Články / Rozhovory

Vstupní prohlídka: Sekvoye

Vstupní prohlídka: Sekvoye

redakce | Články / Rozhovory | 03.01.2020

„Frustrovaná část jedinců se oddělila od nadprodukcí posedlého epicentra společnosti. Několika se podařilo uniknout politice vůní, která má jediné heslo a tím je nadprodukce. Skleněné paláce, ruiny minulosti, jim poskytly útočiště. V nich nalezli nástroj, jenž probouzí Ramúr, rostlinu, která lidem hrající na pulzívu – onen nástroj, projektuje prapodstatu,“ pronáší ke svému debutu Ramúr dvojice Sekvoye, tedy Mikuláš Hamerla (texty, rap) a Štěpán Kopečný (hudba, mix). Po dvou vydaných EPs se rozhodli pro konceptuální album a posun k syrovějšímu a nekompromisnějšímu vyjádření. Co více na sebe řekli, jak nekompromisní jsou mimo koncept?

více o desce Ramúr zde

Co tě inspirovalo k hudebnímu stylu, který hraješ?
Mikuláš: Nejdříve pouze čirost slova a, bohužel, Tafrob. Teď je to už jenom čistá separace od běžného rapu a honba jak za zvukem, tak za obsahem. Experimentální rap se u mě postupem času stal snad jedinou správnou verzí rapového poddání, všude jinde vnímám silnou zaostalost a neoriginalitu.

Štěpán: Tvorba Sekvoyí vzniká konfrontací s Mikulášem a jeho rodinou alter eg. Máme sdílenou lásku k některým interpretům, filmům a spisovatelům, ale samotná věc vždy vyvře z jamovaček, sezení a přemítání.

Čím se bavíš/živíš vedle hudby?
Mikuláš: Mimo to, že vedle Sekvoyí vaříme několik dalších hudebních projektů s různými lidmi, jsem si třeba letos k narozeninám nadělil první knížečku absurdně komických povídek o Šeronýmu Čůrovi, mladém vodohospodáři, kterému se děje neskutečně nadpřirozené absurdno a ho to vůbec nezajímá. K tomu jsem se letos přidal k dramaturgickému týmu festivalu Fajfr Štýl. Jinak se rád flákám a brigádničím v Kabinetu Múz a ve skladu zverimexu.

Štěpán: Věnuji se produkci v různých významech toho slova a pozvolna se snažím najít své místo ve zmateném nádherném světě a na lapeném polámaném pracovním trhu.

Co je nejhoršího na hraní v kapele?
Mikuláš: Čím víc jsi kompletní, tvůrčí mozek, tím více musíš dělat kompromisy s dalším kompletujícím se mozkem, který musí mít naprosto stejnou váhu ve veškerém rozhodování. Ale to je přirozené. Jo a přídavky na koncertech.

Štěpán: Pořadatelé, co nečtou ridery, komunikace kapely na dálku, odlišné představy a míra zápalu, bookingy, co nedávají smysl.

Co bezpečně rozhodí tvou pozornost?
Mikuláš: Zvukař, číšník, ale na koncertě už máloco. V osobním životě mě rozhazuje všechno a neustále, díky tomu jsem taky schopný něco produkovat.

Štěpán: Cokoliv, co je v tu chvíli lepší než to, na co se mám doopravdy soustředit.

Bez jakého jídla a pití by se neměla obejít žádná koncertní backstage?
Mikuláš: Já většinu života vůbec nepiju alkohol, takže pivka a chlast jsou pro mě passé a jídlo po koncertě je fajn, ale nepotřebuju to. Je to hezká přidaná hodnota od klubu/místa, kde hraješ, ale zároveň je to overrated. Na druhou stranu chápu, že pokud jedeš nějakou sérii, tak je to jedna z mála možností se normálně najíst. Raději bych odjížděl s knížkou nebo deskou, kterou by mi klub daroval, než s plným břichem a opilý.

Štěpán: Když není vše technicky, jak má být, tak to chlebíček nezachrání. Všeobecně bych rád, aby se pořadatel o kapelu postaral od začátku, kvalitně komunikoval, ukázal venue, backstage, představil zvukaře a v rámci možností udělal vše pro to, aby se interpreti cítili příjemně a mohli předvést co nejlepší výkon.

