redakce | Články / Seriály | 25.10.2021
Část materiálu, kterou najdete na albu Prvoroj, vznikla ještě pod hlavičkou skupiny Superego Kid, ovšem příchod koronaviru podnítil jak dodělání nahrávky, tak i změnu názvu. Franzie mísí postrock, noise i ambient, ale i brněnskou alternativu, což budí velká očekávání, jak bude jejich materiál fungovat živě. Čekání na podzimní/zimní koncerty si krátíme klábosem nad podstatnými i podružnými tématy ze života hudebníkova i lidského.
více o nové desce *Prvoroj zde*
Co tě inspirovalo k hudebnímu stylu, který hraješ?
Erik: Neřekl bych, že mě přímo něco konkrétního inspirovalo. Spíše se jako kapela ovlivňujeme navzájem. Je to vývoj a já se stále učím nové věci.
Ladzi: Kouzlo fermentace.
Veronika: Nic mě neinspirovalo. Je to souhra nás všech, kde každý dává něco ze sebe. Nikdo z nás se nezaměřuje na nějaký styl.
Mira: Dřívější tvorba Superego Kid a velkou roli v tom hraje i Tame Impala, hlavně dřívější tvorba.
Pospa: Chaotické uspořádání.
Čím se bavíš/živíš vedle hudby?
Erik: Nechci tady nikoho nudit svým popisem práce účetního. Mou celoživotní vášní vždycky byly a jsou bicí a věnuji jim svůj veškerý volný čas, a ten mi proto na jiné aktivity nezbývá.
Ladzi: Světlo a tma.
Veronika: Tím, čím se živím, se moc nebavím, takže bych radši mluvila o tom, co mě baví. Ráda se obklopuji hezkými věcmi od módy až po architekturu. Miluju čas strávený sama se sebou v přírodě, ale i v dobré společnosti s dobrým jídlem.
Mira: Živím se renovováním veteránů.
Pospa: Vedle práce a motání se kolem hudby, ať už aktivně nebo jako čumil, na nic jiného moc času nezbývá.
Co je nejhoršího na hraní v kapele/hraní bez kapely?
Erik: Jednoznačně tahání aparatury.
Ladzi: Já (ego).
Veronika: Nejtěžší je, že se musíme nakonec vždycky shodnout a někdo musí ustoupit. Ale bez kapely nic nedává smysl. Hraní s kapelou je ten nejlépe strávený čas, protože to je čas strávený s nejbližšími přáteli a s hudbou.
Mira: Hlavní věc je asi tahání těžkého aparátu.
Pospa: Domluva/nedostatek motivace.
Co bezpečně rozhodí tvoji pozornost?
Erik: Když si někdo při koncertě s někým nahlas povídá a přehluší tím i kapelu.
Ladzi: ČT24.
Veronika: Jen mé vlastní myšlenky.
Mira: Když udělám nějakou chybu během koncertu. Když mě zaskočí nějaký problém, na který jsem v daný moment vůbec nepomyslel.
Pospa: Kocovina.
Bez jakého jídla a pití by se neměla obejít žádná koncertní backstage?
Erik: Jakékoliv (vegan) jídlo mi udělá radost. A kdo mě zná, ví, že si rád cucnu piva.
Ladzi: Hanácká kyselka.
Veronika: Cokoliv vegan, ale vždy ocením sladkou tečku.
Mira: Určitě by neměla chybět pizza, nějaký salát a mnoho avokád s pečivem. Z pití Jack & cola, pivo, perlivá voda.
Pospa: Moc často se s backstagí nesetkáme, stačí pivo na baru.
Za co utrácíš peníze/čas, co se týče hudby?
Erik: U mě se už za ta léta rozvinul bubenický nákupní fetiš v plném rozsahu a hudební bazar je moje domovská stránka.
Ladzi: Ani jedno z toho.
Veronika: Mám pravidelné lekce zpěvu a ráda se účastním pěveckých workshopů. Zpívání je pro mě forma meditace. Potřebuji na to čas a klid. Dlouze se rozezpívávám a ráda to prokládám dechovým cvičením nebo jógou či tancem. Je to hodně o koncentraci a zklidnění, takže to zabere celkem dost času.
Mira: Peníze utrácím za vybavení, za aparát, efekty, kytary, struny. Nejvíce času trávím poslechem hudby a hraním. Když hraji, tak nejvíc improvizuji sám pro sebe.
Pospa: Za jiné kapely a jejich trika.
Jak bys charakterizoval současný svět ve třech větách?
Erik: Často jsem v úžasu z toho, co jako lidi dokážeme. Jak třeba nádherné může být umění. Ale na druhou stranu mě štve, jaký můžeme být lidi jitrnice a sobecky ničit svět kolem sebe.
Ladzi: Z ulity do bubliny. Miliardy zeměkoulí pohledem orbity. Nadlidi.
Veronika: Po stránce environmentální ho vidím trochu šedě a beznadějně. Svět lidí by mohl být upřímnější a empatičtější. Ale já se snažím tvořit si svůj vlastní svět, naslouchat přírodě, obklopovat se lidmi, které mám ráda, rozpoznávat, co chci, a za tím si taky jít.
Mira: V dnešní době je hodně cítit spěch lidí, pocit, že lidem utíká čas rychleji, než jsme schopni vnímat. Pomalu se ztrácí z každodenního života slušné chovaní, obětavost a láska jak k sobě samým, tak k druhým lidem. Zlatej rok 2019.
Pospa: Použiju hlášku z oblíbeného českého filmu. „Není to zvláštní, jak se to někdy semele?!“ (Columbo)
redakce 18.04.2024
Položili jsme několik otázek hledačce nových talentů, bookerce a dramaturgyni festivalů.
redakce 16.04.2024
Jarní Sharpe, chorvatský INmusic festival, Taylor Swift v Londýně. Na jaké akce nás pozve vášnivý koncertní a festivalový manažer?
redakce 10.04.2024
Loni se jim toho povedlo hodně: v březnu vydali album Farm Alarm, pak dva singly, první evropskou tour a k tomu vydávají soundtrack k počítačové hře.
redakce 04.04.2024
Pokud budu mluvit sám za sebe, tak u mě teď panuje zdravá euforie, protože se mi asi po x letech podařilo dotáhnout do konce moje debutové EP, které vyšlo u…
redakce 03.04.2024
Co ji inspiruje, co ji vyruší, na co jí stačí jedna věta? Marta De Pascalis v našem dotazníčku, před pražským koncertem.
Michal Pařízek 02.04.2024
V programu najdeme známá jména jako místní hrdinky Vera Vice nebo Kitty Florentine, všudypřítomné Tramhaus, kteří vystoupí na akci Vikendica, nebo řeckého croonera Johnnyho Labella.
redakce 26.03.2024
Marie Kieslowski vydala své debutové sólové album Je všechno dobrý? před dvěma lety, nyní na něj navazuje EP s názvem Je to složitější.
Zuzana Malá 24.03.2024
Holandský festival experimentální hudby a umění má pro letošek tučnou soupisku v kategorii legend i ikon součásné avantgardy.
redakce 21.03.2024
"Podlaha bude ružovo-glittrová zaliatá epoxidom, jeden zo stejdžov bude práve na wc v štýle boiler room a zahrá napríklad DJ Záchod (Matwe), I Hate Berlin Manson DJs alebo..." Pár tipů.
redakce 10.03.2024
„Obzvlášť zvu na Dech - ten zvolte v případě, že máte chuť se s námi ponořit do naprosté tmy a naladit se na vnitřní drama jednoho člověka," říká dívadelní dramaturg…