Články / Rozhovory

Vstupní prohlídka: David Keenan

Vstupní prohlídka: David Keenan

redakce | Články / Rozhovory | 03.03.2020

David Keenan je irský písničkář nejklasičtějšího střihu. Jako své inspirace uvádí The Beatles, Leonarda Cohena nebo Boba Dylana. Málokdy ho uvidíte jinak než v dobře padnoucím saku a elegantní vestičce. Do party ostrovních srdcerváčů se španělkou se dostal úplně hladce, ódy na něj ještě před vydáním debutu pěli Passenger i Glen Hansard, Hozier si ho vzal jako předskokana na evropské turné. Právě s ním se v srpnu představil pražskému publiku před vyprodaným Forem Karlín. A v listopadu se do Prahy vrací, tentokrát sám za sebe a se svou očekávanou debutovou desku A Beginner's Guide to Bravery.

Co tě inspirovalo k hudebnímu stylu, který hraješ?
Jako lidská bytost jsem dílem všeho, co jsem viděl a vstřebal v průběhu procesu, kterému říkáme život. Nevzpomínám si na moment, ve kterém bych se rozhodl dělat hudbu, kterou dělám. Zvuk se vyvíjí v čase jako mé nálady a druhy emocí nebo krajiny, které se snažím ve své hudbě a textech zachytit. Na desce Beginner's Guide to Bravery jsem chtěl zmapovat svůj vlastní vývoj v průběhu čtyř zásadních let. Některé myšlenky prostě nejlíp vystihovalo to, když jsem byl sám se svou elektrickou kytarou, jinde jsem se potřeboval schovat za nějakou smyšlenou postavu a přibral jsem si k tomu rovnou celou kapelu. Hráli jsme pak společně dva roky. Pak najednou přišel pocit, že je čas nahrát desku, zachytit ten narativ a energii, co jsme v té době měli. Zvládli jsme to za týden, muselo to být syrové, realistické, pudové a vystihovat podstatu mých životních zážitků.

Čím se bavíš/živíš vedle hudby?
Cestováním. Mám ohromnou radost, když můžu vlézt do jezera nebo oceánu, je to strava pro duši i tělo. Taky pořád píšu, je to každodenní úleva od myšlenek, co mi pořád poletují hlavou. Rád trávím čas se svými blízkými, to mě naplňuje. Zároveň je pro mě důležité se udržovat v kondici každodenním hraním a psaním. Jestli vás zajímá, zda mám rád větrné procházky na pláži a večeře při svíčkách, tak jo!

Co je nejhoršího na hraní v kapele/hraní bez kapely?
Jsou to naprosto odlišné zážitky, s kapelou i bez se ale cítím, že říkám něco pravdivého o světě a nejsem izolovaný. Pokud chci velký zvuk, kapela mi ho poskytne. Zároveň to s sebou nese přátelské chvíle společného smíchu a blízkosti obecně. Jsme jako jeden kmen a všichni bojujeme za stejnou věc. Zároveň je to v něčem omezující. Když jsem sám s kytarou a svými slovy, mohu se vydat směrem, kterým to s kapelou nejde. Oba dva způsoby mám nesmírně rád, stejně jako nahrávání, písnička si prostě sama řekne, jestli potřebuje jedno, nebo více vesel.

Co bezpečně rozhodí tvoji pozornost?
Často mě rozhodí něco při koncertě, třeba když mi spadne nějaké náčiní na zem nebo když se v publiku objeví někdo, kdo chce hrozně něco říct, aby to dav slyšel. Ale to se nestává často a musím uznat, že občas jsou to fakt perly. Takových situací se dá ale využít, v nejlepším se všichni společně zasmějí.

Bez jakého jídla a pití by se neměla obejít žádná koncertní backstage?
Voda, zázvor, med. Zeleninová šťáva a čaj. Taky káva!

Za co utrácíš peníze/čas, co se týče hudby?
Tak nějaké peníze za vybavení se v mém rozpočtu objevují pořád, mám rád i bazarové poklady. Utrácím i za knihy, ty se zažloutlými stránkami jsou mí největší parťáci. A vinyly! Bůh žehnej darům, co za sebou nechali hudební velikáni.

Jak bys charakterizoval současný svět ve třech větách?
Subjektivní peklo a nebe, spolupráce mezi chaosem a klidem, polární záře rozděleného a spojeného.

Info

David Keenan
fb interpreta

živě:
David Keenan (irl)
7. 11. 2020 20:00
Chapeau Rouge, Praha
fb událost

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Pořadatelská: Ivo Kraml, Květa Čulejová (Dobršská brána)

redakce 29.07.2020

Festival Dobršská brána je zasazen do malebného pošumavského prostředí vesničky Dobrš, pořádaný kolegy z architektonického ateliéru Arsfabrika. Čím se dále baví?

Markéta Monsportová, Tomáš Prinz (Švihák): Mariánské Lázně jsou nejlepší open air

su, Jarmo Diehl 28.07.2020

O fungování mariánskolázeňského spolku a bydlení v lázeňském městě vypráví Markéta Montsportová, která u zrodu spolku stála a vedla ho téměř po celou dobu a Tomáš Prinz, který od ní…

Vstupní prohlídka: Ondřej Zámečník Quintet

redakce 22.07.2020

Autorské kompozice energické, nástrojově rozmanité, někdy až naivně melancholické? Současná improvizovaná hudba je barevná jako léto. V Dobrši!

Petr Wagner, Vasil Jurásek: Meziprostor nás baví jako celek

su, Jarmo Diehl 21.07.2020

Odmítají komerční sponzory, ale zdůrazňují, že akce není zdarma a na všechny náklady se pokouší vybrat formou dobrovolných příspěvků. Rozhovor, tip na výlet.

Saša Pastorková, Maroš Pavúk (Slovenské alternatívne leto): Treba zapracovať na klubovom divákovi

Aneta Martínková, Jarmo Diehl 16.07.2020

Po desetileté odmlce se odehrál ročník jako „nostalgická spomienka ľudí s iným názorom“. Letos se uskuteční poprvé v kempingovém areálu u jezera Počúvadlo a má to být edice přelomová. Rozhovor.

Jindřich Krippner (Divadlo Archa): Experiment: léto ve městě

Aneta Martínková, Jarmo Diehl 15.07.2020

Jak se daří Arše, co připravuje a co se mění v důsledku koronavirové pandemie? O dnech všedních i nevšedních.

Jan Richter (Front Porch Music Fest): V posledních letech pozoruji cosi svěžího

Jarmo Diehl 14.07.2020

Amerika ho inspirovala i při pořádání letošního Front Porch Music Festu, který vychází z tamních „verandových“ sessions. Interview.

Hello Marcel: S kapelou nikdy nevíš, co tě potká hezkýho

su 13.07.2020

Hello Marcel neboli duo Michael Macek a Adam Sodomka hýří vtipem i krutými beaty. Čím hýřili v rozhovoru na Hlaváku?

Vstupní prohlídka: A Dull Set

redakce 11.07.2020

Jak se žije expatům v hlavním městě, jestli se tu cítí a sami a co by si přáli najít v každé backstagi?

Dalibor Hála (VlčkoviceFest): Objevit pár nových věcí i pro sebe

Jarmo Diehl 07.07.2020

VlčkoviceFest je každoroční víkendová multižánrová akce, jejíž první ročník proběhl už před patnácti lety, to ještě pořádalo občanské sdružení Podblanicko.