Články / Rozhovory

Vstupní prohlídka: Fred Madison

Vstupní prohlídka: Fred Madison

redakce | Články / Rozhovory | 20.02.2020

Fred Madison je pseudonym Miroslava Šuláka, který svou hudební kariéru započal ve Valašském Meziříčí. Jeho tvorby si všimli Jonáš Zbořil a Jakub Johánek z pořadu Startér Radia Wave a během následujících let odehráli Fred Madison nespočet koncertů. V roce 2017 se frontman odstěhoval do Brna, v srpnu 2018 kapela vydává EP Women a nyní hrají v sestavě Miroslav Šulák, Zdeněk Zajíček, Kristýna Pivodová a Adam Koš. Na podzim 2019 vydali dva singly, Far Away a Blood, teď jim vyšlo nové, eponymní album, které si můžete poslechnout tady.

fotogalerie z vystoupení v Rožnově zde

Co tě inspirovalo k hudebnímu stylu, který hraješ?
Miroslav: Roosevelt, Cut Copy. Určitě toho bylo víc. Ale taneční muzika mě vždycky bavila. Když jamujem, tak to sklouzne kamkoliv, hodně mě baví post punk a psychadelický rock. Ale když skládám, vždycky mi z toho vyjde něco tanečního.

Zdeněk: Můj vývoj v hudbě, kromě Fred Madison mám několik dalších hudebních projektů, které jsou stylově úplně na jiných pólech. Vždy mně bavilo angažovat se do stylů, které pro mě zněly nějak nově, zajímavě, nebo originálně a to přesně FM je. Další věc je výzva, na basu jsem se naučil v dost krátkém časovém rozmezí a to mně motivovalo více zabřednout do tohohle stylu a zároveň se ho naučit pořádně hrát v budoucnu i spoluprodukovat.

Kristýna: Přiznám se, že než mě k sobě kluci přibrali, znala jsem od Fred Madison pořádně jen jeden song, a to sice „Way“ – srdcervoucí melodie, sálající emoce… A to mě dost oslovilo. To je vlastně na té hudbě nejkrásnější, ty emoce, které přes ni vyjadřujeme.

Adam: No tak o tomhle bych dokázal mluvit několik hodin, protože existuje milion faktorů, které mě ovlivnili nebo nějak inspirovali, ale úplně se mi nechce psát další diplomku. Má to na svědomí určitě pár bubeníků například Petr Holásek a Tomáš Neuwerth, ale přímá inspirace k hudebnímu stylu, který hrajeme? K tomuto stylu mě asi přivedl sám Mira a to na koncertě ve Vědryni, kde jsem ho viděl jak vystupuje a řekl si, že s tímto borcem prostě musím hrát za každou cenu. No a jak už to bývá ve filmech, slovo dalo slovo a už spolu nějaký ten pátek objíždíme koncerty.

Čím se bavíš/živíš vedle hudby?
Miroslav: Docela dost ve volným čase hraju online hry na konzoli. Je to pro mě relax.

Zdeněk: Jak už jsem zmínil v předešlé otázce, mám několik dalších kapel a projektů, které jsou aktuálně moje velká časová a zájmová výplň. Jsem studentem vysoké školy, takže se živím v podobě občasných, nebo letních brigád všude možně. Dost mně baví turistika a spontánní cestování všude možně.

Kristýna: Studuju vysokou školu, konkrétně ekonomku, učení mě úplně nebaví, zato studentskej život jo, takže kamarádi, pártošky, seriály a tak. Ale chodim při škole i na brigádu. Když je čas a chuť tak ráda i něco uvařím, upeču. Já mám vlastně pořád co dělat.

Adam: Já se bavím v práci, takže cajk. Pracuju v klubu Varšava na Vinohradech, kde jsem do konce listopadu pracoval jako produkční, a to mě hodně bavilo. A teď jsem se přesunul za bar a dělám provozáka, a to je taky kopec srandy.

