Články / Rozhovory

Vstupní prohlídka: Sekvoye

Vstupní prohlídka: Sekvoye

redakce | Články / Rozhovory | 03.01.2020

„Frustrovaná část jedinců se oddělila od nadprodukcí posedlého epicentra společnosti. Několika se podařilo uniknout politice vůní, která má jediné heslo a tím je nadprodukce. Skleněné paláce, ruiny minulosti, jim poskytly útočiště. V nich nalezli nástroj, jenž probouzí Ramúr, rostlinu, která lidem hrající na pulzívu – onen nástroj, projektuje prapodstatu,“ pronáší ke svému debutu Ramúr dvojice Sekvoye, tedy Mikuláš Hamerla (texty, rap) a Štěpán Kopečný (hudba, mix). Po dvou vydaných EPs se rozhodli pro konceptuální album a posun k syrovějšímu a nekompromisnějšímu vyjádření. Co více na sebe řekli, jak nekompromisní jsou mimo koncept?

více o desce Ramúr zde

Co tě inspirovalo k hudebnímu stylu, který hraješ?
Mikuláš: Nejdříve pouze čirost slova a, bohužel, Tafrob. Teď je to už jenom čistá separace od běžného rapu a honba jak za zvukem, tak za obsahem. Experimentální rap se u mě postupem času stal snad jedinou správnou verzí rapového poddání, všude jinde vnímám silnou zaostalost a neoriginalitu.

Štěpán: Tvorba Sekvoyí vzniká konfrontací s Mikulášem a jeho rodinou alter eg. Máme sdílenou lásku k některým interpretům, filmům a spisovatelům, ale samotná věc vždy vyvře z jamovaček, sezení a přemítání.

Čím se bavíš/živíš vedle hudby?
Mikuláš: Mimo to, že vedle Sekvoyí vaříme několik dalších hudebních projektů s různými lidmi, jsem si třeba letos k narozeninám nadělil první knížečku absurdně komických povídek o Šeronýmu Čůrovi, mladém vodohospodáři, kterému se děje neskutečně nadpřirozené absurdno a ho to vůbec nezajímá. K tomu jsem se letos přidal k dramaturgickému týmu festivalu Fajfr Štýl. Jinak se rád flákám a brigádničím v Kabinetu Múz a ve skladu zverimexu.

Štěpán: Věnuji se produkci v různých významech toho slova a pozvolna se snažím najít své místo ve zmateném nádherném světě a na lapeném polámaném pracovním trhu.

Co je nejhoršího na hraní v kapele?
Mikuláš: Čím víc jsi kompletní, tvůrčí mozek, tím více musíš dělat kompromisy s dalším kompletujícím se mozkem, který musí mít naprosto stejnou váhu ve veškerém rozhodování. Ale to je přirozené. Jo a přídavky na koncertech.

Štěpán: Pořadatelé, co nečtou ridery, komunikace kapely na dálku, odlišné představy a míra zápalu, bookingy, co nedávají smysl.

Co bezpečně rozhodí tvou pozornost?
Mikuláš: Zvukař, číšník, ale na koncertě už máloco. V osobním životě mě rozhazuje všechno a neustále, díky tomu jsem taky schopný něco produkovat.

Štěpán: Cokoliv, co je v tu chvíli lepší než to, na co se mám doopravdy soustředit.

Bez jakého jídla a pití by se neměla obejít žádná koncertní backstage?
Mikuláš: Já většinu života vůbec nepiju alkohol, takže pivka a chlast jsou pro mě passé a jídlo po koncertě je fajn, ale nepotřebuju to. Je to hezká přidaná hodnota od klubu/místa, kde hraješ, ale zároveň je to overrated. Na druhou stranu chápu, že pokud jedeš nějakou sérii, tak je to jedna z mála možností se normálně najíst. Raději bych odjížděl s knížkou nebo deskou, kterou by mi klub daroval, než s plným břichem a opilý.

Štěpán: Když není vše technicky, jak má být, tak to chlebíček nezachrání. Všeobecně bych rád, aby se pořadatel o kapelu postaral od začátku, kvalitně komunikoval, ukázal venue, backstage, představil zvukaře a v rámci možností udělal vše pro to, aby se interpreti cítili příjemně a mohli předvést co nejlepší výkon.

