Kateřina Ondráčková | Články / Reporty | 24.02.2020
John Wolfhooker překvapeně konstatovali, že Palác Akropolis se podařilo vyprodat, což je pro československou alternativně rockovou scénu úspěch. Devízou všech zúčastněných kapel je to, že si během let působení vybudovali fan base složenou z kamarádů muzikantů, v žižkovském klubu jsme tak mohli potkat třeba skupinu Skywalker. U jejich bubeníka Damiana nahráli toho večera předskakující Glad for Today už druhé EP, které vyjde za pár dní.
Otevírat večer s kompletně novou tvorbou nepatří mezi ideální pozice, ale nezdálo se, že by to kapelu nebo publikum trápilo. Glad for Today se během posledních dvou let posunuli od posthardcoru/easycoru k alternativnímu rocku, kam začali směřovat už u předchozího EP Ready for a Show. Po personálních změnách vedoucích k opuštění screamů představili nový zvuk v setu postaveném na aktuální nahrávce Common Noise, Common Voice, která si nese jasný Boston Manor vibe. Frontman Kašpi v jednom loňském rozhovoru přiznal, že se naučil komunikovat s publikem po vzoru Toma Weavera z Casey (budiž jim země lehká), což dodává Glad for Today osobitý charakter. Show nestojí jen na minimalistickém vizuálu a chytlavých refrénech, ale na osobních postojích, které během setu kapela předává publiku.
Slovenská punkrocková formace From Our Hands do poslední chvíle nevěděla, jestli nebude muset účast odříct kvůli zranění kytaristy Matěje, kterého před dvěma měsíci zasáhla do oka prasklá struna. Po téhle události následovala série operací a nejistota, jaký to bude mít dopad na fungování celé kapely. Vše se v dobré obrací, dorazili v kompletní sestavě a pronesli pár adresných postřehů k aktuální politické situaci u nich doma. Není divu. From Our Hands odehráli starší věci včetně hitovek MNYTALKS a Changes, k tomu do setu zařadili pár novinek a slíbili, že po dlouhých letech pracují na vydání nové desky, kterou můžeme očekávat ještě letos.
fotogalerii z koncertu hledejte tady
V dnešní době se žánrová vyhraněnost už moc nenosí, u John Wolfhooker se dlouhodobě osvědčila fúze screama, čistých vokálů, djentu a nově i elektro samplů, které v poslední době zpopularizovali Bring Me the Horizon. Nové album 313 působí uceleným dojmem, kapela je složená z velmi dobrých muzikantů, takže živák zní takřka stejně jako studiovka. Nečekejte žádná přehnaná gesta a efekty, na to si Wolfhookeři moc nepotrpí. Setlist se skládá převážně z novinek, příjemným oživením je song Copycat se zpěvačkou Pam Rabbit, ale zazněly i starší věci jako Monalisa nebo moje srdcovka Chupacabra. Křest byl poněkud netradiční - jedno album hodili do publika a šťastlivec, který ho chytil, křtil. Shodou okolností se jednalo o člověka, který má zkušebnu přímo pod tou Wolfhookerů (podle níž se taky album jmenuje). Náhoda? Nemyslím si.
Pro John Wolfhooker i Glad for Today byl loňský rok úspěšný – ti první mají za sebou supportování Hollywood Undead a Enter Shikari, ti druzí absolvovali díky vítězství v soutěži Planetrox festival a tour po Kanadě s The Ocean Cure, ve Futurum Music Baru pak předskakovali Boston Manor. Po pátku není pochyb o tom, že i tenhle rok by mohl být jejich.
John Wolfhooker + Glad for Today + From Our Hands (sk)
21. 2. 2020 Palác Akropolis, Praha
foto © Kateřina Fialová
Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024
Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...
Julia Pátá 15.04.2024
Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...
Kryštof Kočtář 13.04.2024
Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.
Jakub Veselý 12.04.2024
Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.
Dominik Polívka 08.04.2024
Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.
Marek Hadrbolec 08.04.2024
Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.
Kryštof Kočtář 02.04.2024
Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.
Kryštof Kočtář 31.03.2024
Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.
Tomáš Jančík 28.03.2024
I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.
waghiss666 24.03.2024
Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.