Co je nejhoršího na hraní v kapele/hraní bez kapely?
Miroslav: Asi když jedete přes celou ČR a pak přijedete na místo, kde není nic zařízeného, ještě se k vám chovaj jak ke kusu hadru, když nejste headliner a pak z technických důvodů odehrajete půlku koncertu. Naštěstí se to už hodně dlouho nestalo ale začátky byly občas drsný.

Zdeněk: Nejhoršího na hraní v kapele je asi jízda v autech, jelikož často jezdíme i v několika autech najednou, protože bubeník Adam bydlí aktuálně v Praze a zbytek kapely v Brně a já střídavě ve Valašském Meziříčí, takže nejhorší na hraní v kapele vždycky je a bude logistika. A Nejhorší na hraní bez kapely je to, že se člověk může spolehnout jen sám na sebe (což může být někdy i výsada ale není to zrovna náš případ, my se na sebe můžeme spolehnout).

Kristýna: Nejhorší je, že neslyším, jak leze zvuk ven pro publikum. Na stagi mi to v odposlechu šlape a pak se po konciku dozvim, že mě nešlo slyšet. Škoda, že nás nemůžu vidět a slyšet jako divák no. Nejhorší na hraní bez kapely je asi to, že člověk je na place sám za sebe, a je tak víc nervózní, aspoň já to tak mám. S kapelou to vnímám tak, že v tom jedem spolu, nejsem tak nervózní a je to přece jen živější.

Adam: No tak občas lehká ponorka, ale to je zdravé.. Za mě nejhorší dochvilnost . Prostě když se domluvíš na určitý čas a si jediný kdo má auto tak tě začne srát pořád na někoho čekat.

Co bezpečně rozhodí tvoji pozornost?
Miroslav: Prasknutá struna. Neumím to rychle nasadit, nevozím náhradní kytaru. Takže než dohraju písničku, tak přemýšlím, zda to jde odehrát bez zrovna téhle struny, či to nějak vyřeším jinak.

Zdeněk: Marihuana

Kristýna: Úplně všechno, když se musím zrovna učit. A na koncertě když se na mě někdo z publika usměje.

Adam: Záleží v jaké situaci, ale úplně s jistotou to jsou otravní lidi. A před koncertem nejvíc, to potřebuju fakt chvilku klidu.

Bez jakého jídla a pití by se neměla obejít žádná koncertní backstage?
Miroslav: Gulášek a pivečko. Ne jako těžko říct, my jsme nanároční, jsme rádi za cokoliv co pro nás někdo nachystá. Jsme pokorná kapelka.

Zdeněk: Podle mě Voda a jakékoliv teplé vařené jídlo, asi to nejsou úplně nejnáročnější požadavky, ale tohle je můj ideál.

Kristýna: Pivo. A k pivku by se hodil nakládanej hermelín (srdíčko).

Adam: Jednoznačně nesmí chybět pivo… ale to ti řekne úplně každý muzikant, takže to není nic zvláštního. Já třeba bez piva ten koncert odehraju velice těžko. Voda je taky fajn, někdy. A na jídlo náročný moc nejsem. Je fajn tam něco mít, ale že by se to bez toho neobešlo se říct nedá.

Za co utrácíš peníze/čas, co se týče hudby?
Miroslav: Za pedálový efekty. Dost jsem jich prodal a poslal dál, ale pořád jich mám dost.

Zdeněk: Za nové nástroje a vybavení k nim (aparáty, krabičky) poslední dobou mám oblibu ve vyhledávání a kupování starších nástrojů (staré basy, staré synťáky). Občas si ulítnu na nějakém spešl vinylu.

Kristýna: Peníze utrácím za lístky na koncerty nebo fesťáky. Co se týče času, tak nějakej ten čas mi zabere koumání zvuků a nových funkcí na klávesách. Manuál jsem párkrát četla, ale přece jen člověku dá víc, když si sám pokroutí a pomačká ty knoflíky a zjistí co ty klávesy vlastně všechno umí. Taky občas koukám na tutoriály na YouTube, kde jsou různý tipy a triky.