Za co utrácíš peníze/čas, co se týče hudby?
Mikuláš: No jelikož stále jedeme všechno z kapsy, tak peníze za kapely jsou docela zásadní výdaje, v určitých bodech roku. Dřív jsem dost jel CD´s, ale to chcíplo, tak pomaličku čichám k vinylům. Kupovat digitál mě nikdy moc nevzrušovalo a díky Bandcampu a Spotify to odešlo úplně. No a čas utrácím denně, hrabáním se v nové muzice, jsem na tom závislý a miluju ten tok novoty. Koncertní setup mám snad na nějaký čas kompletní, tak aspoň na něčem už nestojí peníze.

Štěpán: Za nástroje, příslušenství, časáky, občas nějakou desku. Klasik.

Jak bys charakterizoval současný svět ve třech větách?
Mikuláš: Polámaný, pomalý, bipolární, lapený, levný, svět je zmatený, je nádherný. Zatím lehce promarněný potenciál paralelního kyber světa, alespoň pro obyčejného uživatele. Pomalé odloučení od současného lidství, i když to je možná pouze vývoj.

Štěpán: Polámaný, pomalý, bipolární, lapený, levný, svět je zmatený, je nádherný. Lesk po plnu nezaplní lesky. Lidi málo chodí do lesa.

Info

Sekvoye – Ramúr
bandcamp projektu

foto © Marcel Skýba

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Michael Gira (Swans): Nebyť karikatúra

Lucia Banáková 23.09.2020

Michael Gira má bohatý životopis, začína zložitým detstvom, nie každému sa podarí osláviť šestnáste narodeniny vo väzení za predaj hašišu v Jeruzaleme. Rozhovor.

Deset lásek ze Žižkova: Pavel Karous

redakce 19.09.2020

Deset tipů na to, čeho si při příští návštěvě všimnout, kam zajít na pivo a kde si zanadávat na necitlivou výstavbu od autora projektu Vetřelci a volavky.

Vstupní prohlídka: Sketchbook Quartet

redakce 15.09.2020

Sketchbook Quartet je vídeňský jazzový kvartet, jehož členové sdílí svěží pohled na hudební improvizaci a kreativitu. Jaké další indicie nám dali?

Moon Crew #30: Matěj Krč

redakce 14.09.2020

Brno meets Praha, hardcore straight edge meets ořechovka. Jubilejní díl Moon Crew odhaluje našeho letitého fotografa Matěje Krče.

Colin H. van Eeckhout (Amenra): Nikto si v poslednej dobe nesiahol na dno

Lucia Banáková 13.09.2020

Za dvadsať rokov existencie toho Amenra stihli pomerne dosť, vydali šesť albumov z cyklu Mass, založili kolektív spriatelených projektov a tak trochu i vlastné náboženstvo.

Pořadatelská: Martin Režný (Hlukovæ mysteria)

redakce 09.09.2020

Můžete ho znát jako organizátora, ale i hudebníka, preferuje hraní v improvizačních kolektivech, u Korobushka records vydává pod nickem Sakkikangas.

Pořadatelská: Antonín Kocábek (Kaštan – scéna Unijazzu)

redakce 08.09.2020

V Pořadatelské zve Tonda na řadu koncertů, které v Kaštanu proběhnou a samozřejmě taky na UniMoon!

Jiří Jirák (Indican): Je to o spolupráci kultur, ras a principů

Vojta Chmelík 05.09.2020

Jak se v Indican setkávají různé kulturní a hudební vlivy a jak pracuje s mystikou a intuicí? A jaké mají Indican cíle?

Petr Vyšohlíd (Meat-House Chicago I.R.A.): Nával invence se nedal zvládat aneb osudový střet hardcoreu s popartem

prof. Neutrino 03.09.2020

Při setkání na jedné královéhradecké pivní zahrádce jsme potkali Petra Vyšohlída - frontmana kultovní hardcoreové formace devadesátých let Meat-House Chicago I.R.A.

Dmitri Bezkorovainyi: Bělorusové nikdy nebyli tak jednotní a aktivní jako nyní

Michal Pařízek 01.09.2020

Dmitri pracuje jako hudební manažer a novinář v Minsku, je velkým podporovatelem běloruské hudební scény a právě on napomohl jejímu mezinárodnímu zviditelnění v posledních letech.