redakce | Články / Rozhovory | 10.03.2019
Zkuste je nazvat „rockovou“ kapelou a přetáhnou vás převodovkou z Tatrovky. Posledně to udělal boskovický festival a nedivili bychom se, kdyby to mělo soudní dohru. Co tedy ve skutečnosti hrají Panenské plameny, pohybující se na moravsko-slezské ose Kopřivnice – Třinec? Trojice, která za sebou (čti pod sebou v údolí) nechala kapely jako Milano, Murky Ajar nebo Planety, shlíží na devadesátky a bere si tu ze syrového indie, tu pokroucené alternativy, tam ze psychedelie. První album Poníčky si našlo příznivce po celé republice, chystané EP Beskydy má ještě větší ambice. Naživo je můžete vidět po všech světových stranách, do Prahy se chystají mimo jiné na Žižkovskou noc. Pár životopisných dat? Vítejte v tichém kroužku hlučných podivínů.
Co tě inspirovalo k hudebnímu stylu, který hraješ?
Myškin: Neschopnost naučit se základní akordy.
Vlad: Všechno, co mne obklopuje.
Maňa: Myškin a Vlad. A pak určitě kapely, které poslouchám.
Čím se bavíš/živíš vedle hudby?
Myškin: Bavím se vzácnými okamžiky, kdy mě hudba baví. Živím se zeleninou, ovocem, masem, čokoládou. Záleží na chuti.
Vlad: Vykořisťováním zaměstnanců.
Maňa: Hudbou, horama…
Co je nejhoršího na hraní v kapele/hraní bez kapely?
Myškin: Když se posere aparát.
Vlad: Nevím, nevím.
Maňa: Turné.
Co bezpečně rozhodí tvoji pozornost?
Myškin: Ženská ruka na mém koleně.
Vlad: Mužská ruka na mém koleni.
Maňa: Kočka na kuchyňské lince.
Bez jakého jídla a pití by se neměla obejít žádná koncertní backstage?
Myškin: Bez alkoholu, cigaret a tyčinek se žlutým obalem od firmy Havlík.
Vlad: Jemně sycená minerální voda.
Maňa: Pivo.
Za co utrácíš peníze/čas, co se týče hudby?
Myškin: Po dlouhé době mám všechny věci, které k hraní potřebuju, takže můžu utrácet za alkohol, cigarety a tyčinky se žlutým obalem od firmy Havlík.
Vlad: Za hudbu černého lidu.
Maňa: Poslech.
Jak bys charakterizoval současný svět ve třech větách?
Myškin: Mám svůj svět jinak vymyšlenej. Lajny tvý dávno už neplatí. Mám svůj svět jinak roztočenej. Cestu kolem mýho světa sám si zaplatím.
Vlad: Populismus, fašismus, alibismus.
Maňa: Moc lidí, moc odpadu, moc hudby.
Panenská plameny
bandcamp kapely
Živě:
Žižkovská Noc 2019
21. – 24. 3. 2019
Praha
fb událost
foto © Kuba Dobrovolný
redakce 27.06.2019
Dělat rozhovor se skotskými indie rockery Franz Ferdinand, když tušíte, že to pro každého z nich bude xtá dvanáctiminutovka v řadě, to je svého druhu řehole.
redakce 25.06.2019
V pražské Jeruzalémské ulici se zkraje června otevřelo nové kino Edison Filmhub, pročež jsme se zeptali ředitele Film Europe Ivana Hronce.
redakce 24.06.2019
Hradby Samoty, to není zrovna normální festival, a to jak lajnapem, tak umístěním i celkovou myšlenkou. Víc nám řekla dvojka z pořadatelského týmu.
redakce 24.06.2019
Timbertwig mají za sebou jedno EP, ale písniček je více, jinak by taky nemohli koncertovat po Evropě.
redakce 19.06.2019
Mišmaš párty je ideální příležitost zkusit i něco, co je daleko za hranicemi, které si většina umí představit. To je snad princip festivalu, ne?
redakce 18.06.2019
V diáři australských The Last Drinks, kteří jsou známí divokými koncerty, jsou tři neobvyklé tuzemské štace. Rychlé otázky a ještě rychlejší odpovědi Cash Savage.
redakce 17.06.2019
V první části rozhovoru jsme se s ním bavili zejména o showcasech obecně a jejich vnímání v tuzemském prostoru, v druhé části se rozletíme po world music.
redakce 10.06.2019
S Jirkou Moravčíkem nejen o festivalech, africké hudbě či relevanci termínu world music, ale také o tom, že „duši hladící hudby“ se jen tak nezbavíme.
redakce 07.06.2019
Prague Music Performance je mezinárodní festival a institut zaměřující se na organizování koncertů i interpretačních kurzů sólové hry i komorní hudby. Zpovídáme zakladatele a šéfa Jana Bartoše.
redakce 03.06.2019
Na Bílou horu si znovu našly cestu kapely z temných sklepů i popového výsluní, a to zdaleka nejen ty domácí. Tradiční klub Kaštan proživá obrození, Tonda Kocábek je u toho.
