jsem měla technický problém, neuměla jsem vůbec jednat jako producentka. Abych se z toho pocitu bezmoci a paralýzy dostala, rozhodla jsem se soustředit na povědomý element: svůj hlas. A to taky odkazuje na to, co na desce postforever řeším nejvíc - identitu a existenciální výzvu žít v době klimatické krize, protože ta krize bourá strašně moc představ o budoucnosti, ve kterých jsme byli vychováni.

Čím se bavíš/živíš vedle hudby?
Dýchám a potím se hudbou a zvukem. Dlouho jsem dělala vedlejší věci: studovala jsem neurovědu v USA, pak literární a kulturní teorii v Praze, učila jsem angličtinu, od šestnácti jsem měla nějaké pravidelné práce. Od roku 2014, kdy jsem potkala Dana Vlčka (druhá polovina Ba:zel, pozn. ed.) a on mi řekl “máš hezký hlas, pojďme udělat projekt”, se věnuju jenom hudbě. Je pro mě ale velmi důležitá i jóga a meditace.

Co je nejhoršího na hraní v kapele/hraní bez kapely?
Zatím jsem hrála jako Ai Fen jenom jednou. Bylo to vlastně poprvé, co jsem byla na pódiu sama, a byla jsem z toho dost nervózní, ale nakonec jsem si to hodně užila. Pohltilo mě to vlastně nejvíc, co se mi kdy stalo, asi díky tomu, že jsem nemusela reagovat na nikoho jiného krom sebe. Hraní s někým tě vysává, ale zároveň přidává energii. Když sdílím pódium s někým druhým, nejsem schopna se do té hudby ponořit úplně, jsem více připoutaná k realitě. Ale když hraju sama, řeším jenom sebe, jsem zaplavena hudbou a nechávám se unést víc.

Co bezpečně rozhodí tvoji pozornost?
Strach o budoucnost.

Bez jakého jídla a pití by se neměla obejít žádná koncertní backstage?
Vincentka, teplý čaj, voda. Po koncertě vřele vítám domácí pálenky.

Za co utrácíš peníze/čas, co se týče hudby?
Neexistuje něco jako útrata času, všechno má svůj smysl, i když ti to přijde zbytečné v tu chvíli. Je to tak i s penězi, jako většina hudebníků často nemám moc peněz, takže rozhoduju pečlivě, jak utratit to, co mám. Nejvíc teď šlo na master a výrobu kazet.

Jak bys charakterizovala současný svět ve třech větách?
Nadměrnost, která nás rozptyluje od sebe samých. Velká nerovnováha. Nádherná možnost v nebezpečí velkého strachu.

Info

Ai Fen
fb interpreta

Živě:
Ai Fen + Sky (pl) + Oh hi bye
27. 2. 2020 20:00
Punctum - Krásovka, Praha
fb událost

The Boiler (at) + Ai Fen + Salvia
4. 3. 2020 20:30
Bajkazyl, Brno
fb událost

foto © Natalie Kuznetsova

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Jan Richter (Front Porch Music Fest): V posledních letech pozoruji cosi svěžího

Jarmo Diehl 14.07.2020

Amerika ho inspirovala i při pořádání letošního Front Porch Music Festu, který vychází z tamních „verandových“ sessions. Interview.

Hello Marcel: S kapelou nikdy nevíš, co tě potká hezkýho

su 13.07.2020

Hello Marcel neboli duo Michael Macek a Adam Sodomka hýří vtipem i krutými beaty. Čím hýřili v rozhovoru na Hlaváku?

Vstupní prohlídka: A Dull Set

redakce 11.07.2020

Jak se žije expatům v hlavním městě, jestli se tu cítí a sami a co by si přáli najít v každé backstagi?

Dalibor Hála (VlčkoviceFest): Objevit pár nových věcí i pro sebe

Jarmo Diehl 07.07.2020

VlčkoviceFest je každoroční víkendová multižánrová akce, jejíž první ročník proběhl už před patnácti lety, to ještě pořádalo občanské sdružení Podblanicko.

Edúv syn: Tak to pusť…

redakce 06.07.2020

V nové rubrice Tak to pusť… Full Moon vybírá hudebníkům desítku hudebních ukázek a povídá si o nich s nimi. V premiérovém díle hovořil objev slovenského rapu Edúv syn.

Martin Kalenský (Světadílna): Tak trochu divnej country club

Libor Staněk 01.07.2020

Nezávislý prostor Světadílna se za dobu své krátké existence stal stěžejním místem pro pořádání hudebních akcí na jihu Čech. Skejty a country?

Vstupní prohlídka: Melis

redakce 30.06.2020

Písničkářka a producentka Melis je dlouhodobě usazená v Berlíně. Před vystoupením v Mariánských Lázních ji necháváme projít vstupní prohlídkou.

Marianna Cimburová (Festival Deziluze): Máme rádi kontrasty

Jarmo Diehl 23.06.2020

Začátek léta se už slibně rozjíždí, tedy co se týče menších festivalů, čehož důkazem je i multižánrová Deziluze, letos se odehrávající v pivovaru Herold.

Vstupní prohlídka: LemonHeart Club

redakce 16.06.2020

LemonHeart Club tolik nevěří na melodie, spíš na noise, sludge, drone, jak dokazuje i aktuální nahrávka Nevědomí. I do něj se vydali členové skupiny během Vstupní.

Douška vydavatelská: Deadred Records

redakce 14.06.2020

Label Deadred se věnuje především vydávání „slovenského over-electronického terénu“. Co chystají, co mají venku?