Za co utrácíš peníze/čas, co se týče hudby?
Mikuláš: No jelikož stále jedeme všechno z kapsy, tak peníze za kapely jsou docela zásadní výdaje, v určitých bodech roku. Dřív jsem dost jel CD´s, ale to chcíplo, tak pomaličku čichám k vinylům. Kupovat digitál mě nikdy moc nevzrušovalo a díky Bandcampu a Spotify to odešlo úplně. No a čas utrácím denně, hrabáním se v nové muzice, jsem na tom závislý a miluju ten tok novoty. Koncertní setup mám snad na nějaký čas kompletní, tak aspoň na něčem už nestojí peníze.

Štěpán: Za nástroje, příslušenství, časáky, občas nějakou desku. Klasik.

Jak bys charakterizoval současný svět ve třech větách?
Mikuláš: Polámaný, pomalý, bipolární, lapený, levný, svět je zmatený, je nádherný. Zatím lehce promarněný potenciál paralelního kyber světa, alespoň pro obyčejného uživatele. Pomalé odloučení od současného lidství, i když to je možná pouze vývoj.

Štěpán: Polámaný, pomalý, bipolární, lapený, levný, svět je zmatený, je nádherný. Lesk po plnu nezaplní lesky. Lidi málo chodí do lesa.

Info

Sekvoye – Ramúr
bandcamp projektu

foto © Marcel Skýba

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Vstupní prohlídka: Small Town Life

redakce 21.01.2020

Small Town Life se díky eponymnímu EP dostali na největší slovenský festival Pohoda, aktuálně dokončují debutové album. Na jaře se chystají objet společně s Guilty Echoes krajinu.

Douška vydavatelská: Divnosti

redakce 21.01.2020

Hudebník, dramaturg, promotér, producent, zvukař a příležitostný publicista nejenom na stránkách Full Moonu, Tomášovo portfolio je široké.

Karel Spěšný (Festival krátkých filmů Praha): Témata, která hýbou světem

redakce 15.01.2020

Příběhy nepoddajných žen z oblasti Amazonie, filmy reflektující tvorbu švédského režiséra Ingmara Bergmana, kraťasy sekce La Quinzaine z Cannes a fůra dalšího. Rozhovor.

Vstupní prohlídka: Plum Dumplings

redakce 11.01.2020

Tématem desky je ztrácení, ať už se ztrácí zábrany, nebo jen důvěra. Jaká další životní témata jsme z kapely dostali?

Nejlepší texty Full Moonu roku 2019: Tolerance nestačí. Proměny queer v umění a společnosti

Viktor Palák 02.01.2020

Jaké osobnosti a momenty dopomohly k citlivějšímu vnímání sexuálních identit a práv LGBT+ lidí? Můžeme umění nálepkovat slovem queer? A která díla posouvala hranice?

Nejlepší texty Full Moonu roku 2019: Milovníci pokleslých žánrů (Rány těla)

Michal Pařízek 02.01.2020

Tak dlouho jsme hledali na rozhovor s nimi redaktora, až mi nakonec došlo, že to budu muset udělat sám. A že vlastně chci... Rozhovor z edice nejlepší texty Full Moonu…

Nejlepší texty Full Moonu roku 2019: Deklarace štěstí v digitálním kapitalismu (Rafani)

Zuzana Krišková 02.01.2020

Během rozhovoru, u kterého chyběl člen skupiny Brody, se pilo a jedlo a členové Rafanů by byli rádi, kdyby zde bylo řečeno, že se mají jako prasata v žitě. Print…

Nejlepší texty Full Moonu roku 2019: Daleko od babičky (Awali + Margo)

Vadim Petrov 02.01.2020

Jedním z nejlepších rozhovorů z magazínu Full Moon za loňský rok je tandemový seskok, tedy rozhovor s dvojicí Awali - Margo. Dáváme k dispozici online.

Nejlepší texty Full Moonu roku 2019: Tati, můžeš mi vysvětlit, proč nehrajou tvrdej rap? (Affro)

Jakub Šíma 02.01.2020

Affro je již takřka dvacet let jednou z nejvýraznějších postav zákulisí české rapové scény. Rozhovor s ním pochází z tištěného Full Moonu a v rámci výběru toho nejlepšího je nyní…

Nejlepší texty Full Moonu roku 2019: Bude to fantastický kolaps (Lias Saoudi, Fat White Family)

Jakub Peřina 02.01.2020

Je dost pravděpodobné, že Fat White Family buď neznáte nebo nesnášíte. Můžou si za to sami... Rozhovor a jeden z "nej" textů Full Moonu v loňském roce, které dáváme k…