Adam: Teď jsem utratil prachy za nové škopky a udělal jsem si opravdu radost. Mám krásnou Vintage sadu z roku 1976 takže super. A jinak to lítá pořád za paličky a blány.

Jak bys charakterizoval současný svět ve třech větách?
Miroslav: Na to si netroufnu.

Zdeněk: Konzum, nenávist, komfort.

Kristýna: Svět virtuální – mobil jako by nám přirostl k ruce, prsty datlující do černé obrazovky. Svět plastový – aneb brčka, jednorázové kelímky, igelitky, v poslední době dost ožehavé téma. Svět nespravedlivý – nespravedlnost ale vždycky byla, je a bude.

Adam: Já dnešní svět vnímám jako lásku, stres a peníze. V tomto kruhu se točí podle mě velká většina lidí.

Info

Fred Madison
web kapely

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Kancelář Kreativní Evropa: Hlavní je konat

Jarmo Diehl 02.12.2021

Proč je v kultuře více žen, ale na vedoucích pozicích přibývá mužů? Nejen na tuto otázku jsme hledali odpovědi před online konferencí Moc žen a kultura.

Simon Reynolds: Zachycovat módu v pohybu

Karel Veselý 30.11.2021

Pokud jde o alternativní hudbu, těžko bychom v posledním čtvrtstoletí našli vlivnějšího publicistu, než je Simon Reynolds. Rozhovor.

Jacob Kirkegaard: Kremace, nebo rozklad, toť otázka

Václav Adam 09.11.2021

Dánský umělec Jacob Kirkegaard uvede dílo Opus Mors, zachycující v detailech zvuky, které člověk už sám běžně neuslyší, jelikož už je mrtvý... Rozhovor.

Vladivojna La Chia: V krizových situacích si nelibuju

Blanka Kůrková 09.10.2021

Zpěvačka, skladatelka, textařka a vystudovaná výtvarnice vydává páté sólové album, které pokřtí v Praze, Brně a Ostravě.

Jan Jílek (AČFK): Kino se taky vrátí

Jarmo Diehl 06.10.2021

Právě dnes má premiéru film Malířka a zloděj v distribuci Asociace českých filmových klubů. Rozhovor o filmových klubech, postcovidové situaci a víře v budoucnost.

Nela Klajbanová (LITR): Nechceme suplovat existující formáty

Jarmo Diehl 24.09.2021

Tradiční olomoucká událost nabízí to nejzajímavější ze světa nezávislé knižní tvorby a zaměřuje se na autorské a umělecké publikace a my se ptáme její šéfky.

Filip Kršiak (Elbe Dock): Ústí (do) Evropy

Viktor Palák 20.09.2021

Přijedou i Buchty, elita jódlování a tvůrci nejlepších domácích dokumentů. Rozhovor s ředitelem Filipem Kršiakem o cestě z velkoměsta do města – a do Evropy.

VickiKristinaBarcelona: Milujeme blešáky

Adéla Polka 17.09.2021

Skupina jako by se svým vzezřením přenášely při vystoupení do trochu jiné doby. Třicátá léta, New York, špinavé pajzly, vajgly a chlast. A Tom Waits.

Peter „Ryby“ Rybár: Pravý underground je charita

Richard Kutěj 07.09.2021

Jak funguje slovenský undergroundový label, kterému se daří držet krok se světem, jak vypadaly devadesátky na dark elektronické scéně? Nejen o tom je tento rozhovor.

Tomm Prochazka (Dirty Old Dogs): Umět nechat odejít to krásné

Jiří Přivřel 31.08.2021

O inspiracích a tvůrčím procesu, který vedl ke vzniku alba, jsme si povídali s frontmanem Tommem Prochazkou.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace