Vychází Lymfom City – ponuře úsměvný černobílý sitkomiks

Lymfom City – tak se jmenuje město z komiksu Lucie Trávníčkové, která ve své knize svérázně zaznamenává autobiografii své onkologické léčby. Od prvního nenápadného projevu, přes sílící znepokojení až k šoku z diagnózy, která drasticky vpadne do života hlavní hrdinky. Proti kombinaci devastujících účinků chemoterapie, groteskně tragikomických situací v nemocničních čekárnách a nezřídka mechanicky bezcitných reakcí okolí, používá hlavní postava příběhu intuitivní sebeobranu – narůstající existenciální hrůzu odrovnává humorem, černějším než tma na prosektuře. „Lymfom City je sice komiks o onkologické léčbě se všemi jejími světly i stíny, ale nečekejte žádný vnitřnostirvoucí thriller o zázračném zrození ezoterické víly, která porazila nemoc pitím šťávy z červené řepy. Lymfom City je punk. A punk is not dead!“ říká autorka.

Lymfom je nádorové onemocnění, jemuž se nesprávně říká rakovina mízních uzlin nebo rakovina krve. Aby Lucie léčbu své nemoci zvládla, vytvořila si z lymfomu kamaráda, jako to dělají malé děti a „za odměnu“ mu postavila vlastní město, v němž spolu žili téměř rok. „Své nemoci jsem chtěla dát do komiksu fyzickou podobu. Jelikož se mi usadila hlavně v kostech, dostala podobu kostry. V noci měla podobu kostry netopýra, ve dne člověka. Netopýry mám ráda, koneckonců i Batmana, aspoň si moje nemoc mohla připadat jako opravdový komiksový hrdina. Nebo alespoň jako jeho onkologická napodobenina.“

První okénka komiksu vznikala v čekárnách, kde si člověk snažil krátit dlouhé hodiny něčím zábavným. Kreslení postav cizích lidí, zapisování cizích rozhovorů nebo přímá konverzace s ostatními pacienty, to všechno se stalo brzy každodenní součástí léčby. A také jednou z mála věcí, která Lucii v té nepříjemné situaci přinášela radost. Postupně to přerostlo v opravdovou životní náplň. „Řekla bych, že komiks byl jediným pozitivním vedlejším efektem chemoterapie…“, usmívá se dnes autorka. Prostředky na vznik knihy vybírají autoři v kampani na Hithitu